Hlupák

Tento film (nomen omen hlupák durák), jako mnoho jiných z posledních třiceti let (nebo skoro všechny z této doby?) se považují (nebo je považují skoro všichni) za fikci/dokument/karikaturu postkomunistického vývoje v Rusku (Česka se to ovšem netýká, to ze všeho vyklouzne s podivuhodnou úspěšností). Já si ale myslím, že to tak úplně není, že se mohl odehrát kdekoli, a Rusko se k tomu připletlo hlavně pro to, že mu to mnoho lidí přeje (do této multiplicity budu muset nejspíš zahrnout i tvůrce filmu). A navíc si myslím, že interakce: starostka se zastupiteli kontra instalatér / bohatí kontra chudý / mocní a vlivní kontra bezmocný / neslušní kontra slušný / "normální" / "blázen", tu není vyhrocena do maxima (to už by se film nekonal). Ostatně sám o tom něco vím.... Z komentářů jen citát uvedený níže, Marigold ***: "(Film) svádí k poměrně povrchním moudrům o tom, že slušný člověk nemá šanci." Jakou šanci tedy má Dima Nikitin vůči svojí matce, manželce, starostce (kupodivu samé ženy) a 820 tupcům, kteří nemají páru o statice stavební konstrukce. Pozn. 1: Zpráva tisku: Den po odvysílání tohoto filmu v ruské televizi, byl ředitel tohoto kanálu propuštěn. Pozn. 2: Bykovův film ve svém podložním stratu odpovídá na otázku performativního fungování moci, na efektivní spojení patricijů a plebejců. Přesto, že je obtížné určit, kdo je v tomto spojení zámkem a kdo klíčem, ukázalo se jako perspektivní (zukunftweisend), politická struktura starého Říma se osvědčila a používá se nadále, především v systémech liberální demokracie. Vysvětlivky: PATRICIJ, dobře situovaný nebo velmi ctižádostivý člověk, který touží prosazovat svou moc nad jinými a získávat skrze ní zákonné i nezákonné požitky. PLEBEJEC (člověk z nejnižších vrstev společnosti, který nemá sílu ani chuť se prosadit jako jednotlivec, toužící podvolit se silnějšímu a získávat skrze to zákonné i nezákonné požitky. Pozn. 3: Pozor spoiler (slovensky: špoiler): Význam má i způsob likvidace nepohodlných osob. Zatímco okruh kolem starostky si "řeší svoje lidi" sám, Dima je ponechán davu. (10.08.2019)

K tomuto ruskému dramatu jsem se dostal náhodou a nepamatuji, kdy mě nějaký film takhle mile překvapil. jelikož se jedná po téměř všech stránkách o neuvěřitelně vypiplaný snímek o byrokracii, korupci a o lidech, který začne velmi nenápadně, ale postupem času dozrává k dokonalosti a do stavu, ve kterém by se dala atmosféra doslova krájet. Velmi neotřelé, originální a je pouze škoda trochu zbrklého konce. Moje hodnocení 80%. (19.09.2016)

V nemocné společnosti je poctivý a slušný člověk ,,hlupákem"... Jurij Bykov jako diagnostik stavu Ruské federace už ve svém předchozím filmu Major nastínil mnohé z poměrů v současném Rusku, tady téma prorůstání korupce do všech pater organizace státu dále rozvíjí v příběhu slušného člověka - v mnohém to připomíná poměry a zvyklosti v Československu před rokem 1989. Pokřivené vidění věcí shrnuté v rčeních Kdo nekrade, okrádá rodinu. či Nehas, co tě nepálí... Mrazivý snímek, a to nejen kvůli počasí panujícímu v ruském maloměstě. Příběh symbolicky zkomprimovaný do mantinelů jedné jediné noci, v níž se lámou charaktery a syrová realita se obnažuje na dřeň. Ruská kinematografie je v otevřenosti a syrovosti daleko před tou naší... (28.11.2016)

dejovo vygradované k dokonalosti a určite aj k zamysleniu ako neustále zle to funguje medzi samotnými ľuďmi veriacimi v daný systém a samotnými riadiacimi štruktúrami ako to je všetko len o peniazoch a bez charakternosti ako rýchlo príde o silu niekto kto chce za niečo bojovať, keď sa snaží za niečo väčšie zmyselnejšie pre spoločnosť, či o jej záchranu, prípadne obraz toho ako rýchlo sa dá upratať pred vlastnou rohožkou. /videl v kine: 80%/(filmový festival Cinematik Piešťany 2015) (15.09.2015)

Iba pred pár dňami som videl bulharský film Glory, ktorý má s týmto filmom viac spoločné, než by sa na prvý pohľad zdalo. V oboch vystupujú indivíduá, ktoré do tejto doby zdanlivo nepatria. Optimisti v nich vidia ostrovy pozitívnej deviácie, všetci ostatní poruchy v systéme, ktoré je treba opraviť alebo zlikvidovať. Pre mňa, ktorý som dva mesiace spoznával ruskú realitu, je ten film presný a desivý. Záverečné vyháňanie obyvateľov už malo v sebe maniakálne prvky, ktoré by možno ospravedlnil katastrofický záver. Bykov zvolil iný prístup, ale je to jeho film a jeho právo. (10.08.2019)