Kachní polévka

Občas vypadne slabší gag a pár scének je zbytečně roztahovaných, aby ukojily chuť bratří Marxových po groteskním němém hašteření, ale v záplavě skvělých komediálních nápadů a odzbrojujících hlášek se tyhle nedostatky v pohodě ztratí. Tempo je totiž jinak úžasně neúprosné a bláznivý humor nejen funkční v rovině satirické, ale zkrátka pozitivně nakažlivý a originální. Možná nejdokonalejší (byť ne bezchybný) případ skloubení němých grotesek s kanonádou vtipných dialogů a muzikálových čísel. Pusťte si to... (26.03.2018)

"Do sněmovny. Jeď jako o závod, spěchám. Když ti dojde benzín, nalej tam chlast. Když ti dojde chlast, dej tam Mabel. A teď na to šlápni.".... Alebo....... Čo sa stane, keď si bratia Marxovi zmyslia potupiť politickú mašinériu a zosmiešniť jej predstieranú dôležitosť jednou úžasne vtipnou hláškou za druhou. Toto je presne ten typ humoru, aký mám najradšej - množstvo skrytého významu medzi riadkami, jednoznačný výsmech politickým velikánom korunovaný skvelými hercami. Veľmi som chcela dať 5*, no chvíľami ma vyrušovali vedľajšie línie, škoda, že nebol celý dej sústredený len na pána Firefly, ten totiž boduje jedna radosť, aj keď zrkadlová scéna či tri identity Fireflya tiež nemali chybu :-) Zbožňujem, keď sa tvorcovia inteligentným a sarkastickým spôsobom vysmievajú politickým systémom a toto mi veľmi pripomínalo geniálneho Wildera v snímke Raz, dva, tri. Proste lahôdka. (22.08.2010)

Kachní polévka byla mým prvním a posledním setkáním s dílem bratří Marxů. Pokud se tenhle film dá považovat za výkladní skříň jejich filmové tvorby -a ono tomu tak vzhledem k režii a evidentnímu pokusu o alternativní způsob filmové řeči skutečně je - pak musím konstatovat, že se se stylem lidového humoru dobově velice oblíbené komediální skupiny dokonale míjím. Přijde mi to jednoduše laciné a podbízivé. Celkový dojem: 40 %. (10.04.2009)

(1001) Měla jsem dojem, že mi zůstává utajeno, v čem spočívá legrace tohoto filmu. Některé gagy jsou srozumitelné a funkční, něco mi přijde laciné a pár věcí má dokonce nakročeno k tomu mě naštvat - ale co když jim jenom nerozumím? Já mám pomocnou mapovací síť vytyčenou mezi Busterem Keatonem (absurdní divadlo), Chaplinem (politicky humanistický humor) a Haroldem Lloydem (rodinná zábava) a tady ty bratry si neumím patřičně změřit a zařadit. Jestli takové spojení jde vůbec použít, tak mě rozčiluje, že nerozumím základu té jejich anarchie. Z čeho vycházejí a kam míří? Zůstávají morálně rovní nebo ne? Vyjadřují se k politice nebo jenom dělají srandu? V Chaplinově Diktátorovi nezůstává žádné místo na pochybnosti, kdežto tady si můj analytický mozeček neví rady. Jsou to Monty Pythoni své doby nebo spíš předchůdci Sachy Barona Cohena? Chápal tehdejší divák jejich skryté úmysly a nebo tam žádné nejsou a nemá se nad tím přemýšlet? Samé zmatky. A závěrem: Proč jsou tam ženy jenom v župáncích, podprsenkách a megavýstřizích? Protože, víte co, z mužů jsou tam vidět maximálně kolena. A nikdo se na ně mlčky nesápe. Míň kombiné, víc podkov. (31.03.2017)

Myslím na Slavoje Žiž(e)ka, který – tuším, že v The Pervert's Guide to Cinema – přirovnal Harpa Marxe k idu (pojem z freudovské psychoanalýzy reprezentující nejnižší složku lidské psychiky, jejíž jedinou vůli je neohlížeje se na morálku a zákony dosahovat slasti). Musím říct, že něco na tom bude a že mně Harpova a. k. a. Pinkyho totální nekonvenčnost a absolutní anarchističnost jakožto "nominálnímu nonkonformistovi a dekadentu" a.k.a. Jeanu Floressasi des Esseintes učarovaly, rozhodně budu s bratry Marxovými – kteřížto všichni podědili schopnost (po)zlobit, a tedy každý tak trochu koresponduje s idem, ostatně co se týče struktury jejich filmů, i ta připomíná výtrysk pudů, vyblbnutí – pokračovat. Případné tipy do pošty uvítám. :-) 80 % (21.02.2023)