Moře stromů

V Cannes neprávem hejtovaný snímek, který mohl být vzhledem k vybranému tématu jistě lepší a propracovanější, ovšem v žádném případě se nejedná o velikou tragédii, ba naopak. Děj se odehrává ve dvou rovinách, kdy překvapivě flashbacky do života McConaugheyho postavy jsou zajímavější a vtáhnou více, nežli část v lese sebevrahů, ve kterém bohužel občas dojde na nepochopitelné výjevy a některé momenty dokonce vzbuzují nechtěný smích. Pak ale přijde jeden srdcervoucí monolog, který vše obrátí a a čím blíže ke konci snímek spěje, tím více chytne za srdce a na konci dojme takovým způsobem, jak se mi u filmu již dlouho nestalo. Pokud by excelenci poslední třetiny dokázal snímek aplikovat po celou stopáž, jednalo by se o mistrovské dílo, nicméně i v současné podobě se jedná o povedený film, který překvapivě nehraje na city až tak lacině, jak jsem očekával. (03.03.2018)

Další milý film ze známého japonského lesíku na úpatí Fudži, ve kterém bych si jednou taky moc moc rád zastanoval (s foťákem a se zpáteční letenkou ovšem). Časy se mění i tady. A tak se na místě, ve kterém se Japonci ještě nedávno mohli v klidu a soukromí věnovat své oblíbené národní kratochvíli, dnes už čím dál častěji motají i všelijací praštění gaidžinové a pomalu ho přeměňují na turistickou atrakci. Inu to je holt globalizace v praxi. Film má dvě dějové roviny - v jedné sledujeme komický čundr dvou ztracenců, kteří bloudí a bojují o holý život na pár hektarech lesa protkaného turistickými stezkami, pár kiláků od silnice. Do téhle taškařice pak občas vstupuje rovina druhá, v podobě melodramatických výjevů z předešlého života našeho gaidžina. Líbilo se mi, jak milouš McConaughey dobře zahrál studenočumákovitého profesorského technokrata a křehulka Watts zase zpruzenou zalkoholizovanou semetriku. A z mysteriózního a duchovně hřejivého rozuzlení mi je ještě teď krásně teplo u srdíčka, božínku. Jinak exteriéry se samozřejmě ani tentokrát nenatáčely v Aokigahaře, ale to je fuk, protože ve filmu přece nejde o nějaký blbý les, nýbrž o důležité poselství. A ono poselství zní: Když se chcete podříznout, řezejte si zápěstí podélně a ne příčně, vy trubky. A rozhodnete-li se pro nějaké fajnové pilule, zblajzněte je všechny naráz a zapijte kořalkou, to je pak na jistotu. (28.12.2016)

Tak takúto kombináciu artu a béčkovej zápletky som už dlho nevidel. Ale Gus Van Sant zo Sparlingovho scenára robí umenie čo to len ide, bohužiaľ v závere sa ukáže, že v podstate to mohla byť pokojne aj zápletka pre nejaký horor od Blumhouse. Každopádne The Sea of Trees omámilo uhrančivou melancholickou atmosférou, čím nemyslím len les, skrátka všetky lokácie sú vybrané tak, aby film pôsobil celistvo. McConaughey sa drží pri zemi a neprehráva, Watanabe občas povie niečo gýčové a Naomi uvidíte aj bez vlasov. Mimochodom mi pripadá veľmi dôležité, že na Arthurovom mieste by sme chceli zomrieť asi všetci. (15.12.2021)

Moře stromů, příběh v příběhu. Cesta. Les sebevrahů je krásný, tajemný, divoký. Zatímco sledujeme cestu hlavního hrdiny Arthura zeleným světem, vzpomíná on na svoji ženu, a tak odhaluje příčiny svého konání. Film o životě, umírání, smrti, touze a naději je z větší části poetický. Lyrické záběry stromů, paprsků deroucích se mlžným oparem, skal a vody jsou v protikladu k vzpomínkám na civilizaci. A nechybí symboly - nejen květina. Japonec Takumi vysvětluje Arthurovi, že podle jeho náboženských (tedy křesťanských) názorů je les Očistcem. Japonci ho však vnímají poněkud jinak. A cesta obou mužů je vskutku drsná a plná nástrah. Všechny ty pády ze skal, stržení vodním proudem i probodnutí těla jsou natolik syrové, až máte pocit, že je cítíte také. Film, jistě ne pro každého, uspokojí hlavně ty, co se jím nechají pohltit. Mně se to povedlo... (24.09.2022)

Když už se někdo rozhodne pro sebevraždu, tak les Aokigahara by měl být jasná volba. Jak jinak také ukončit působení na FB, IG a TT než výletem do Japonska plným stylových záběrů a fotek z nejznámějšího lesa na světě. Čert vem stovky mrtvol kolem. Moře stromů by chtělo být chytřejší, než ve skutečnosti je. Jde o klasickou krizi bytí, kterou může projít každý druhý. (29.09.2022)