Elle

Paul Verhoeven pokračuje v tom, co on a Cronenberg umí tak dobře - vyprávět o odvracené straně lidskosti. Ve středu dění je již sám o sobě zajímavý charakter dominantní ženy v brilantním podání Isabelle Huppert a kolem ní je hned několik drobných a neobyčejných podzápletek, které pečlivě vykreslují život okolo. Filmu nechybí špetka zvrácenosti, vášně i surovosti, které jsou Verhoevenovi vlastní. S těmito instrumenty pracuje režisér zkrátka skvěle a výsledkem je 130 minut nenudící "drama" v pravém slova smyslu. 8/10 (10.01.2017)

No tak tímhle jsem se vyloženě protrápil a ani Verhoevenovo jméno mě nepřesvědčilo, abych nepoužil rychloposuv. Upřímně řečeno nějak moc nechápu, o čem to vlastně bylo. Ženskou na hranici důchodového věku kdosi znásilní a ona pak řeší Bůh ví co. Možná jsem na to moc natvrdlej a nepochopil jsem, co tím chtěl básník říci, ale faktem zůstává, že jsem se neměl čeho chytit. Nad vodou film držela jen výborná Isabelle Huppert, ale vzhledem k tomu, že prakticky neslezla ze záběru, začala mi i ona postupem času lézt na nervy. Velké zklamání. 25% (09.03.2017)

Holandský provokatér č. 1 - Paul Verhoeven, je jednak späť, a k tomu rozohráva šachovú partiu so šarmantnou, ale slizkou na správanie sa, ISABELLE HUPPERT, ktorá sa nevie spratať do kože. Michele je šéfkou herného priemyslu, kde sa vyvíjajú HRY, ktoré si to potom namieria do rôznych konzol, typu PS 4. Má peniaze, luxusný život, luxusné bývanie. Na začiatku, je prepadnutá a znásilnená neznámym mužom, z čoho sa bez problémov pozviecha, a pred všetkými známymi, túto skutočnosť, extrémne tají, teda aspoň na čas, pokiaľ sa k tomu pred priateľmi na večeri neprizná. Scenár je plný divných postáv, od jej syna, ktorý má dieťa s priateľkou, ktoré očividne, nie je jeho, starú matku, ktorá si to rozdáva s GIGOLOM, tatka ma zavretého v prísne stráženej väznici, za veľký masaker, ktorý rozpútal pred 30. rokmi, má kolegov, ktorí ju nenávidia, najlepšiu priateľku podvádza s jej chlapom, už niekoľko mesiacov, alebo sa oproti prisťahoval divný sused Patrik, s veľmi veriacou manželkou... Napríklad bývalého manžela takmer, akože, nechtiac zlikvidovala... Je to žena, ktorú len tak nič nevyvedie z miery, ide si za svojim cieľom, aj keď proti múru. Zaujímavé je sledovať kvalitný herecký výkon Isabelle Huppert, ktorá je mi po chuti, aj nie je ! Prečo, to je tak jednoduché... Pre svoje správanie sa. Na svoje roky, je to kočka, na pohľad - sympatická, vo vnútri - extra skazená. Kvôli nej, stojí film za venovanie času, ale inak je to taká CHUMELICA postáv, ktoré mi liezli na nervy ! Vlečie sa to, aj nuda sa trochu dostaví. Divný vzťah je medzi ňou, a jej susedom, ktorý je očividne perverzný, očividne schytá všetko, čo schytať má. Zvláštne mi pripadalo odhalenie tejto postavy, čím sa pokazilo prekvapenie, je to hra mačky s myšou. Určite prospešná vec si to pozrieť, ale mňa osobne z toho, nič extra nezasiahlo, že by som si zajtra na to spomenul. Režisérov RUKOPIS, sa ale parádne osvedčil !!! A na ten len tak nezabudnem... (02.12.2016)

Isabelle Huppert je šelma. Výborne vyzerá aj hrá. Film stojí vpodstate na jej výkone, aj keď jasne, režisér to namiešal dobre. Je to ale dlhšie ako bolo treba a občas to cítiť. Čakal som, že to bude celé o dosť komplikovanejšie, film je to vlastne úplne prostý, aj keď osobitý a jemne Verhoevenovsky zvrátený. Nie je to dokonalé, ale bavilo ma to a dobre sa to pozerá. Taký ten zvláštny typ filmu, v ktorom sa toho veľa nedeje, ale aj tak ma veľmi zaujímalo, čo bude ďalej. (07.05.2020)

Je zde několik tematických rovin – manipulace, psychopatie, dominance/submisivita, násilí – na nichž existují duality, které tvoří v jednání postav spíše zdánlivé protipóly. V průběhu děje se poměrně nečekaně některé z nich převrátí, díky čemuž lze na daný konflikt v tu chvíli nahlížet nově. Přesto se až do konce nevyčerpá nejistota ohledně toho, jak do sebe všechny tyto duality správně zapadají – jakou strukturu tvoří. Jasná čitelnost morálky a motivů neexistuje - pro diváky ani pro postavy. Je to proto, že žádná pevná, neproměnlivá struktura zřejmě není, přestože se některé její křivky zdají rýsovat do pevnějších tvarů. De facto mistrný snímek – jak z hlediska herectví Isabelle Huppertové, která – mám postupně sílící dojem – v takovýchto rozpolcených submisivně-dominantních postav s trhanými pohyby hraje tak trochu sama sebe, tak z hlediska režijního. (12.01.2019)