Božská Florence

Po francouzské Marguerite jsem tomuhle skoro ani nechtěla dát šanci, jenže to herecké obsazení bylo až příliš lákavé, takže jsem to zkusila a nelituju. Bylo to všechno, v co jsem doufala, že bude onen francouzský film. Bylo to svižné, vtipně napsané a hlavně skutečně dobře obsazené, všichni tři hlavní hrdinové to zahráli skvěle a pro mě byl největším překvapením Simon Helberg, kterého jsem si snad užila úplně nejvíc. Až jsem si na konci filmu ale říkala, jestli si Meryl nezničila natáčením hlas (a jak se vůbec dá zahrát, že někdo neumí zpívat, když to ve skutečnosti umí, je záhada, klobouk dolů). Zasloužené 4* (21.02.2017)

.....pozrite si tento film a potom film Julie a Julie a zistíte,že M.S. tu vlastne "okopčila" svoj predchádzajúci výkon z filmu Julie a Júlie...ako cez kopirák..iste vynikajúca herečka,ale tu to zahrala tak isto - t.j. : -a la Julia s  lahkou mozgovou dysfunkciou....mňa tento výkon-film nezaujal -nuda. (08.09.2021)

Herci jsou super, vsichni tři. O to nic. První půlka byla dost komedie, a upřímně, kdo si někdy pustí na YouTube reálnou Florence, žádný jiný žánr čekat nemůže. Je to, jako když šlapou kočce na ocas. Ve druhé půlce se z toho stane americké drama, manžel najednou jen nejde po penězích a všichni ji vlastně milují… celá druhá pulka je nuda, navíc s nádechem trapnosti. Což je skoda, to tema mělo potenciál. (02.03.2024)

Božská Florence zkrátka zrcadlí život každého uživatele CSFD. Považovala se za geniální operní pěvkyní a přitom jen nesoudně chrochtala v rafinovaných kostýmech za aplausu všech neupřímných oportunistů, které za život poznala. My zase v našich hlavách píšeme geniální recenzní díla, která se zapíší do historie kulturní kritiky, naše slovní zásoba je nevyčerpatelná, obraty rafinované, vypovídající hodnota, že by si komentáře mohli tvůrci mrsknout vedle hvězdiček z festivalů na propagační materiály. Jakmile to ale dáte přečíst komukoliv jinému, z lyrického mistrovského díla se rázem stávají hieroglyfy a geniální myšlenky se rozplývají ve schizofrenním oparu blábolení. Z5 (zaznamenali jste tu uměleckou zkratku?) k filmu. Jedná se o normovanou komedií, která chce chytit za bránici, srdce a koule. Nic, co by vyčnívalo nad rámec instantní zábavy z produkce britských komedií, které zkrátka ve většině případů zaberou, zvláště pokud máte v hlavních rolích vynikající Meryl a prošedivělého, bordely prošukaného Granta, který si jakousi falešnou britskou eleganci a šarm stále ponechal. Představitel teplého klavíristy pak vše příjemně dokoření zábavnou mimikou a totálně nenáročný večer ohromného kulturního kritika z CSFD je rázem naplněn! 75 % (28.01.2017)

Božskou Florence jsem před nějakým časem poznala jako Marguerite Dumont, a to ve snímku "Marguerite" z roku 2015, který si - dle dostupných informací - s osudem skutečné Florence Foster Jenkins pohrával mnohem volněji, k čemuž ho (dle mého názoru) opravňovala i změna jména hlavní hrdinky. Vyobrazil ji jako až dětsky důvěřivou bytost s dobrým srdcem, obklopenou gruppou bezpáteřních prospěchářů. To "Božská Florence" z roku 2016 je na tom o poznání líp: I ji nechávají její blízcí i známí žít v bludu, že má pěvecké nadání, ale zásadní rozdíl spočívá v tom, že většina z nich k ní cítí upřímnou náklonnost. Přála bych si, aby právě tenhle z obou obrázků byl pravdivější, nicméně ... ať je to jak chce, za komediální nelze považovat ani jeden. Oba filmy jsou pravověrnými dramaty s lehce úsměvnými i posmutnělými prvky - toť vše, jejich kvalitu to ale nikterak nesnižuje. (03.01.2019)