Režie:
Walter SallesScénář:
Jose RiveraKamera:
Eric GautierHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Gael García Bernal, Rodrigo de la Serna, Mía Maestro, Mercedes Morán, Sergio Boris, Matías Strafe, Bárbara Lombardo, Antonella Costa, Alberto Granado (více)Obsahy(1)
Je mu třiadvacet, studuje medicínu - a ještě netuší, že vstoupí do dějin jako Ernesto Che Guevara. S kamarádem Albertem Granadem se vypraví na cestu po Latinské Americe na staré motorce Norton 500. Píše se rok 1952 a před nimi není nic jiného než volná silnice - bez turistů, hotelů a map, jen s čerstvým větrem v zádech. Dostat se z Argentiny až do Venezuely, to je sen, který výlet dlouhý 8000 kilometrů mění v realitu. Snímek inspirovaly Guevarovy deníky Notas de viaje a Granadova kniha Con el Che por America Latina. Záměrně apolitický pohled pro nás objevuje Guevaru jako ikonu, jež jako by se na film obtiskla z čistě vypraného trička: jen oklikou totiž připomíná postavu příštího kubánského revolucionáře. Film získal Cenu BAFTA a François Chalais Award a Cenu ekumenické poroty na MFF v Cannes 2004. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
Mno..před zraky nám konečně vyplynul nějaký film o Ernestu Guevarovi! :) A nepodal ho nikdo jiný, než Gael García Bernal..a to způsobem výborným..ale na to už jsme u něho zvyklí. Snímek místy úsměvný, místy vážný a místy..mno, místy trochu využívá zprofanovanosti "značky Che"! Přesto shlédnutí tohoto filmu je velice příjemné a možná se něco dozvíte o jihoamerickém počátku revolučního období. ()
Nebudem sa tu dohadovať o historickej korektnosti, či neskorších činoch jednej zo súčasných ikon Che Guevaru. Jednoducho mi nato chýbajú potrebné faktografické vedomosti. Myslím si ale, že tím že sa Salles zámerne vyhýba polarizujúcim témam z neskorších fáz jeho života (nebyť záverečných tilkov-kde som sa prvý krát dozvedel o koho vlastne ide), kľudne by sa Motorcycle Diaries dalo popísať ako úžasné road movie o vytriezvení z oparu naivného bezcieľneho dospievania. V tejto rovine ide o vynikajúci film a politické podfarbenie je absolútne druhoradé.4,5* ()
Che Gueavarova road movie po Latinské Americe, plná krásných scenérií, chudoby a mladické bezstarostnosti. Na této cestě možná získal své přesvědčení, že nelze zavírat oči před sociálním útlakem a nezměrnou chudobou. P.S. Kdo o něm píše jako o Hitlerovi a uchvatiteli moci, zřejmě toho moc o jeho osobě neví. Howg! ()
Přiznám se, že pro Che Guevaru v jeho mladých letech mám slabost. Nechci tvrdit, že mě jeho "Motocyklové deníky" oslnily a změnily můj pohled na svět, to určitě ne, ale rozhodně můžu mluvit o tom, že jsem alespoň trochu pochopil, co Ernesta vedlo k tomu, že se stal tím, kým se stal. Pokud přistoupíte k "Motocyklovým deníkům" nezaujatě a nebudete se na Ernesta dívat jako toho šíleného revolucionáře, co si myslel, že spasí celou Jižní Ameriku a možná i Afriku, zjistíte, že se jednalo o mladého muže, který měl ideály a ty ideály během jedné cesty vzaly za své. Ernesto se se svým přítelem Albertem Granadem, který ho o mnoho let přežil, vydal na cestu po Jižní Americe, kdy chtěli poznat všechny kouty a všechny různé podnebné podmínky. Jejich cesta rozhodně nebyla jednoduchá, kromě trochu komických situací, kdy je zrazovala jejich motorka a oni končili v příkopě nebo podření na cestě, se dostávali i do větších trablů, protože se často projevovalo Ernestovo astma. Povětrnostní podmínky jim také vždy nepřály a sem tam se setkali i s nepřátelstvím v podobě lidí. Ale právě lidé je většinou překvapili. Hlavně chudí lidé. Ernesto, chlapec z bohaté rodiny sledoval, jak chudí lidé žijí, jaké podmínky musí trpět, podmínky, o kterých se jemu ani trochu nezdálo. Tyto zkušenosti nakonec vedly k tomu, že se stal tím, čím se stal. Uvědomoval si, jak je život pro některé vrstvy nespravedlivý a měl pocit, že jedině revolucí, jedině výraznou změnou a nastolením nového režimu je možné docílit lepšího stavu pro všechny. Nepodařilo se mu to ani jednou a nakonec se sám stal nenáviděným člověkem, který byl raději popraven. "Motocyklové deníky" nejsou ani trochu propagandistickým filmem, stejně jako se nejedná o film, který chce Che Guevaru omlouvat. Ernesto byl v době své cesty příliš mladý a příliš jiný než jeho budoucí já. Když prožil cestu, během níž "Motocyklové deníky" psal, byl jiným člověkem. Myšlenky na změny se v něm již rodily, ale vykrystalizované neexistovaly. "Motocyklové deníky" jako film jsou tak věrným přepisem cest, které vedly ke zrození člověka, který je i v současnosti ikonický. Mladé generaci, která ho odsuzuje, doporučuji přečíst si jeho knihu, podívat se na film, a pak až nadávat na to, jaká to byla zrůda. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/motocyklove-deniky-proposition-v-zajeti.html ()
Che Guevara. Tohto pána nejako extra naštudovaného nemám a mám pocit, že som nevidela žiaden film o ňom. Možno toto je dobrý začiatok. Vo filme sa nič veľkolepé nedeje, ale za mňa je to celkom vydarená road movie dvoch šialencov na motorke ... mám dojem, že tú motorku viac tlačili, ako na nej išli. Gael výborný a o muzike sa dá povedať to isté. 3,5* ()
Galerie (32)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (6)
- Ve scéně s Ernestem a Albertem v chilském měděném dole Chuquicamata předák křičí, že důl není žádná turistická atrakce. V dnešní době však ano. (džanik)
- Rovnako ako dej filmu, tak aj jeho natáčanie prebiehalo po celej Južnej Amerike, predovšetkým však v Argentíne, Čile, Peru, Kolumbii a Venezuele. Filmári natáčali aj na ostrove Kuba. (MikaelSVK)
- Navzdory tomu, že film vychází z argentinské knihy o kubánsko-argentinské legendě a byl natočen s mexickým a argentinským hercem ve španělštině, tak na mnoha festivalech po celém světě reprezentoval Brazílii. Brazilský je na filmu “pouze“ režisér, Walter Salles. (džanik)
Reklama