Legenda o drakovi

Lehce přeslazené, maličký patos, nicméně vizuálně příjemné. ■ Po druhém vidění a v ruštině: Ano. Příjemné. Sexi (vyloženě myslím, že tvůrci mají nějaký tréning, jak hrdiny zachycovat sexi v každé možné i nemožné situaci). Co se těla hlavního hrdiny týče, myslím, že odpovídá, jak by měl takový drak vtělený do člověka vypadat (čekali byste snad nějaké ochablé svalstvo?). ■ Po třetím vidění v ruštině: Vždy se mi nejvíc líbily ženy, které se nějak aktivně projevovaly. Před dvaceti lety například má vlastní, současná. V tomto filmu mi Marija Pojezžajeva připadá být nejvíc sexi ve scéně, kdy vyrve draka po skále (a chvíli potom). To bych si klidně ještě párkrát pustil :). (25.12.2016)

Po prvním zhlédnutí jsem si říkala, že je to tak na tři hvězdy. V podstatě filmu nic nechybělo, herci hráli co měli, drak vypadal skvěle, příběh byl hezky vystavěn... Jen se mě to nějak nedotklo. Emočně mě to nechávalo chladnou. O několik dní později, vlastně ani nevím proč, jsem si film pustila znovu a tentokrát jsem z něj měla úplně jiný pocit jak poprvé. Příběh hlavních hrdinů, jejich vzájemné poznávání, přátelství a následný přerod v lásku... Bylo to tak citlivě a příjemně podané, že jsem tomu propadla. Chemie mezi hlavními aktéry zafungovala bezvadně a na oba se moc hezky koukalo. Marija působí přirozeně, krásně a hrozně něžně. A co si budeme... Matvej je moc hezký chlap a navíc ty břišáky, že? Na film se ráda podívám kdykoli znovu. (03.01.2024)

Na môj vkus, miestami príliš romanticky poňaté, čo však neznamená, že je tento Ruský fantasy epos, zle odvodenou prácou. Práve naopak. Vizuálne podmanivý snímok, ktorého základy sú položené na jednoduchom príbehu o láske, si získa diváka hneď od úvodu, pričom jeho pozornosť dokáže udržať až do samého záveru. Na “východ” viac než slušne odvedená práca. Pekná rozprávka .. (31.12.2017)

Osvěžující, romantická a srdce si ukradnuvší ruská pohádka. Něco, co nepotřebuje honosnou výpravu, grandiózní vizuál či mnoha milionové náklady na všechno, aby uhranulo. Chmurné zimní počasí ruku v ruce s podmanivou hudbou mě ponořilo do obyčejného a nekomplikovaného osudu mladé ruské šlechtičny a majitele dračího ostrova z kostí jeho prehistorického prapředka. (25.08.2019)

----- "Nechť je vše, jak chceš Ty ... " ----- Drsné i zasněné, rozervané i zádumčivé, odvážné i nesmělé, akční i poetické ... a snad i maličko baladicky laděné vyprávění s příchutí prastarých mýtů, ukrytých v neprobádaných, temných hlubinách oceánu - nebo na rozlehlých, zasněžených pláních kdesi na východě. Jakoby žilo svým vlastním životem ... pod mocnou ochranou praotce všech draků. Po strhujícím úvodu zpomalí a nechává plynout čas v přirozeném rytmu ... jako mořské vlny omývající břehy dračího ostrova - to aby láska měla kdy vyklíčit, zbavit se všech strachů a pochybností, odhodit zbytky neupřímnosti a sobectví, zavrhnout tajné myšlenky, skryté lži, drobné lsti a malé zrady - a proměnit se v opravdový, ryzí, hluboký a oddaný cit, který jediný může vychýlit neúprosnou dráhu osudu ... dojít vykoupení a vznést se na dračích křídlech ke Slunci. V podstatě by se dalo říct, že jde o variaci na známou pohádku o Krásce a Zvířeti, ovšem na rozdíl od veskrze neumětelského počinu "Kráska a zvíře" z roku 2014 (který má na svědomí Christophe Gans) není neosobní a studená jako pověstný psí čumák - naopak: Věříte v ní a chcete ji následovat ... jako ztracenou a znovu nalezenou naději, jako krásný přelud - jako křehký sen, na který jste ve víru všedních dnů dávno zapomněli. P.S.: Nebo ... z jiného úhlu pohledu - kterak jeden ruský Дракoн jediným mávnutím dračích křídel vstrčil do kapsy komplet všechny americké upíry a vlkodlaky z jejich domovské "Twilight ságy" (2008 - 2012) ----- "Toť vše." ----- (28.12.2016)