Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bratři Marxové fušují do politiky. Válka je jen otázkou času. Pátý film bratrů Marxových Kachní polévka (1933) patří k vrcholným dílům komediálního žánru. Sourozenecká čtveřice se tentokrát pustila do rozkladu politických kruhů. Groucho Marx představuje Rufuse T. Fireflye, novopečeného diktátora z fiktivního státu Freedonie. Jeho jmenování do funkce si vynutila bohatá vdova paní Teasdaleová (Margaret Dumontová), která na oplátku věnuje do státního rozpočtu dost peněz na to, aby zachránila zemi před krachem. Hned na inaugurační slavnosti urazí Firefly diplomata Trentina (Louis Calhern), velvyslance sousední Sylvanie. Ten zase kuje pikle, aby se Fireflye zbavil a ovládl Freedonii. Mimo jiné najme svůdnou zpěvačku Veru Marcalovou (Raquel Torresová), aby prezidenta oblouznila, a především svérázné kumpány Chicoliniho (Chico Marx) a Pinkyho (Harpo Marx), aby Fireflye špehovali. A jelikož pro diktátora ani pro oba povedené špiony není nic svaté, situace nutně vede k válce…
Film navzdory svým kvalitám ve své době divácky propadl a znamenal odchod bratrů Marxových ze studia Paramout ke konkurenčnímu MGM (kde Marxové vzápětí natočili další komediální skvosty, zejm. Noc v opeře a Kobylkáře). Kachní polévka se dočkala divácké rehabilitace až v šedesátých letech, kdy v ní publikum spatřovalo silný satirický podtext. Film však dodnes oslňuje především čistými, dokonale načasovanými slovními i situačními gagy. Scéna s rozbitým zrcadlem a Grouchovým dvojníkem patří mezi nejlepší filmové komediální výstupy vůbec. Kachní polévka tak právem figuruje v Národním filmovém registru při Knihovně kongresu na seznamu titulů tvořících americké národní filmové dědictví. (Česká televize)

(více)

Recenze (124)

farfalla 

všechny recenze uživatele

Ani Vlasta Burian by si nedovolil takové nesmysly. Filmové časopisy doporučují film ´Duck Soup´, všechny možné seznamy nejlepších komedií ho staví na popřední místa. Očekávala jsem proto potěšující zábavu, ale spíš než chechtání se nebo srdečný úsměv je sledování ´Duck Soup´ jenom pietní hledání něčeho, co tam ostatní museli vidět, když to tak chválili. Konzultovala jsem proto svůj zážitek s rodilými Američany a jejich průměrný záver byl ´trapárna, kterou ani není možné dokoukat´. Já nejsem tak krutá. Spíš bych řekla, že jak to byl vyjímečný film před 80 lety, tak už časem vyčpěl. I když je možné vidět, že měl svůj vliv na mnoho komiků několika dekád. Například Werich v Pekařův císař, císařův pekař´ ve scéně se zrcadlem po omládnutí nebo Sellers v ´Růžovém panterovi´. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Řeknete mně, co jste zjistili o Fireflym?“ – „Vzpomínáte si, jak jste nám dal jeho obrázek a řekl: Sledujte ho!?“ – „Jistě.“ – „Okamžitě jsme se dali do práce. A za hodinu, vlastně méně než za hodinu…“- „Ano?“ – „Jsme ten obrázek ztratili.“ Filmu uškodily v mých očích 2 věci; subjektivní problém s očekáváním (bylo to moje první setkání se čtveřicí bratrů) a pak ten objektivní, a to obrovská nevyrovnanost snímku. Zpočátku jsem jen nechápavě zíral, o co jako má jít, naštěstí s „příjezdem“ Rufuse na scénu dorazil i humor. A tady mám problém. Na jednu stranu zde naprosto exceluje Groucho Marx, u kterého (min. ze začátku určitě) je snad každá vyřčená věta opravdu hodně vtipnou hláškou a jeho dialogové (a téměř kulometně rychlé) výměny s ostatními postavami (tedy spíš nahrávači na smeč) je obrovská zábava sledovat, u jeho výstupů jsem se smál snad pořád. A to i ve scénách, kdy se k němu (slovem!) přidal ještě Chico. A naopak, v okamžicích, když byl v záběru Harpo se svými variacemi na němou grotesku (třeba i v doprovodu zmíněného Chica), jsem byl spíš mírně zklamaný než nějak pobavený. Určitě oceňuju nápaditost při vymýšlení těchto kreací, ale po Grouchovi a jeho „hláškostroji“ na mě scény s „nemluvným“ bratrem působily docela nudně, nehledě na to, že některé z nich byly dost dlouhé a víc než komicky působily spíš trapně (kupř. opakované zvonění nebo hrozně natažená pasáž se zrcadlem, u které byl jinak prvotní nápad dobrý). A tak se to pořád střídalo, tempo se zvyšovalo, až přišel závěr, který snímek strhnul v téměř čistou anarchii (což se poněkud nepříznivě projevilo i na kvalitě humoru) a já se cítil podobně rozpačitě jako na začátku. Originalita a funkčnost humoru je tak v Kachní polévce sice nesporná, ovšem značně rozmělněná, a to nejen v němých a zmatených výstupech, ale i muzikálových číslech (opět, zajímavý nápad, avšak podle mého už nadbytečný), a tak tomu bude odpovídat i mé výsledné hodnocení v podobě nejistých slabších 4*. S bratry se ale chci u jejich dalších filmů znovu setkat i v budoucnu (min. Groucha jsem si ihned zamiloval) a i Kachní polévku si ještě někdy znovu dám, věřím, že už budu lépe připravený (a taky chci zkusit více pochytit řadu jazykových hrátek, které jsem moc nestíhal a nedokázal je tak plně docenit). „Chicolini, jste obviněn z velezrady. Jestli se prokáže vaše vina, budete zastřelen.“ – „Námitka!“ – „Vy namítáte? Z jakého důvodu?“ – „Protože mě nenapadlo nic jiného.“ – „Námitce se vyhovuje.“ – „Vaše Excelence, vy vyhovujete námitce?“ – „Jistě, taky mě nenapadá nic jiného.“ ()

Reklama

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Kdybych já si jen vzpomněl, jak se jmenoval ten film, u něhož jsem se s bratry Marxovými seznámil poprvé. Kachní polévka je druhý film, co jsem s nimi viděl, nejsem z toho odvařený jako z toho prvního, ale i tak to má neuvěřitelné koule. Harpo je fakt parádní. Grouchův ukecaný humor mi moc neseděl (ale aspoň jsem zjistil, koho Alan Alda často kopíroval v MASH 4077) a i ty písně stály za starou bačkoru, ale i tak, spousta situačního a konverzačního humoru. Film se snad nedá ani hodnotit jako celek, jde spíše o jednotlivé scény, tu povedené, tu méně povedené. Ale bratři Marxové byli fakt formáti. ()

džanik 

všechny recenze uživatele

Jsem rád, že jsem se konečně seznámil s jedním z prazdrojů humoru Woodyho Allena! (až dosud jsem si myslel, že bratři byli čtyři, ono jich ale bylo celkem pět). Má to na mě neuvěřitelný spád, nedá se to všechno naráz pobrat, to podle mě nemohl pobrat ani průměrný Američan ve své době. Marxovci měli nápadů, tenhle film by vydal za tři. Fůra prakticky nepřeložitelných slovních hříček (u soudu...). Spousta skvělých (jeho excelence v pyžamu) a do dnešní doby x-krát vykradených a tím pádem i předvídatelných scének. Groucho mě bavil víc jak Harpo. Resumé: 70% ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Trik se zrcadlem se poprvé objevil ve filmu Chaplin obchodním příručím (1916). (Kulmon)
  • Film vydělal 1500 000 dolarů. (M.B)
  • Film skončil finanční katastrofou, po níž museli Marxové přesídlit z studií Paramountu v New Yorku do služeb MGM v Hollywoodu, kde natočili další filmy své kariéry. (Hwaelos)

Reklama

Reklama