Vzkaz v láhvi

„Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“ (08.01.2017)

Na severu se už léta daří zločinu tak jako nikde jinde. Myslím tím tedy tomu filmovému zločinu.  Nepoznamenán znalostí knižní předlohy a dokonce i bez povědomí o již vcelku rozrostlé filmové sérii jsem byl se zpočátku pomalu se rozjíždějící (docela typické) kriminálkou nadmíru spokojen. Dva různorodí detektivové, kde ten povahově méně konformní některým připomíná i člověka postiženého Aspergerovým syndromem a ten druhý by v dnešní době přivedl verbala k multikulti odpadům.  Jako přízdoba  (a v knižní předloze tuším i leitmotiv) drsného a doslova pekelně temného kriminálního případu o únosech dětí skvělé. Fajn je tu i místy docela komický střet cynického ateismu znuděného asociála Morcka a přirozené víry muslima Assada a i přes jistou dávku neuvěřitelností stran epicky odvážných kousků samozvaného Antikrista se nedá říct, že bych chtěl být výrazně kritický. Čili pro mě  v poslední době  obvyklá a otřepaná čtyřka. (25.10.2021)

Bravurně zvládnuté žánrové řemeslo. Flaskepost fra P funguje na všech myslitelných frontách, přičemž zanechává velmi depresivní dojem, který je navíc barvitě podkreslený pochmurnými reáliemi Dánska. Jen je škoda té předlouhé stopáže, která "nabízí" několik hluchých a zbytečných scén, což výsledný dojem z filmu lehce kazí. Skvělá práce! (10.07.2016)

Čistá dějovost, nic víc - v tom filmu není nic artového, je to v podstatě jen trochu lepší mainstream. To mohl do kin uvést kdokoli - u Aerofilms jsem měl laťku nastavenou značně výš. Vzkaz v láhvi je jen řemeslně slušně natočená kriminálka, jakých už se v poslední době objevily mraky - pro fandy žánru supr, ale pro ty ostatní nulový důvod, proč to chtít vidět (nota bene v kině - jasně, velké plátno tomu prospěje, to ostatně každému filmu - ale zrovna zde žádnou přidanou hodnotu kinoprojekce nevidím - ten film zafunguje zcela stejně i doma v telce). Jednička byla velice slušná, dvojka dokonce výtečná, ale trojka už mi přijde jako nastavovaná kaše a sešup dolů. Kdyby to byl seriál, neřeknu - ale takto - kolik dalších filmů o oddělení Q ještě bude? Film, po kterém jsem začal mít alergii na severskou detektivku jako takovou. (19.05.2016)

Střet víry v boha, ďábla a nevíry černé díry. Schválně hádejte, jestli se bude na konci listovat v kostelním zpěvníku.. Nevím, jestli je u severských kriminálek dobrou cestou nadřadit akci nad atmosféru a procedurální vyšetřování, protože pak to vypadá, že detektivní tým musí být hodně hloupý a neprofesionální, aby měl film alespoň sto minut. Ještěže zčernalý humor vnesl energii listů větrné turbíny a kompenzoval skutečnost, že se Nikolaj Lie Kass celou dobu tváří, jako by měl v zadku vraženou tyčku od slunečníku. Škoda, že se mezi hlavními hrdiny nešlo trochu dále v diskuzích o víře, bylo by to ku prospěchu věci a Carl by si snad uvědomil, že mít kolegu, co slaví Ramadán, není v zemích s dlouhými nocemi zase tak špatné.. (12.07.2016)