Prezident

"Kto do Teba kameňom, Ty do neho chlebom". Táto ústredná biblická téma sa nesie celým filmom a nastoľuje kontroverzné otázky násilia, pomsty, odpustenia a tolerancie. Makhmalbafovi sa podarilo veľmi výstižne túto tému rozpracovať na pozadí fiktívneho príbehu diktátora. Príbeh rozohráva dve polohy. Krutú rolu autokrata, ktorú však divák nemá možnosť precítiť, nakoľko je len sprostredkovaná. A druhú rolu empatického starého otca, ktorú sledujeme od začiatku do konca a preto vzbudzuje silné sympatie k diktátorovi ako k človeku bez ohľadu na to, aká temná je jeho minulosť. To bol zrejme aj zámer režiséra, ktorý snaží poukázať na to, že každý z nás je vo svojej podstate len zraniteľný človek. Predosiela, že násilie a pomsta plodia len ďalšie utrpenie a vytvárajú tak začarovaný kruh, v ktorom je ľudstvo uväznené už od nepamäti. Možno je na čase tento kruh konečne prelomiť. Veľmi silný odkaz v dnešnej dobe rastúceho násilia a nepokoja. (09.07.2016)

Já mám pocit, že jsme se poprvé setkal s filmem, u kterého nevím, k jaké zemi ho mám přiřadit. Evidentně ho točil íránský režisér, ale na druhou stranu nevěřím, že by ho nepodpořil anglický kapitál. No a ten jazyk nepodobný Gruzii, ten mě vysloveně fascinoval, takže jsem byl vlastně matenka od začátku do konce. Nicméně film Prezident je pro mě první zkušenost s režisérem Mohsenem jako takovým a já ho tedy musím vysloveně kvitovat. Jedná se totiž o hodně zajímavý kousek, u kterého je jediný problém ten, že nevytváří takřka žádné emoce. Říkám takřka, protože místy by i něco měl, jenže toho je tak strašně málo, že to vlastně nestojí ani za popisek. Nutno dodat, že těžko se vytváří emoce k diktátorovi, který se čistě a jednoduše snaží přežít. Na druhou stranu si říkám, že realističnu se v tomto ohledu meze nekladou....Vše ostatní ale tento film zvládá, včetně závěru. A tak je tedy na Vás, na jakou frekvenci je naladěn Váš mozek, aby Vás zbytečně nezklamal tento kousek. Já spokojen byl, ale to svoje jsem si stihl už říct. (10.11.2015)

Makhmalbafovy scénáře jsou výborné, výjimkou není ani scénář tohoto filmu; odpovědní za scénář jsou sice dva, ale myslím, že hlavní nápady jsou jeho dílem. Po exposé, které nám předvádí (ostatně jasno- či tmo-zřivě) běžný život presidenta-diktátora a následné převzetí moci opozicí, nastává "velká proměna": velký president se stává malým člověkem a z malých lidí se stávají malí prezidenti. Film postupuje po dějových krocích krocích až po předpokládané vyvrcholení. Nakonec si pak ještě mužeme říct: ten president mohl být docela dobrým chlápkem, kdyby nebyl presidentem. (A recipročně také: ty lidi jsou stejná lůza předtím jako potom.) - Po druhém zkouknutí přidávám hvězdu. (02.07.2023)

LFŠ15, uvaděč filmu uznal podobnost filmu s reálnou revolucí v Íránu. Sledujeme útěk muže a jeho asi 5-leteho vnuka před boriteli režimu. Divák je často v dilematicke situaci, co si o padlem prezidentovi myslet. Propojuje se tu osobnost vraha a citlivého dědečka. Nastoluji se otázky vypořádání s vrahy a jak nadále žít v porevoluční zemi. Zvláštní uznání patří hereckému výkonu malého vnuka, který vše vidí z čistě dětského pohledu a vážnost situace mu plně dochází až když téměř přichází o život. Slovo "komedie" bych z popisku filmu odstranila. (03.08.2015)

Skvela jizda, kde se seznamite s atmosferou revoluce, jejimi dopady, bezohlednosti, moci strelnych zbrani v rukou podprumernych lidi. Nejistota dalsi chvile vam provazi celym filmem a vy stale nevite, zda-li mate drzet palce hlavni fugure, nebo co ji vlastne prejete. K rozhodni vam chybi jedno - prvnich deset filmu, kde by byl dodstatecne popsan autokraticky prezident vc. jeho rozhodnuti o zivote jinych. Rozhodne vam nesmi ujit. (28.08.2017)