Vlna

Keď prižmúrim obe oči a odmyslím si tie nezmyselné, nelogické, nereálne klišé pasáže, musím z pohľadu dramatizácie pred Nórmi skloniť hlavu. Čo sa týka vizualizácie a efektov, sa divák dočká maximálne 2-3 záberov, nakoľko jadrom príbehu nie je samotná katastrofa, ale dianie po nej samotnej. Prežiť takýto okamih, ešte neznamená prežiť celú udalosť. Bez menších problémov sa to dalo pozrieť, aj keď podľa mňa bol "blábol" z poza oceánu o konci sveta z pred 3 rokov lepší "katastrofák". Bol totiž živší, a hlavne, na efekty jednoznačne bohatší. Pokiaľ by niekto rád spatril niečo podobné (no verím že lepšie) odporúčam ruský film - Metro. (13.12.2015)

Tak letošní San Andreas bodří Norové zmuchlali a použili ho jako toaleťák. Tak bych asi viděl ten příměr a opravdu mám chuť, po zhlédnutí Vlny, americkej biják rozhodně degradovat o stupeň níže. Je to totiž dost znatelný rozdíl, kterým Norové Amíky zadupali do země. Pro mne je to navíc o to větší překvapení, že jde právě o Norsko. V Evropě se totiž na pole katastrofických filmů pouští hlavně Německo a to bývá skoro vždy hodně velká katastrofa. Takže severskému pojetí katastrofického filmu dávám jednoznačně palec nahoru. (18.12.2015)

Je to vlastně San Andreas v norském provedení. Hrdina není svalovec, ale tatík od rodiny, vědec, který i s postelí váží běžných 80 kilo. Tsunami se vizuálně povedla hezky a dobrých dvacet minut jsem křečovitě mačkal opěradlo křesla, takže hodnotím kladně. Jinak tedy pokus o akci v americkém stylu, který se zdařil na pěkných 75%. (11.12.2016)

Jeden film rozdělenej na dvě úplně jiný půlky. Jsou to poloviny před a po vlně. Do doby než městečko spláchla divoká voda vše klapalo jak mělo. Napínák, plnej očekávání, proloženej zajímavostma o "životě" hor, kterej je tím pravým předvojem před pohromou. Jenže jak pohroma nastala a voda odtekla o barák dál, šlo všechno do sraček. Zřejmě došly prachy, pač když už pomalu před pádem kamení svítalo, najednou světlo zmizelo kamsi do prdele a točilo se v nepřehledné tmě, která byla maximálně osvícená tak plápolajícíma ohýnkama, který vlastně ani nevím co tam v takovým množství dělaly, když se tam prohnala louže jako kráva... No spousty nesmyslů a otazníků nám to nabídlo, i tak na Norskej katastrofickej biják solidní špás! 60% (16.05.2021)

Naděje, že by severský příspěvek do, již od svého počátku, vyčpělého žánru katastrofického filmu přinesl nějakou inovaci začíná a končí u Ane Dahl Trop Hlouposti, jejíž inteligentní, aktivní a milující postava matky nemá ve filmech tohoto typu obdoby. Zbytek je sice technicky vyzrálý, ale nijak zvlášť zajímavý. Posledních dvacet minut už čistej Emmerichovskej facepalm. Pokud si nemůžete dovolit lítat na svátky letadlem, potěší vás mladý Stropnický v hlavní mužské úloze. (11.05.2016)