Motocyklové deníky

První hodinu jsem se velmi příjemně bavil, film svižně ubíhal, hodněkrát mě rozesmál - byla to oslava mládí a cestování. Pak ovšem přicházejí sociálně-kritické pasáže, podávané tak tupě, že jsem se místy musel smát. Závěr mi původně sympatický snímek skoro znechutil docela. Ale co taky čekat od filmu ze života budoucího revolucionáře, že ano? (25.09.2005)

..nepomôžem si, ale bol to kíženec evity a dr. schweitzera, ten che guevara..a potom, v rámci sociálneho cítenia síce zmasaktoval pekné davy, ale to sa do filmu už nevošlo.. ..diarios ako iný pohľad na "revolucionára" trpia snahou o idealizáciu a skratkovytými vsuvkami - ukážkami biedy a sociálnych krívd vládmych režimov, ktoré ale vôbec nestačia na odôvodnenie zmeny hlavnej postavy z bezstarostného mladíka v angažovaného mladíka.. (podobne je v smere pravdivosti obrazu konk. osoby aj napr. 7 rokov v tibete).. ..herecky, kameramansky a hudobne výborné, ale nezvládnutá dramaturgia a záver, ktorý je krížencom casablanca a napr. untergangu (kedy si už zostarnutý hrdina príbehu - rozprávač vyhradí posledné slovo).. ..ako malý roadmovie bez životopisných ambícií a sociálno-politického podtónu by sa mi film asi páčil viac..ale bol by to asi úplne iný film, podľa úplne inej predlohy..(autorom ktorej je granada osobne).. (06.08.2005)

Téma filmu zní zajímavě - mládí Ernesta Guevary, ale samotný snímek už tak zajímavý není. Děj dost pokulhává za malebnými obrázky z latinskoamerické přírody a herci se sice snaží, ale scénář jim příliš prostoru nedává. První polovina filmu by se dala sestříhat do 5 minut, jelikož byla úplně o ničem, s příjezdem do Cuzca alespoň přišly hezké snímky a až pobyt u malomocných plně získal moji pozornost a scény se opravdu vydařily. Jsem ráda, že jsem nakonec během té první půlky film nevypla, protože zbytek přece jen stál za to! (04.11.2009)

Gael García Bernal vyrostl ve výborného herce. Jeho Che Guevara je uvěřitelný, ale podle mě příliš citlivý. Film na něm stojí a je to znát, ale nestačí jeden dobrý herec a jedno velké putování, když vám jeho cesta nic moc neřekne. na 128 minutách se toho moc neděje a asi Guevarova psychologie není nijak složitá, jako by byla úmyslně postrčena do pozadí, aby Che byl vnímám jako obyčejný člověk co vnímá a na konci se z něj prostě stane osobnost, co svým způsobem změní "svět" (minimálně Latinskou Ameriku...). Dostal jsem příliš málo na to, abych byl spokojený a nepoznal jsem Guevaru tak, jak bych chtěl. Snad jednou uvidím nějaký dokument o něm, který mi ukáže, zda Bernalův Che je přesně takový jaký má být a já jen nepochopil symboly, které mi film dává. (15.07.2007)

O Guevarovi jsem nevěděl zbla nic, jen že to byl jakýsi slavný pobočník Castra při Kubánské revoluci. Od Diarios de motocicleta jsem očekával poměrně hodně a to asi byla chyba. Tato očekávání ještě navýšil silně pohodově povedený začátek, na který navazovala velmi dobrá první hodina s krásnými přírodními sceneriémi. Bohužel po příjezdu do Peru se film sesype jak domeček z karet a stane se z něj natahovaná nuda, ačkoli jsem v ní žádnou zde zmíněnou propagandu neviděl. O Guevarovi toho stále moc nevím, jen že to byl jakýsi slavný pobočník Castra při Kubánské revoluci a byl zastřelen agenty FBI. (27.06.2006)