Oslněni sluncem

S Guadagninem mám celkem komplikovaný vztah, takže sem krotil očekávání, nicméně faktem je, že Oslněni sluncem mě z jeho filmů bavilo nejvíce. Je tu každopádně spoustu ale díky kterým zatím nepůjdu v hodnocení výše. Přestřelená stopáž je u Guadagnina celkem běžná, ovšem tady docela slušně brání tomu aby vztahy nabraly na intenzitě a podprahový napnelismus na síle. Často se tak tempo drolí tím že někdo někam jen kouká a to je škoda. Úplně šťastné mi nepřišlo ani obsazení. To je sice dobré na jména, ale Tildu Swinton (ač jí mám rád) sem tady nedokázal vnímat jako rockovou femme fatale, stejně jako sem měl Dakotě Johnson celkem problém věřit že hraje puberťačku (i když u ní se to dá lehce omluvit tím že se vydává za starší). Kdo mi naopak sednul byl Ralph Fiennes, který tu byl obsazen proti typu co hraje běžně a evidentně si tu roli dost užíval...65% (05.03.2024)

Půl hodiny jsem na to koukal a najednou si povídám...ten film je tak zábavnej, jako by ho točil nějakej Ital. A skutečně!!! Oni prostě ti Taloši nic jiného neumí, než takové to povalování, sexíček, večírek (ale intelektuální), a spoustu spoustu řečí. Zápletka je buď, jestli se spolu všichni vyspí, anebo ne. Skutek utek a tak je tomu i zde. Dvě hvězdy za film a jednu za neudolatelného Fiennese, který zvládne i tak blbou roli jako hrál tady. 50% (10.12.2016)

Myslím, že řemeslně je to zvládnuté skvěle, ode všech zúčastněných. Co se na filmu všeobecně nelíbí, to je jeho chlad, bezvýznamnost. Jenže vtip je v tom, že právě takovým to mělo být! Jenom pózy a nedospělé hry lidí prolezlých hedonismem a falší (pop-music). Co skutečného mohou takoví lidičkové prožít? I ta smrt je v jejich podání jaksi pitomá a zbytečná. Leč symptomatická! Kolik jen hvězd pop-music zemřelo takhle blbě? No nic, tak podepíšeme fanouškovi cédéčko a máme tu epizodu za sebou. --- Soukromě si představuji, jak by se na takovém "šokujícím úmrtí génia" vyřádil bulvár. A Tilda by se slzou v oku přidala k dobrému, jak ta strašná událost navždy ovlivnila její (neexistující) uměleckou tvorbu. --- Pořád ta hra, hra na život, jen ne život sám. (17.11.2021)

Můj druhý film od Guadagnina a musím říct, že je trochu slabší než I Am Love. Špatné to není, rozhodně to má energii a atmosféru a příběh také není špatný, ale podobně jako v minulém filmu se na začátku hodinu nic neděje, je to jen takové obscénní a exhibicionistické a až později se filmu trochu vyrýsuje. Mě tam ale dost chybělo, takže bohužel průměr. (12.07.2016)

Neoslnilo ma ani slnko originálu, takže logicky ani zmodernizovaná verzia nevtiahla tak, ako som tajne dúfal. Občas som bol nadšený ako rozjarený Fieness (z letnej atmosféry), občas strácal reč ako Swinton (hlavne ako mohla zbaliť mladého playboya), občas som bol znudený ako Shoneaertsov frajírek a občas apatický ako Johnson. Guadagnino si už našiel svoj autorský štýl a tempo rozprávania, snaží sa o pocitové filmy, ale so zápletkou a celkom mu to ide. Ale trochu aj mimo mňa. No a možno by som sa zamyslel, či by nebolo lepšie urobiť z druhého bodu obratu prvý, vtedy by mohol mať film skutočné grády. 70% (24.01.2021)