Božská Florence

Jak je to prosté - stačí něco neumět a hned jsou o vás dva filmy v jednom roce. Kdybych musel, přiklonil bych se nakonec k francouzské verzi. Tam se totiž s druhou stranou mince alespoň trochu obtěžovali, kdežto Stephen Frears udělal z Florence ve finále spíš jen krávu pro smích. Možná si měl přijet pro radu k nám, s průměrem pěti tragikomedií na měsíc patříme mezi světovou špičku... P.S.: Jeden z mála filmů, u kterého nezapomenete na hudbu. (25.12.2016)

Zpívala falešně, jednou před celou Carnegie Hall, byla trochu mešuge a její příběh je tak bizár, že se o tom píšou hry, muzikály a teď i film. Snaží se tam všichni, ale scénář není dost dramatický, vtipný nebo aspoň melodramatický, aby to nebylo zas a pořád jen: nejhorší zpěvačka, která naplnila Carnegie Hall. Vcelku nuda. Nejvtipnější jsou závěrečné titulky, podle kterých byla její nahrávka nejúspěšnějším singlem jedné vydavatelské společnosti a záznam jejího koncertu je nejžádanějším záznamem z archivu Carnegie Hall. To spíš vypovídá něco o nás než o ní, ne? (23.12.2016)

Božská Florence v podání božské Meryl, které dokonale sekunduje Wol..eee, Simon (místy ji až zastíní) a perfektní trojku uzavírá Hugh Grant (maskéři za 1 s *). Film neuvěřitelně rychle uteče a člověk při prvním titulku jen s otevřenou pusou hledí s nápisem na čele: "A to je jako vše?!" Tak nějak tomu filmu chybí více pozadí..snesl by s přehledem i nějaký pohled do Florenčina mládí, 15-20 minut navíc by neuškodilo, možná právě naopak.. (26.09.2016)

Zaujímavé, čo všetko je v živote možné, každá absurdita je reálna. Zároveň ma to núti uvedomiť si, že na tomto svete nie nič nič tak hlúpe, aby to nemohlo byť pravdivé - každá minca má dve strany. Florence síce nevedela spievať, no v konečnom dôsledku jej spev môžme aj tak považovať za umenie. Umenie je totiž abstraktný pojem, kde niekto má rád makové a iný zas orechové. Dejová linka síce moc nenadchla, ale potešila ma výprava, kostýmy a už tradične výborná Meryl Streep, pričom emotívny koniec bol dôstojnou bodkou. Lepší priemer. 65/100 (01.03.2017)

Nejnudnější - a nejzbytečnější - film pod sluncem - nechápu, proč musí jít krátce za sebou do kin už druhý film o nějaké příšerné ženské, co neuměla zpívat, na které nevidím absolutně nic zajímavého. Soudě dle reakcí publika měly být asi všechny zpívací scény Meryl Streep vtipné, ale osobně jsem ten příšerný NEZPĚV pouze protrpěl a chytal se za hlavu. Nevím, i když si odmyslím svoji averzi k životopisným filmům jako takovým - nudnější žánr aby pohledal - pořád mi tu zůstává jen beznadějně konvenční snímek, který je podle mě možné s klidem ignorovat. Pokud tedy člověk není vyloženě fanda Streep či Granta a nevadí mu pohled na dva herce, kteří už mají to nejlepší dávno za sebou - pro člověka, který má ještě v paměti jejich nejlepší role před x lety, je dost skličující vidět všechny ty vrásky, které oba stihli nabrat. Navíc na MS už začínám být mírně alergický, ona jde z role do role a není rok, aby neměla v kinech minimálně dva filmy - kdo je na ni ještě zvědavý, já ne, naposledy mě bavila snad někdy ve filmu Kramerová versus Kramer, ale to jí bylo o 37 let míň. Film mi přišel nejzajímavější v popisu zvláštního vztahu, který spolu Florence a Bayfield měli - zvláště ty zmínky o její nemoci a jeho nevěře jsou jedinými světlými místy, kdy je ten film nějak zajímavý a probouzí zájem o jeho postavy - ale jinak mi byly dokonale lhostejné, nenašel jsem si k nim sympatie, a celý námět filmu hodnotím jako filmařsky zcela neplodný - je to jen další variace storky o handicapovaném jedinci, který si splnil svůj (americký) sen - mainstreamový divácký vkus takové snímky odjakživa zbožňuje (reakce publika na novinářské projekci byly skutečně velice kladné), ale osobně od dobrého filmu přece jen čekám něco víc. Za mě otrávené 3 hvězdy a velká nechuť vidět ještě někdy něco s MS nebo od Stephena Frearse. (26.08.2016)