Bouřlivá svatba

Aditi konečně pochopila, že nekonečné rozvodové sliby svého milence Vikrama nelze brát zcela vážně a rozhodla se vdát. Rodina jí v duchu nejlepších indických tradic dohodila perspektivního ženicha Hermanta, pozvala nejbližší tisícovku přátel a čtyřdenní svatební veselí může začít. V ohromném množství svatebních hostů lehce vznikají další milostná zakoukání, rodinné problémy jsou propleteny nepříliš veselou pedofilní linkou a zmatená Aditi si to (asi pro pocit jistoty) ještě jednou běží rozdat s Vikramem. (02.09.2009)

Očekávání? Zábava. Zjištění? Není to komedie. Dojmy? Zklamání, nuda. Viděl jsem velkou indickou rodinu se svými problémy, tancem, vzájemným překřikováním, domluveným sňatkem, postranními vztahy a tím, jak otec nutí děti k něčemu, do čeho se jim nechce. Zaujaly mě jen 2 vedlejší příběhy - pedofilní známý - to bylo silný kafe; a pak "oťukávání se" údržbáře s pěknou hospodyní. (27.12.2010)

Je to sice romantické a semtam se to blýskne humorem, ale žánrově má film přeci jenom nejblíž k dramatu. Pokud očekáváte rozjuchanou a rozezpívanou romantickou zábavu, hledejte radši jinde. Tenhle film je v mnoha ohledech smutný a většinou velmi vážný. Občas to až připomene třeba dánskou Rodinnou oslavu (obsahem nikoli formálně). Na všechny ty krásné mladé Indky se dobře koukalo, ale za srdce mě to tentokrát moc nechytlo. (06.02.2008)

Základním poznávacím znakem tvorby mumbajských filmových studií, aneb Bollywoodu, jsou pěvecké a taneční scény, které ovšem mnohdy nevychází z děje snímku a mohou tedy působit samoúčelně. Režisérka Mira Nair proto chtěla natočit film, který by tanec a zpěv přirozeně začlenil do příběhu. Podařilo se jí to skrze portrét jedné současné indické rodiny vsazený do událostí spojených s přípravou svatby. Skrze chytře rozehrané vztahy uvnitř rodiny vnáší do filmu celou škálu emocionálních rovin od humoru přes romantiku až po vážné drama. (15.09.2008)

Monsoon Wedding je jeden z těch projektů, který západu připomněl, že by bylo zajímavé sledovat také indické filmy. Společně s filmy Dil Chahta Hai s Lagaan: Once Upon a Time in India se ledy pohnuly a lidi se začali víc zajímat. Byly z toho najednou festivalové projekce a ceny, distribuce na DVD, tu a tam film v televizi. Indický film přestal být prázdný pojem, indické celebrity prorazily, začaly se objevovat i v různých jiných mezinárodních a nadnárodních produkcích, staly se tvářemi globálních kampaní. A stalo se to právě včas. Jednotlivé indické kinematografie totiž po roce 2000 dozrály a začaly být konkurence schopné. To, jak se zejména Bollywood změnil v následujících 20 letech se zcela vymyká praxi pomalého vývoje indických kinematografií v celém 20. století. A musím říct, že to byla radost sledovat. A stále je. Mira Nair se stala tváří celé generace emancipované indické diaspory, která konečně dokázala svou kulturu komunikovat natolik srozumitelně, že díky ní padlo mnoho tabu. A přitom základní příběh svatby, kterou definují monzunové deště, se zdá být v jádru tak banální. Ve skutečnosti ale není. (17.11.2023)