Victoria

Ach bože, fakt nechápem čo kto na tomto vidí, že to je dokonca v červených číslach. Jediné, čo sa ako tak dá je tá dôrazne omieľaná kamera na jeden záber. Vrcholne neznášam filmy o stupídnych ľuďoch, no a tá Viktória snáď trhla všetky rekordy. Normálnemu človeku by sa zapla v hlave červená kontrolka už v úvode ako vyšla z diskotéky, alebo najneskoršie v tej kaviarni, no ale ona... nie, nie, to mi vážne hlava neberie. A to radšej nespomínam vrcholne nesympatickú herečku v hlavnej úlohe. Čo sa týka dejovej linky, to akože vážne toto? Jedna hodina čistého času totálne zúfalstvo - hulákanie, chľastanie, chodenie po meste, po streche... proste trápny čávizmus na entú. A režisér sa tvári akože bohvieaké terno to je. No poviem vám, také chlastačky a vrieskanie som pred vyše dvadsiatimi rokmi absolvoval na výške aj každý týždeň. Jediný rozdiel bol ten, že nie v Berlíne, nevykradol som banku a moji kamoši nemali v hlave čiernu dieru. V prvej polovici trocha upútalo pozornosť len to klavírne intermezzo v kaviarni. O to viac však zamrzelo keď sa všetko vrátilo do starých koľají. No proste veľké nič. Keby som si na telefón natočil dvojhodinové video tancujúcich múch a ovadov okolo kravského lajna, tak dostanem hodnotnejší umelecký zážitok, o tom žiadne pochybnosti. Druhá polovica sa už o čosi snažila, no bez efektu samozrejme, pretože tu už stupidita všetkého a všetkých prekročila únosnú mieru. " Odpustíš mi Victoria?" "Ale áno, jasné..." Čo na tom, že okolo mafiáni, zbrane, nadávky do čubiek.... No vážne, ako toto, čo na tomto, že je to akože super pre väčšinu. Som divný? No radšej budem divný ako pozerať na takúto koninu. Odpad nedávam len protekčne. Nemám to vo zvyku, ale toto "veľdielo" by si ho bez mrknutia oka a s prstom v zadku veruže zaslúžilo. 20/100 (27.02.2020)

Himmelherrgott, kurevsky skvělá jízda! Po delší době film, kterému můžu s čistým svědomím a bez sebemenšího zaváhání napařit plný počet. A žádných 90 nebo 95%, ale plnotučných sto! Perla... ne, drahokam filmového i filmařského realismu. Skvostný scénář a skvostná forma - celý film natočený v jediném záběru. Zatímco ale Ruské arše natož Birdmanovi jsem to moc nevěřil, Victorii to věřím. Fascinuje mě představa té hektické organizační práce okolo a těch nervů, aby tvůrcům třeba nevlezl do záběru nějaký dement ("nejlépe" už ke konci filmu) a nepodělal jim to (natáčelo se dost často v ulicích). Skvostná hudba. Skvostná ruční kamera (až dodnes jsem nepoužil takhle ohavný oxymóron). Skvostní herci, neuvěřitelně uvěřitelní, ta partička přiožralých vypatlanců se opravdu chová a mluví jako nějaká skutečná partička přiožralých vypatlanců... vím sakra o čem mluvím. A ta ubohá husičkovitá chiquita Victoria, která tak úpěnlivě chce mít nějaké kamarády, a hlavně nějakého toho jakéhokoliv chlapce na páření, že se radostně přilepí na prvního přiožralého vypatlance který na ni promluví, tak ta je ještě neuvěřitelněji uvěřitelnější. A když se v jednu chvíli (v kavárně) začne drát na povrch její osobnost, povrchně vyplují na povrch její rozervané vnitřnosti a rozbalí to na piano, nestačil jsem valit bulvy. A těžkotonážní existenciální nářez pokračuje až do samého konce. Jediná trochu slabší scéna je možná ta z podzemní garáže s pány gangstery a s trochu slabší postavou pana supergangstera, který příliš často používá slůvko 'bič', no ale možná že takoví ti skuteční gangsteři opravdu jsou, ale to nevím, protože gangsterem jsem nikdy nebyl, jen přiožralým vypatlancem. (06.01.2016)

Skvělá dynamická a jistá režie Sebastiana Schippera je v tomto filmu sakra znát. Když film začíná první scénou v klubu, jsem naprosto spokojen. Přesně totiž popisuje berlínskou klubovou scénu s hudbou, která ji naprosto náleží. Je to maličkost, ale mně na vnímání elektronické hudby ve filmech dost záleží. Většinou totiž různí tvůrci dají do klubu něco naprosto nelogickýho a film v tu chvíli obecně dost ztrácí na realističnosti. Nicméně, čím mě zaujala hudba (nejen elektronická, ale obecně soundtrack je bomba), tím si to zkazila hlavní postava Victoria. Což o to, Laia Costa svojí postavu hraje poměrně věrohodně, jenže posuďte sami. Victoria už pár měsíců coby mladá a nadějná pracuje jako číšnice v Berlíně. Žije ze dne na den, práci moc neřeší, chce si užívat. Chodí teda pařit do klubu, kde zničehonic potká partičku, u které jsem si prvních patnáct minut myslel, že jí odtáhnou někam za berlínskou zeď, tam jí znásilní a někam na kopu hnoje pohodí. Některý holky jsou holt naivní a nejvíc naivní bývají právě ty z klubů. Ona s nimi ale drží krok, prožije s nima zajímavej večer, dozví se pár osobních věcí, které by mě ještě navíc rozhodili sandál, když bych se to dozvěděl já..no a pak ji uvrtají do vloupačky, kterou nepřímo nastíněj, ale jelikož ona je mladá znuděná Evropanka, rozhodně se těm klukům, co zná tři hodiny, pomoct. Celý je to tak šíleně naivní, že nemám slov. Pro fenomenální režii ale dávám tři hvězdy. Dal bych čtyři, ale to by Viktorie nesměla bejt blbá jak pučtok. (20.01.2019)

Je mi až hanba přiznat, že takovéto filmové kousky propadají mým filmovým sítem téměř bez povšimnutí. Nebýt ukázky traileru na jedné lokální televizní stanici, utekl by mi i tento filmový počin. Victoria má bravurně vybudovanou atmosféru, která činí celý snímek dokonale syrově uvěřitelným. Přičtěte si k tomu sympatické ústřední postavy a reálie zadumaného ranního Berlína, a dostanete film, který by jste si neměli nechat ujít. Bohužel, i zde se jedna chybička našla, a to konkrétně ve velmi dlouhé stopáži, v níž si na pár místech režisér vypomáhá hodně lacinými berličkami. Až na tento detail jsem byl dokonale nadšený a ohromený. Tohle vážně stojí za zhlédnutí! (29.11.2015)

Po silnej, niekoľkotýždňovej neochote pustiť sa do tejto snímky bola vôľa nakoniec prelomená pozretím na veľkom plátne spolu s berlínskym osadenstvom, aby som po takmer hodine metania sa na sedačke odchádzal s totálne otvorenou hubou, komplet bez energie, ale zároveň úplne "nahajpený." Skutočne obdivuhodne odvedená práca a pôsobivé natočenie 140 minút bez strihu. Údiv v tomto smere ale spôsobuje najmä fakt, že dielo nie je statické; je neustále v pohybe a odohrávajúce sa na početných lokáciách (seriózne nechápavo krútim hlavou dokonca aj v týchto chvíľach, ako píšem tieto vety). To dokresľuje aj ďalší fakt – herci takmer celú dvojhodinovú konverzačku improvizovali (čo som počas sledovania nevedel a čudoval sa, ako dialógy bezchybne plynú, nadväzujú a dokopy dávajú zmysel; hoci diskutovať o ich hĺbke je na mieste, i keď zároveň je na mieste aj brať do úvahy, že nejak takto pravdepodobne medzi sebou berlínski opilci a feťáci komunikujú). Ďalšie obrovské plus robí hudba, prechod z noci do nadrána a rána a samotné tragické vyznenie s ranným svitom. Najviac je ale nutné vyzdvihnúť kameramana, na ktorého bola dosť možno kladená najväčšia váha a spôsob natáčania bol rozhodne ťažší ako pri štandardnom filme – namiesto toho, aby sa mu scéna odohrávala v hľadáčiku kamery, Grøvlen musel hľadáčikom neustále scénu hľadať. Všímal som si snímanie celú stopáž a veľký rešpekt. Že jeho meno svietilo ako prvé počas záverečných titulkov len potešilo. Okrem celého ansámblu chcem ale vyzdvihnúť najmä Fredericka Laua, po ktorého zočení hneď v úvodných minútach som bol celý bez Seba (hockedy z času na čas spomeniem na jeho výkon v Der Hauptmann). Jak mohol byť Victoria natočený mi hlava vôbec neberie, no potrebujem ho do žíl znova čoskoro, možno už aj dnes... ♪♫ (23.11.2023)