Chléb, láska a žárlivost

Pokračování, které je stejně nenáročné a zároveň příjemně zábavné a poutavé, jako díl první. Zdánlivá idyla na konci první části dostává obrovské rány za ranou. Velitel karabiniérů Antonio Carotenuto (skvělý Vittorio De Sica) se nejdříve dozvídá, že jeho vyvolená snoubenka Annarella Mirziano (Marisa Merlini), pro kterou byl připraven opusti svůj post, má nemanželské dítě. Nakonec se objeví i otec toho malého dítěte a odvádí velitelovu snoubenku z města pryč. Maria De Ritis, zvaná Střela (půvabná Gina Lollobrigida) je žárlivou populací města hanebně pomluvena a neodvratně o tom zpraví svého snoubence Pietra Stellutiho (Roberto Risso), který byl přeložen na jiné místo. Pietro pomluvám uvěří a k usmíření dochází až na samém závěru. Maria je tak zklamaná z těžkostí života a usmíření přichází až na poslední chvíli. Další zajímavé postavy: farář Don Emidio (Virgilio Riento), který se tak zasadil o Annarellinino nové štěstí ve jménu katolické morálnosti, nešťastný potulný prodavač Don Vincenzino (Nino Vingeli), principál potulných komediantů Don Nicola (Saro Urzi), který kvůli Marii byl ochoten podplatit její matku a samozřejmě velitelova služebná Caramella (Tina Pica). (08.03.2011)

Druhý díl LÁSKA CHLÉB ŽARLIVOST navazuje na stejném místě jako skončil jeho předchůdce LÁSKA CHLÉB FANTAZIE. Se stejným hereckým obsazením se tak znovu vrháme ještě v ostřejším tempu do série humorných situací, spojených s naturelem italského maloměsta, kde je v centru dění milostné vzplanutí dvou dvojic, přičemž na správný chod věcí dohlíží církev svatá, zosobněná postavou místního faráře. K mojí nelibosti se Marie od minulého dílu nedokázala zbavit pitomce Stellutiho. V tom jí upřímě lituji. Dějový vývoj filmu mi následně dává za pravdu, že jsem se v tomto chlapci nemýlil. Tato lidská tabula rasa svým ostentativním přesvědčováním okolí, že není úplně blbej, stále více přesvědčuje, že je dutej jak necky.... Je zajímavé sledovat italskou mentalitu a kulturu. Ať už jde o společenské hodnoty a rodinnou úctu, kterou známe většinou v trochu přehnané podobě sicilské mafie, ale ona je v určité formě vlastní i prostým italům. Dále třeba jejich slavnostní hostiny s tradiční láskou ke špagetám a makarónům, jichž spořádají ohromné množství. Pěkné jsou výdobytky moderní techniky v podobě fotoaparátu a psacího stroje. Dnes všechno cenné kousky technických muzeií. Pozoruhodná je také lidovost vážné hudby. Zatímco u nás jde o záležitost vyžehlených obleků v operních síních, v Itálii zahraje lidová kamepa Aidu na počkání. Na přání strážmistra i v pochodovém tempu. Zápletka filmu nechává k mojí libosti z města odjet odjet Stellutiho. Marie se následně stává terčem pomluv, že se snaží „balit“ Antonia. To těžce nese Annarella, kterou navíc kontaktuje otec jejího dítěte. Stelluti se následně nečekaně vrací (k mojí nelibosti), aby dělal Marii scény. Vše se zamotává a vtipných scén je k vidění ještě více než v minulém díle. Např. Strážmista ládují již na druhé hostině jídlem. On reaguje. „To všechno mám sníst?“ Hostitelka začíná brečet. „Stážmistře, ještě nám rozpláčeš Carmelu!“ „Cože? Já, že rozpláču kmotřenku?“ Všichni na něj. „Jez!“ Zvedá se Marie a spustí. „Jestli přijde o mlíko, bude to tvá vina!“ „To kvůli mně nebude kojit??“ „Jez!“ „Jistě! Jestli nebudeš jíst, Carmela určitě ztratí mlíko a do týdne nám umřou obě!“ :-) ….Nejdojemnější je pak scéna, ve které umírá oslík. Zakončení tentokrát není čistě happy endové, ale spíš v duchu italské reality. I když přecijen trochu milosrdně přikrášlené. Film jsem viděl s parádním dabingem Miloše Kopeckého. 76% (14.12.2010)

Zatímco Chléb, láska a fantasie byla ještě buranská selanka, Chléb, láska a žárlivost je uřvaná hystérie (úplně stejně jako Slunce, seno a pár facek), kde se nikdo nediví tomu, že největší frky obstarává jeden takovej nezdvořilej harant usmrkanej. A samozřejmě dvě hlavní protihráčky, které si rozbíjejí vztahy. A Vittorio? Ten je tu jen od toho, aby se pořádně nacpal až k prasknutí, jinak by totiž urazil. Já prostě pro ty Taloše nemám cit. (09.03.2014)

Pane, amore e gelosia je druhy film, ktory reziserovi Luigi Comencinimu zabezpecil slavua uznanie. Opat palti to, co som vypisal u Pane Amore e Fantasia, od dialogov som sa nevedel odtrhnut, exteriery ..... ako dobre pise dopitak, je to este zabavnejsie ako Pane, Amore e fantasia. Hm, co sa tyka inspiracie pre znamu juhocesku trilogiu - je zname, ze Troskov vzor bol taliansky reziser Luchino Visconti ..... ked tak nad tym /inspiracia pre juhocesku Trilogiu Slunce, Seno ..../ rozmyslam, mozno za aj jo - Cesko a Slovensko maju porovnavaciu bazu Europu, ze jo : 100 % (03.11.2020)

...Ako snáď už samotný titul priamo napovedal, tak tentoraz išlo najmä o žiarlivosť, ale zároveň i o sequel: Chlieb, láska a fantázia, keď prvé dve pomenovania opätovne platili, a tak teda napokon len fantáziu, vystriedala "žiarlivosť", a to konkrétne so štandardným kvartetom postáv z pôvodného príbehu v nasledovných podobách: vrchný strážmajster Antonio Carotenuto a pôrodná asistentka Annarella, ktorí predstavovali prvý pár; zatiaľ čo Mária "La Bersagliera" De Ritis a carabinier Stelluti, zase ihneď ten nasledujúci, pričom, medziľudské vzťahy medzi týmito ústrednými postavami, vrátane i medzi samými sebou; akosi začínali dostávať menšie trhliny... • Na režisérskej stoličke znovu zasadol tento taliansky režisér Luigi Comencini, rovnako sa vracajú i Vittorio De Sica a Gina Lollobrigidová, kedy sa mi poňatie ďalšieho dielu ukazovalo byť oproti tomu predchádzajúcemu, ako povedzme v oveľa „vážnejšom tóne”, súčasne i v mierne chaotickejšom ukotvení, no i napriek tomu, kladné dojmy ostávajú opäť zachované. • Príchod „nemanželského dieťaťa” Ottavia ku jednej z týchto postáv, môže automaticky predznamenávať určité komplikácie zo strany opačného pohlavia, nakoľko i to bolo jednou zo scenáristických noviniek, s ktorou prišla práve táto skúsená štvorica scenáristov, keď sa mi občasne zdalo, že sa miestami už nemali kam pohnúť. • Výtržníčka ma ešte našťastie dokázala v mnohých ohľadoch veľmi príjemne prekvapiť, i keď sa mi zas javilo, že teraz nemala až toľko hereckého priestoru, ako tomu bolo predtým, alebo sa mi to skrátka možno iba  zdá? • Asi úplne najväčšia výhoda podľa mňa spočívala snáď predovšetkým v tom, že obidva tituly sa nakrútili v tesnej nadväznosti hneď za sebou, a tak už samotné [filmové] dianie začínalo zhruba po 48 hodinách odkedy vlastne skončilo to predošlé, z čoho vyplývala akási nefalšovaná autenticita, proste; taký pocit, že postavy "takmer" vôbec nikam neodišli... (02.10.2023)