War Machine

„Ah, America. You beacon of composure and proportionate response, you bringer of calm and goodness to the world...“ Člověk by se i nasmál, kdyby to všechno nebylo tak blízko pravdě. Brad Pitt s grimasami jak po mrtvici, šíleným přízvukem a každodenním sedmimílovým během paralympionika odvádí penzum práce, škoda jen, že se Michôd příliš zahleděl do všech stránek svého scénáře a odmítl se výrazněji soustředit na nějaký konkrétnější směr. Satira o aspektech neobjednaného importu demokracie tak zůstala někde na půli své tragikomické cesty a na závěr ještě rozdráždila představivost diváka nástupem generála Boba Whitea. Ten by předpokládám přišel s rovnicí, že když 10 - 2 = 20, tak 10 - 70 = 0.. (01.08.2017)

Ani vtipné, ani dostatečně seriózní, takže o co tvůrcům tedy šlo? Zdá se, že ani oni nevěděli a tak se k nám dostal náladově rozpolcený film, jehož žádná část nefunguje přesvědčivě a proto se u něj nelze příliš dobře bavit a dvouhodinová stopáž utíká velice pomalu. Filmaři se asi snažili o nějaký hlubší společenský komentář, který ale pod nánosem nudy zcela zanikl a má pozornost v průběhu sledování postupně upadala natolik, že i kdyby na konci filmu zaútočily mimozemšťané, nejspíš bych si toho nevšiml. Největším plusem filmu je bizarně chytlavě pojatá role Brada Pitta. (08.03.2018)

Naprosto rozumím podstatě tohoto filmu, to poslání je víc než jasný. Ukázat světu ironii, paradoxy a jakýsi úlety války v satirickým vyprávění o "panu dokonalým", kterej jakožto generál vyřeší jakokoliv situaci. Tady je třeba vzdát hold B. Pittovi, kterej si to hraní evidentně dost užíval a ta skoro až parodická nadsázka mu tady dost seděla. Jenže ne tak docela to na druhou stranu zvládal pan režisér, kterej z filmu udělal dvouhodinovou slátaninu různých scének a žánrů, takže se dočkáme jak naprosto komických situací, tak i vážných dramatických scén, a dokonce i nějaké té menší válečné akce. Že to jde dost těžko dohromady, to je asi jasný. Nicméně závěrečnej záběr je opravdu perfektní a jenom to dokazuje, že tahle válečná mašina (mašinérie) se prostě jen tak nezastaví, aneb nikdo není nenahraditelnej! (13.08.2017)

Válečných a politických satir není nikdy dost. Pitt si svého generála střihl s ohromnou chutí a stvořil ve své filmografii dosti nezapomenutelnou postavičku. Vyšší optikou můžu na Válečnou mašinu koukat jako na skvěle parodizující dílo, které si bere na paškál ten neuvěřitelný zmatek v americké zahraniční politice a vlastně tu zbytečnost bojovat proti povstalcům, protože je přece nad slunce jasné že pro Afghánský lid budou Amíci vždy jen okupovatelé než nosiči svobody, takže se jen čeká, kdy ze země vypadnou. 60% (15.08.2019)

Tohle by tak strašně chtělo být jako Burn After Reading, až mi z toho bylo za režiséra stydno. War Machine má vysoké ambice, jenže mu k jejich naplnění chybí jak mazaně vymyšlený scénář, tak smysl pro humor. Většina vtípků by jinak pointovaná a méně křečovitě podaná fungovala mnohem lépe, a ten zbytek je vyloženě trapný. Vyznění bloudí od břitské satiry, přes válečné drama, vážně míněný komentář až po úsměvnou výpověď o absurdní situaci. Schopnější scenárista by dvě z poloh vyškrtal a ze zbytku poskládal slušný film. David Michod se zaměřil na všechny směry a výsledek je proto roztlemený jak vrata od chlíva. K alespoň trochu silnějšímu dojmu snímku nepomohl ani příhodný výběr data v němž jsem si ho pustil. (10.09.2021)