Drákula

Mě tahle verze přišla taková nemastná neslaná, takže celkově na mě ten film neudělal výraznější dojem až na jednu scénu, kdy jde van Helsing po svojí dceři a narazí na ní v tom podzemí - musim se přiznat, že napoprvé (bylo mi asi 11) mě Mína neskutečně vyděsila a ani v pozdějších letech jsem z ní neměl dobrej pocit, ale to bylo asi tak vše, co mi ten film dal. Je to průměr. (22.03.2008)

Dracula z "devětasedmdesátého" roku disponuje především vynikající ponurou atmosférou. Frank Langella je coby "Hrabě" Dracula velmi slušný, charisma na tuto roli rozhodně má, přece jen si myslím, že rozhodně jsou i typově vhodnější herci. Navíc jsem u něj neměla pocit, že by mě svým výkonem fascinoval. Postrádal něco z té démoničnosti. Nejděsivější scéna pro mě byla, kdy se Donald Pleasance setkává v podzemí s "nemrtvou" Minou. (11.02.2013)

Žádné zfilmování se ani nepřiblížilo tomu strašidelnému mrazení při čtení knihy. Většinou se při adaptacích opájejí erotickou přitažlivostí hraběte, takže i zde se (stejně jako Copolla později) nechává vykvést hloupoučký románek mezi Draculou a zde tedy místo Míny Lucy. V románu mě fascinoval rytířský boj proti vraždícímu zlu - zde -stejně jako u Copolly- románek a fascinace hrdinky Draculou devalvuje tento boj jako malicherné žárlení anglických gentlemanů, kteří neunesou, že dámy propadají Draculově kouzlu. Jejich motivace tak působí směšně a malicherně. Dnešní adaptátoři se bojí patosu jako moru a tak se zaštižují nadsázkou a zhumornění scén. Nechápu proč zde byla prohozena postava Lucy a Míny...brrr. Scény příšery za oknem a jiné nutné žánrové prvky jsou však patřičné a mají atmosféru. Není to ale má oblíbená adaptace a spíše mě zklamala - a to i před lety když jsem ji poprvě viděla a i dnes, kdy jsem se sama v noci klepala (nebo chtěla klepat) strachy. A když na mě nezabere ani Olivier.... (22.09.2007)

Vzpomínám si, že tuto verzi Draculy jsem poprvé viděla, když mi bylo dvanáct. Nikdy nezapomenu na to, jak se Frank Langella plazí po zdi s vyšinutým výrazem ve tváři a vydrápává nehty okenní tabulky. Film s výbornou atmosférou, který mě přinutil spát s rozsvícenou lampou... Jako by v některých pasážích vyskočil z třígrošových hororových romantických románků, což je na něm moc hezké. (05.02.2007)

Film jsem viděl poprvé v 80.letech, a tak mé hodnocení je velmi dobré. Jediné negativum - pro mě - postavu Draculy jsem si příliš spojil s Ch.Lee - jeho uhrančivýma, krví podlitýma očima, ostrými špičáky a majestátní postavou ( jasně tajemnost v sobě skrýval především B.Lugosi, ale ten byl skutečným upírem, že.....dobře, nebyl, ale na sklonku života si to myslel). F.Langella se mi zdál takový obyčejný, nedémonický ( i když se snažil), že kdyby mi v noci vstoupil do pokoje, moc by mě nevyděsil...nejspíš. Prostě upír neupír. Zato L.Olivier a D.Pleasence jsou páni herci, těžko jim cokoliv vytknout! Celkově se mi líbila tajemná atmosféra filmu, Dracula přicházející v mlze, měnící se v netopýra a scény s Lucy. A film se nevyhýbá ani krvavým efektům, což přidává snímku na syrovosti. Tehdy příjemné překvapení, nyní ( i přes Coppolovu laťku) stále dobrý film. Závěrem: Coppolův film vykradl hudbu z tohoto filmu ( od J.Williamse). (17.08.2010)