Královská noc

Ani (po)válečné drama, ani bůhvíjaká romantika, ani zdařilá komedie. Tím vším by se Královská noc mohla zdát, ale pouze okrajově. Na druhé straně snímek vychází ze skutečných událostí a popisuje jednu velkou "párty" dvou princezen. Když už nic jiného, tak nám film vysvětluje, proč jsou královští vládci, následníci a potomci tak moc mimo realitu. Obě dívky, princezna Alžběta téměř dvacetiletá a Margaret patnáctiletá, dosud nebyly ani jednou samy venku. Venku mezi lidmi. Mezi svými poddanými. Tato noc tak ukáže, jak moc jsou odtrženi od reality nejen její královští rodiče. Podle mě se právem jeden z princezniných průvodců na cestě nočním Londýnem zlobí, že král vůbec netuší, o čem v projevu mluví. Vojáci bojovali, umírali a královská rodina si zatím v klidu domova pila čaj. I když v ohrožení byla, neboť se bombardovalo kousek od paláce, přeci jen byla ve větším bezpečí než její vojenští poddaní. A jak ukázaly následná desetiletí, odtržení Alžběty od reality života obyčejných lidí bylo nakonec trvalé. Film měl ale i komické prvky, o něž se skvělým výkonem postarali dvě mladé herečky. Ovšem je třeba říct, že těžko lze uvěřit téměř pětadvacetileté Bel Powley, že je jí o deset méně. Poslední otázkou tak je, zda všechno co jsme viděli, nebo alespoň která část z filmu, byla pravdivá a kde zapracovala fantazie. Tato epizoda královnu určitě více přibližuje běžným Britům víc než cokoli jiného, ale na druhé straně je třeba říct, že královna se v průběhu let radikálně proměnila, což se dá pochopit - stala se z ní panovnice. Proto pro její fanoušky a příznivce to jistě bude vítané osvěžení. Není to špatný film, ale moc důvodů vidět ho víckrát neshledávám. (13.08.2021)

I princezny si občas mohou dopřát na chvilinku oddech. S tancem, nečekaným poznáním, kytkou a s nějakou tou pusou. Prý podle skutečné události! Tak si holky v tu magickou noc asi vyrazily, ale zbytek děje je: vzpomínáme na "Prázdniny v Římě." Přestože herci nejsou tak hvězdní, tahle rádoby reálná verze taky ujde. Zázračná noc, kdy se asi dělo cokoliv, dokázala princezně ve zkratce vysvětlit , co za zdmi paláce nepoznala a střelci z bombardéru zbourala pár předsudků. ___ Tenhle film je prostě milý, jemně vtipný, roztomile balancující na reálných základech (král kouřící jednu od druhé, princezna Margareta fascinovaná nočním životem...). Byla to nádherná noc. A co je vzácnější, bylo to i nádherné ráno. Oba si uvědomili, co jsou jejich možnosti a povinnosti. Takže museli něco obětovat, ale obětovali to pro něco většího. Vzácné poznání. (10.04.2018)

Průhled třídním a sociálním rozvrstvením v tomto případě anglické společnosti prokazuje staronovou pravdu, že lidé jsou si opravdu rovni ve všech základních věcech humanismu a lidství. Velké anglické panovnici to oprávněně - bez licence filmu - přidává zvlášť přitažlivý valér. Valér opravdovosti a slušnosti. Té skutečné. (12.08.2021)

Limonádová taškařice aneb mystifikační červená knihovna v královském obsazení. Jeden z možných způsobů, jak přiblížit britskou královskou rodinu širokým lidovým vrstvám, při němž se nenáročný divák rád zasměje naprosto absurdním a zcela nevěrohodným situacím, občas zamáčkne slzu dojetí a na konci filmu se mu uleví, že sám nemusí snášet ten nelidský úděl sešněrovanosti královskými povinnostmi a ohledy na ceremoniální předpisy. Tento typ laciného humoru jednak příliš nemusím a už vůbec ne, když se vypočítavě veze na vlně obecné uhranutosti britskou královskou rodinou. Ale co, hlavně když to tvůrcům nese, že? (14.09.2021)

Humoruprostá romantická komedie (prvky dramatu a thrilleru nenacházím, ať se snažím sebevíc), která nezapře inspiraci více než šedesát let starým a podstatně vtipnějším filmem Prázdniny v Římě od Williama Wylera. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2014. --------  Tak aspoň nesmyslné žánrové označení "thriller" zmizelo, stejně nesmyslné "drama" a nesprávný rok výroby bohužel zůstávají; částečná pochvala udělena 16. 8. 2022. (12.11.2016)