Papírová města

John Green mě začíná zajímat stále více. Knihu jsem samozřejmě nečetl, takže jsem šel do takřka neprobádaných vod doufajíc v něco lepšího než jen plitkou romanťárnu o dvou nešťastných adolescentech. A byl jsem velice spokojen. Jasně, Nat Wolff i Cara Delevigne hrají černobílé postavy, které jsou v podstatě archetypem těchto žánrovek. I tak se jim podařilo ve mně probudit pocit blaženosti, zřejmě i z toho důvodu, že k tématu snímku mám určitý vztah a vzhlédl jsem se v tom. Překvapuje mě, že film tak rázně klesl s hodnocením, podle mě si zaslouží větší uznání a minimálně já mu za nějaký čas určitě ještě dám možnost zazářit...90% (16.10.2015)

Film pracuje s jednoduchým faktem papírových měst, je mírně tajemný a je vložen do romantického příběhu, ze kterého nečiší zoufalství, ale je tak akorát, aby to chutnalo i mužskému pohlaví. Překvapivě i já jsem si přál jinačí konec, ale možná právě díky tomu jsou Papírová města tím, na která se jen tak v hromadě romanťáku nezapomene. Lepší čtyři hvězdičky. (08.06.2017)

Tady není moc o čem, John Green je oblíbený autor knih pro mládež a jako takový je velmi dobrý. Bohužel v dnešní době prakticky zanikl žánr rodinné zábavy, takže množina děl určených dětem až mládeži je natolik specifická, že se líbí opravdu jen té cílovce, které je určena. Takže mladší děti v tomto případě nemají šanci a dospěláci taky ne. Magický svět dospívání je svět sám pro sebe. (21.12.2022)

Celkem příjemná teen jednohubka, která výborně uteče, člověk si u ní správně oddychne a vývoj hlavní posty funguje, jak má. Jen ta Cara Delevingne mi tady nepřijde jako ta tajemná holka, o níž si vypráví fámy celá škola, a za níž by se puberťák vypravil světa kraj, příliš uvěřitelná. A navíc jsem očekával, že tu půjde spíše o onen dobrodružný road trip, který tu nakonec pobral jen minimum stopáže. Jako oddychovka pro puberťáky je to ale stále celkem fajn. (25.10.2015)

Stranger Things meets teen movie. Aneb jako kdyby Spielberg natočil Kingovku o hledání smyslu dospívání. Pro mě naprostá trefa do černého, počínaje skvělou ústřední dvojcí, bezvadným synťákovým soundtrackem, až po závěr, který v sobě nese nečekaně smysluplné poselství. Pokud byste měli chuť na něco podobného, dejte šanci třeba White Bird in a Blizzard. 9/10 (29.05.2017)