Captain America: Občanská válka

Tři dlouhodobé problémy marvelovek (vynecháme-li tu uniformní bezpohlavnost bijáku pro všechny, se kterou se u Disneyho tak nějak počítá) je absence pořádných respektu hodných záporáků s jasnou motivací, co nehází jen krhavé pohledy, odosobněná generická zaměnitelná CGI akce a žádné následky, důsledky ani osobní oběti postav. Vždycky platilo, že marvelovkám to sedne v komorní škorpící rovině spíše než blockbusterově akční. Bratři na režisérských seslích se to v rámci možností pokusili změnit již u Zimního vojáka a ke cti jim slouží, že to zkoušejí i zde. Ve dvou případech úspěšně (ochcávka v podobě nepotřeby záporáka, jakkoli ten zdejší potenciál má, a fyzická na kaskadérech stavící akce) a v jednom krutě neúspěšně, protože jestli někdy neochota Marvelu přinést skutečné oběti ze strany hrdinů bila hulkovskými pěstmi do očí, tak je to právě zde. Každopádně režisérské duo tentokrát zaslouží spíše slova uznání, protože ukočírovat tolik postav, aby byly jasné i pochopitelné motivace, aby noví hráči byli řádně představeni a nepůsobili jako páté kolo u vozu, aby pnutí bylo hmatatelné (bohužel až v samotném finále), zároveň si to navzdory vyhrocenosti (byť ta je více scénářem chtěná než z filmu opravdu vyplývající) i názorové ambivalenci obou stran zachovalo punc odlehčené nadsázky a ještě k tomu všemu navrch, aby každý měl vesměs solidní „tu svou chvilku, kdy tahá pilku", tak v tom (by) neuspěli i jinačí kabrňáci. Naopak neukočírovali délku. Sice se to netáhne, ale poklesů tempa to má více než by bylo záhodno. Jejich dalšími vroubky jsou epileptická kamera v akčních scénách a že celý ten žabomyší konflikt připomíná více hospodskou rvačku několika jednotlivců než-li válku, natož občanskou. (05.05.2016)

I ti naši lumpíci avendžerští, oni se umí pohněvat! Nebojte se však, milé děti, i nazlobení zůstávají nadále gentlemany či dámami. Pošťuchují se a leckdy si i herdu udělí, ale ne ve zlém, s láskou a pochopením. Pražádného klatého slova nepadne! Sic si tedy utrženým křídlem od boeingu hlavy omlacují natolik, že si kolikrát téměř rozhodí pěšinku, nikdy nezapomenou na srdečné projevy vzájemného porozumění. Určitě vám tedy nenaruší vývoj ve spolehlivou, nemyslící součástku globalistického soukolí. Ale jinak - děje se mnoho děje, ace střídá akci, s mozkem, rozjetým jen na setrvačník, spokojeně sledovatelné. (27.11.2017)

Asi najlepšia Marvelovka. Anthony Russo a Joe Russo nám naservírovali perfektného druhého Capa, ktorý už vtedy bol označovaný ako Avengers jeden a pol. Captain America: Civil War ma toľko hrdinov, že keby som nevedel názov filmu, hádam, že je to ďalšia Avengerovka. Príbeh pokračuje tam, kde skončil CA: Winter Soldier a Avengers: Age of Ultron. A veľmi jednoducho a šikovne sa posúvame k príbehu Civil War. Medzi Capom a Tonym to pomaly iskrí a každý si vyberá svoj tábor. Najlepšie na tom všetkom je, že každý ma pravdu a zaporak sa nestava nikto. Jedného tu síce máme, ale ten len nenapadne ťahá v pozadí za nitky v svojou prefíkanom pláne. A to je tak trochu problém. Film ma vynikajúce akcie a neskutočne premakanú choreografiu súbojov po celý čas, ale že by tu na nás číhala nejaká hrozba sa nedá povedať (veď sú to všetko klaďasi), tým pádom aj pár percent ubúda z napätia. Klincom do rakvy je aj humor, ktorý sa zas podaril, ale scéna na letisku nech je akokoľvek choreograficky vymakaná, postráda napätie a tak trochu atmosféru. Našťastie dvaja typci za jednou kamerou vedia čo robia a finále dokáže pekne prekvapiť a naplno strhnúť a upútať vašu pozornosť. Aby sa film tváril vážne bez zaporaka, to tu fakt nefunguje, no napriek tomu sa snaží (scény s Winter Soldierom) ale aj tak sa jedna o prvotriednu zábavu s množstvo vynikajúcej akcie, nechýbajú noví hrdinovia, ktorý majú čo ponúknuť (Black Panther, Spider - Man) a kopec prepojení na ostatné filmy (Ant-Man, Howard Strak v podaní Johna Slaterryho z Iron Mana 2 a Ant-Mana). Trošku ma sklamala aj hudba. Henry Jackman v predošlom filme bičoval film v pred, no tu sa prekvapivo lepšie melódie vytrácajú a nepodtrhujú scény, tak ako v predošlom filme. Aj tak sa ale jedna o jeden s najlepších filmov v Marvel Cinematic Universe. Civil War aj keď nepredbieha skvelý predošlý diel, minimálne sa mu aspoň vyrovnáva. P.S.: potitulkove scény su dve. Obľúbený soundtrack: Making Amends, Cap's Promise. 95% - 5* (07.05.2016)

Stejně jako předchozí filmy inspirované comicsy, potažmo hrdinskými comicsy, hodnotím především očima comicsového fanouška. Bohužel, kvůli úspěšné komunistické devastaci národa ve všech směrech (tedy i comicsech), nemáme patřičné comicsové publikum, byť se pomaličku vytváří a roste. Za vše stačí zmínit, že druhý promítací den bylo u nás večer vyprodáno, ač byl mimo jiné hokej Česko-Rusko, což jsem rozhodně nečekal. A za druhé, byť jsem měl nešťastný pocit, že jsem obklopen samou školkou, kino sledovalo film bez dechu. Minusy - několik ukecaných scén film zbytečně natahovalo (přeci jen akční film by neměl sklouzávat do konverzačky), otřesné 3D opět nezklamalo! naštěstí se sekala jen první akční scéna v úvodu, kdy má CA s týmem zabránit krádeži biologické zbraně, ovšem pozadí ve většině scén bylo placaté, jako by je namalovali na velké plátno - do očí bijící je například scéna v kostele, a uvítal bych býval titulky (u nás nebyla možnost). Plusy jsou zbytek...krásné ženy, velkolepé souboje (při CA vs. IM jsem vážně čekal, že jeden z nich nepřežije) a skvělé honičky - tunel u mě asi vede. Za minusy strhávám hvězdu. A také mám o něco raději příběhy, kde je více prostoru pro fantazii (nejen mimozemšťani). Z toho důvodu se více těším na nové X-Meny. Jinak jsem celkově velmi spokojen (zajímalo by mě, kolik šrámů si herci z natáčení odnesli) (07.05.2016)

Zápletka je zdánlivě logickým vyústěním elitářského a arogantního chování víceméně všech Avangers. Zdánlivě proto, neboť překlenout ohromnou propast mezi naivními a zábavnými bojůvkami z předchozích filmů a globálně sociálně politickým kontextem vyžaduje oslí velemost takových rozměrů, že ho prostě ani za nějakých pětačtyřicet minut filmové stopáže nelze postavit v potřebné kvalitě a pevnosti. Není divu, že když se pak scénáristé snaží po vratkém můstku převézt náklaďáky velkých myšlenek, většina nákladu skončí v propasti. A to torzo, které se dostane na druhou stranu, už budí pouze nervózní úsměvy na tváři. Ale vidět to lze celkem bez újmy, protože alespoň ty bitevní scény a spousta drobných vtípků za něco stály. (19.05.2016)