Děvčata, nedejte se!

Snímek spíchnutý trošku horkou jehlou. Není se co divit, vždyť se v těch letech točilo i několik desítek filmů ročně. Sám Haas režíroval v tom roce tři, z nichž ve dvou hrál a k tomu přidejme, že v témže roce hrál ještě i ve Fričově komedii Mravnost nade vše. Zřejmě tehdy nikdo nepočítal, že se na tyto filmy budou diváci koukat i za 75 let v 21.století. Film se mi líbil, zvláště typická Haasova samomluva a vtipné hlášky typu „Moje teta má holčičku, Karlíček se jmenuje.“ Jeho staromládenecká bezradnost při manipulaci s dítětem je kouzelná a to dítě bylo taky moc roztomilé. (02.02.2012)

Průměrná komedie o jedné "prekérní" situaci (která ve filmu není ani z desetiny tak prekérní, jako by byla ve skutečnosti:)) ve které ale kraluje báječný Hugo Haas. Jeho skvělé subtilní herectví, upřímné úsměvy a krásně demonstrovaný vztah k dítěti jsou na filmu opravdu tím nejlepším. Dokonce jsem ho podezřívala jestli ta malá herečka nebyla náhodou nějaká jeho skutečná dcera.:) Ke konci se snímek už poněkud táhne a ztrácí dech, nicméně za vidění určitě stojí. (19.12.2011)

My jsme byli takoví političtí odpůrci. Já byl vždycky radikálně pravej a tys byl radikálně levej. – Teď je mi to radikálně jedno. Hugo Haas se během třicátých let etabloval nejen coby výsostný komediální herec, ale také jako renomovaný režisér. Vedle úspěšné konverzační komedie Kvočna s Růženou Naskovou v titulní roli a neméně úspěšné adaptace Čapkovy Bílé nemoci má na svém kontě i tuto rozpustilou taškařici z dívčího penzionátu. Její nepřehlédnutelný feministický apel lze v jistém ohledu chápat jako odvážný nesouhlas, byť v mnohém nezralý, se zkostnatělou morálkou a jejími falešnými společenskými ohledy. V Haasově dobrotivém kantorovi, outsiderovi, kterému pšenka zrovna nekvete, je zase zachycen existenční zápas o holé přežití, v době, která se stále ještě potýkala s důsledky proběhnuvší hospodářské krize. To všechno, včetně atypické role zádumčivé studentky venkovského dívčího internátu v podání Mandlové, která významně prolamuje ledy jejího stereotypního obsazování do rolí zhýčkaných mondének, má svou cenu. A že život není jen sen prozrazuje už samotný úvod, v němž se mladá žena, samoživitelka, rozhodne pod tíhou deziluze a nenaplněných představ zbavit tíživého břemene – novorozence, zhmotnělého hříchu jednoho prudkého milostného vzplanutí. P. S. Tak jsme se navzájem docela hezky dojmuli. (05.10.2008)

"Totiž mojé sestřenice.. No, ona je to spíš teta !! Ona má ho-holčičku, Karlíček se jmenuje.. Tak naschle.." ;) Díky takovému krátkému spojení už si nejedno děvče zkomplikovalo život..;) Stejně vhodným názvem by tak jistě mohla být třeba jiná rada Děvčata, nedávejte !! Nicméně tady si ho nechal téměř dobrovolně zkomplikovat Hugo Haas, herecky skvostný jako vždy a režijně alespoň příjemně sebeironický.. Adina tradičně překrásná v pro ni netypické poloze - Herecké poloze samozřejmě..;) - v roli, která jí však příliš vyniknout nedá.. Ale ta pozoruhodná chemie mezi nimi, film od filmu více, se mi zdá snad stejně silná jako Haasova jedinečná komika.. (22.12.2016)

Opět jedna z moc milých prvorepublikových komedií. Hugo Haas se znovu objevuje v roli starého mládence a poplety, který se ne vlastní vinou zaplete do dalšího dobrodružství. Tentokrát je v hlavní roli malé batole:). Děj nás zavádí až do dívčího penzionátu, kde o zápletky a překvapení není nouze. Zvědavým chovankám dominuje v té době strmě stoupající hvězda filmového plátna Adina Mandlová. Velmi povedená a znělá je i ústřední píseň "Děvčata, nedejte se!" Z dnešního pohledu možná určité scény působí směšně, dívá-li se na to ale člověk jako na "exkurzi" do starších, nezapomenutelných časů První republiky, je to oáza. Co film trochu brzdí, to jsou ne vždy úsměvně působící scénky s Haasem, kterých je zde až moc. (24.08.2009)