Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh je založen na skutečné události, kdy v roce 1904 zemětřesení o velikosti 5,4 stupně Richterovy stupnice otřáslo hlavním městem Norska Oslem. Zemětřesení mělo tehdy svoje epicentrum v "Oslo Graben", které se rozkládá pod norským hlavním městem. Geologické průzkumy ukazují, že se začaly objevovat známky, kdy můžeme čekat další větší zemětřesení, a Oslo je tak opět v nebezpečí. Příběh obyčejných lidí je zachycen v děsivé sérii událostí, jak se pokoušejí přežít. (ARI50)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (38)

Acrobat 

všechny recenze uživatele

Nórska katastrofa version 2.: Prudérni a suchí Nóri v katastrofickom filme ? Ubijú nás dialógmi a ničnerobením ? Možno áno možno nie. Táto druhá, povedzme si skromne, nórska chuťovka už až tak nepriklincuje budovaním napätia v prvej miestami dosť statickej a nudnej hodinke ale pádom výťahu a vysením s budovy nazančuje, čo nevyhnutne musí prísť. Opäť je ťažké niečo napísať k priebehu deja. Jediným nevysvetliteľným javom pre mňa je totálne mimo pôsobiaca zmena Kristiana na nejakého čudáka, čo si nedá ani raňajky od dcéry. Nezmysel a do neba volajúci násilne scenáristom pokrivený charakter, ktorý mi v podstate celý film prekážal. Ale keď príde zemetrasenie, opäť naznačené len krátkymi zábermi, ale o to technickejšími, brutálnymi a počítačovo precízne spravenými, je cítiť napätie. Viaže sa opäť len na pár postáv, bez explicitne nasnímanej záchranárskej zložky. Opäť tu nikto nie je a film sa viaže len na hlavné postavy a prírodnú katastrofu. Je to málo, v tejto druhej časti to už bije trochu do očí. Dvojka vznikla pre úspech Vlny, no vnímam ju o čosi slabšie. Nevadí to ako celku, vydajte sa do Osla pokojne, heroický výkon ženy vo výťahu (!) oceníte viac ako nechápavé americké publikum. (videné 04.02.2020, BDrip) ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Prvních 60 minut hrůza děs. Divnější chování postav jsem dlouho neviděl, scénář naprosto nevěrohodný. Nicméně závěrečných 40 minut nám nabídne to nejlepší, co katastrofické filmy můžou nabídnout a shrábne do hrsti většinu holywoodských bijáků. Kéž by Norové uměli nabídnout dobrý příběh, protože v trikách a zpracování katastrof jsou o hodně dopředu. Přitom taková blbost jako padající mrakodrap... No, když to shrnu vypadalo to na odpad, ale pak přišlo neskutečně povedené vyvrcholení, které nabídlo lepší akci i napětí než většina amerických filmů podobného ražení. Celkově 60% a trošku zklamáni, protože to mohla být bomba. ()

Reklama

Magika82 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k počtu obyvatel Norska, se dá hovořit o pokusu vytvoření velkofilmu, který se poměrně zdařil, a jemuž Česká republika může pouze tiše závidět... Scénář plynule navazující na film Vlna, včetně hlavních postav a dějové linie. Zde však poněkud lavírovala role K. Jonera... Nicméně, dramaticky, příběhově, a de facto reálné nastínění potenciální hrozby u níž není podmiňovací otázka: Jestli..., nýbrž časovací otázka: Kdy?, spolu s velmi povedenými animačními triky, ačkoli někdy úsměvnými - ano, nakloněná horní čtvrtina mrakodrapu o cca. 30° , jíž celou drží zhruba patnáct až dvacet ocelových nosníků z malé nepoškozené části -, se přesto jedná již z důvodů výše uvedených o jeden z nejlepších evropských snímků z kategorie Katastrofické. 60%... ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

V případě Zemětřesení bych mohl napsat prakticky to samé co u předchozí Vlny. Tentokrát se tvůrci přesunuli z fjordského městečka rovnou do norské metropole a ničivou katastrofu pojali velkolepějším způsobem. Žánrově ani dějově nemá film moc čím překvapit, nicméně i tak musím uznat, že sekvence z hroutícího se mrakodrapu měla vážně grády a dokázala mě napnout (scéna alá druhý Jurský park se nikdy neomrzí). Na druhou stranu je však pravda, že měl film poněkud pomalejší rozjezd a myslím, že by klidně snesl o čtvrt hodiny kratší stopáž. Co se postav týká, Kristian mi přišel chvílemi až přehnaně narušený a malá Julia by se mohla naučit v katastrofických situacích poslouchat dospělé. Přes to přese všechno se však stále jedná o solidně natočený film v rámci svého žánru, jenž se jistě mezi americkými "bratránky" neztratí. Navíc, destrukcí New Yorku či San Francisca už bylo dost. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

No vida tak po tom co si síly matky přírody řekly, že Ameriku už zpustošily dost, tak si našly nový cíl a tím je Norsko. Pokračování Vlny se stejnou rodinou v hlavních úlohách dopadlo přeci jenom o něco lépe. Norům nelze upřít snahu, ale pořád tomu něco chybí. Pravda je, že z mého pohledu dost přeceňovaná Vlna která se po útoku katastrofických efektů proměnila v uslzený a uječený nefunkční postapo drama zničila jen jakýsi Norský vidlákov, zatím co tady to odsere rovnou hlavní město Oslo. Jenom škoda, že na destrukci která je sice očividně digitální, ale pořád se na ní dobře kouká si musíte počkat více než hodinu, ale zase tam kde Vlna absolutně nefungovala ani v budování atmosféry, tak tady aspoň cítíte, jak se pomalu blíží něco fakt hodně zlýho proti čemu byla Vlna jenom taková pohodovka. Poslední půlhodina přepne do úplně jinýho módu. Pravda destrukce jako taková a rozmrdání celýho Osla se tu odbyde za pět minut, na víc triků evidentně nebyly prachy, ale zase když to vezmete kolem a kolem, tak všichni víme, že v reálu takový úkaz trvá tak minutu, takže to bych nekritizoval. Finále je napínavý a postavy mě bavily víc než ve Vlně. Jenom si musím zase rejpnout do pana Korpiče, kterej zase evidentně viděl jinej film, než všichni ostatní. Sorry, ale tady nejsou klišé?! Tak to bych teda netvrdil. Naopak jsou tu ve větší míře použity všechny klasické postupy a schémata katastrofických filmů jako prorok který ví předem, co se stane, ale nikdo ho nechce poslouchat. No a na konci je vám jasné, že naše ústřední rodina prostě musí přežít. Takže země se nepohnula ani tentokrát, ale na ten průměr to tentokrát dá.50% ()

Galerie (32)

Zajímavosti (3)

  • Obraz na vysoké škole se točil v České Republice, konkrétně v Praze. (michael.beho)
  • Záběry z podzemí se točily v areálu ČOV Hradec Králové. (guppy)
  • Film je založen na skutečné události zemětřesení v Oslu (Norsko), které se stalo 23. října 1904 a dosahovalo síly 5,4 stupně Richterovy stupnice. Žádný lidský život nebyl tehdy ztracen. (ARI50)

Reklama

Reklama