Režie:
Walter SallesScénář:
Jose RiveraKamera:
Eric GautierHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Gael García Bernal, Rodrigo de la Serna, Mía Maestro, Mercedes Morán, Sergio Boris, Matías Strafe, Bárbara Lombardo, Antonella Costa, Alberto Granado (více)Obsahy(1)
Je mu třiadvacet, studuje medicínu - a ještě netuší, že vstoupí do dějin jako Ernesto Che Guevara. S kamarádem Albertem Granadem se vypraví na cestu po Latinské Americe na staré motorce Norton 500. Píše se rok 1952 a před nimi není nic jiného než volná silnice - bez turistů, hotelů a map, jen s čerstvým větrem v zádech. Dostat se z Argentiny až do Venezuely, to je sen, který výlet dlouhý 8000 kilometrů mění v realitu. Snímek inspirovaly Guevarovy deníky Notas de viaje a Granadova kniha Con el Che por America Latina. Záměrně apolitický pohled pro nás objevuje Guevaru jako ikonu, jež jako by se na film obtiskla z čistě vypraného trička: jen oklikou totiž připomíná postavu příštího kubánského revolucionáře. Film získal Cenu BAFTA a François Chalais Award a Cenu ekumenické poroty na MFF v Cannes 2004. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
Hrozně jsem se u tohoto filmu bál jeho politické angažovanosti a to nejen kvůli modní tričkové CHE modle, ale i na základě zdejších komentů. Opět se však ukázalo, že nejlepší je se na všechno a na všechny vysrat a zakusit samotný filmek. Dostal jsem toho dost, to že je na světě bída je prostě fakt a ne nic levicovýho (levičáky, ale i pravičáky považuju za škodnou). Nevidím jediný důvod neukázat ve flmu něco, co je prostě holá skutečnost. Další krása jsou exteriéry, ty uplně řvali vem bagl a přijed. Mně se ten film líbil a možná v bněm politicky zaměřený kolegové mužou vidět agitku, ale mně je politika zcela u prdele a vychutnával jsem si příběh dvou kluků, kterým cesta dala víc než čekali. Krásný a silný. ()
Tři holky sledují Motocyklové deníky, z toho dvě říkají, že se nudí a kdy se to rozjede. Ta třetí (já) se pořád ptá jestli to myslí vážně a "vždyť to není vůbec nudný" a nechybělo ani "on je tak krásnej". Film jsem ještě druhý den vstřebávala a přemýšlela jsem, jestli byl ten Che Guevara teda hodnej nebo ne. ()
U některých filmů nelze odmyslet, o čem jsou. A tohle je výprodej specificky latinoamerické rebelie na globální trh. Problém není v sociální citlivosti, ale v nepřenositelnosti podmínek, za jakých vznikla mesiášská legenda okolo Che Guevary. Tenhle film neodhaluje kořeny jejího vzniku, ale mytizuje je. ()
Kdo Motocyklové deníky četl a líbily se mu, tak film asi ocení. Určitě to nešlo natočit moc jinak, jelikož je to prostě cestopis. K Che Guevarovi můžete mít postoj jakýkoliv, ale jeho kniha je cenná výpověď o tom, jak to tenkrát v Jižní Americe vypadalo. Ten film se to snaží co nejvíce přiblížit a dle mého mínění docela úspěšně. ()
Kluci vyjeli na výlet napříč Jižní Amerikou a já si regulérně myslel, že to je banda amatérů, kteří jsou rádi, že se před pěti minutami naučili nastartovat motorku. To mi následně dokázali hned několikrát, když se rozsekali snad na každý cestě, na kterou najeli. Něco má ale tahle road movie přeci jen do sebe. Minimálně udělá pěknou reklamu celé Jižní Americe. Po shlédnutí jsem měl vysloveně chuť sbalit krosnu, vyrazit do Peru a prožít kus hezkých chvil. Nakonec jsem si ale uvědomil, že to tak jednoduché nebude a tak mi zůstala akorát tak vzpomínka na tento docela pěkný film. To, že politiku řeší minimálně, je bonus navíc. ()
Galerie (32)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (6)
- Ve filmu si Alberto stěžuje, že v deníku "El Diario Austral" popletli jeho příjmení, když místo Granado uvedli Granados. Když se točil film, tak o tom tentýž deník přinesl článek a příjmení uvedl po 50 letech opět špatně (tentokrát ale záměrně). (džanik)
- Píseň "Al otro lado del río" (Na druhé straně řeky) uruguayského skladatele Jorge Drexlera se stala teprve druhou neanglickou písní, která získala Oscara (na ceremonii ji zpívali Antonio Banderas a Carlos Santana). Tou první byla "Ta paidia toy Peiraia" (Děti z Pirea) řeckého skladatele Manose Hatzidakise z filmu Pote tin Kyriaki (Nikdy v neděli, 1960). (džanik)
- Rovnako ako dej filmu, tak aj jeho natáčanie prebiehalo po celej Južnej Amerike, predovšetkým však v Argentíne, Čile, Peru, Kolumbii a Venezuele. Filmári natáčali aj na ostrove Kuba. (MikaelSVK)
Reklama