Muž na laně

Jsem odzbrojen. Neskutečná řežba. Po pravdě moc jsem od toho nečekal a nebejt CSFD projekce, tak bych na to asi nevlezl a ejhle on se z toho vyklubal jeden z pocitově nejlepších kino zážitků jakej jsem v tomhle roce dostal. Chvilku to sice trvá než se to rozjede, ale ani ta úvodní polovina mě nenudila. Vtáhla mě do příběhu hlavně tím milým příjemným a až nakažlivě pozitivním pojetím, kdy sen hlavního hrdiny který si mě okamžitě získal se stal i mým snem. Dal bych 4*, ale za tu finální dvacetiminutovku kdy jsem se nejednou orosil potem a zmohl se jenom na čumění z otevřenou hubou tomu musím prostě napálit plnej kotel. Ano jistě může tu zaznít argument, že celej ten film je jenom taková líbivá 3D atrakce a bůh i ďábel vědí, že já nejsem zrovna příznivcem této technologie, ale tohle je jeden z těch filmů kde to fakt vynikne a není to jenom o tom. ten film má velký srdíčko, aby dojal i cynika mýho kalibru jehož první myšlenka po skončení byla : no jo teď už tenhle výkon nikdo nezopakuje, když Usáma a spol WTC zrušili, ale už dost slov. Sejmulo mě to. Mocně.95% (07.10.2015)

Četl jsem výtky, že po skvělém dokumentu nepřináší film nic nového. A to je asi pravda, není tam žádný originální, převratný obsah, ale mě bavilo ono jak - jak je to natočeno. Hravě, důvtipně; nemůžu říct, že bych si z těch dvou hodin toho hodně odnesl, ale rozhodně jsem se celou dobu bavil. (A Imax super) (29.10.2015)

Jako kdybych se vrátil o patnáct let zpátky. Zemeckis svým nenáročným tempem vypráví neobyčejný příběh zcela obyčejně snícího člověka, aby hlavního hrdinu přivedl v samotném finále do katarze, která bere dech. Kvalit stejně laděných Trosečníka a Kontaktu tak nedosahuje hlavně proto, že přesně tohle od něj čekám a chybí proto překvapivý nebo dokonce ze sedačky zvedající moment. V názvu zmíněná Walk do ní ale naopak drtivě zarazí a navíc ukáže v plné síle to, co se dá od začátku tušit. Že Philippe Petit není žádný malý Filip, ale ve svém srdci hlavně Malý princ, který je hlavou a touhou přece jen někde jinde než my. U výšek, které nám, běžným smrtelníkům, (raději) zůstávají zapovězené. (08.10.2015)

Nechci na The Walk moc plivat, věděl jsem už před projekcí, že mě něco takovýho nebude bavit. JG-L mě nesral jen v 50/50, a to jen pro to, že byla velká pravděpodobnost, že na konci zaklepe bačkorama. Budu smířlivější. I přes lacinou ždímačku 9/11 se Zemeckisovi, který evidentně neví z keré do keré, daří upocené kouzlit dobrou atmosféru, což je spolu s nadhledem na NYC jediná zapamatovatelná skutečnost. Skutečnost jako skutečnost je mi ukradená, ale těch 123 minut mělo být v ideálním případě 83 minut. Dá sa, nic pro mě ale. 65% (02.02.2016)

Po finále PBS NY a story tady toho francouzskýho cvoka jsem teprve měl impulz a chuť k projekci. První hodinka je možná až moc natažená (neopodstatněně), ale jakmile dojde na "operaci", je tu dost napětí, strachu z výšek i krásných výhledů na retro Manhattan v prvotřídní digitální realitě. Nemám sice žádnou slabost pro cirkusácký píčovinky, ale podobný čin obdivuju a stejně jako kdysi Philippe Petit vdechl život nepopulárním chladným mrakodrapům (jak jsem je viděl i já), tak si je skrz něj konečně, byť posmrtně, snad i oblíbím. A sranda - dneska je běžný guerillově viset, hopsat a dělat selfies různě po střechách výškových budov, ale na tohle jsou všechny ty Instagramy krátký. Pěkně zfilmovaná šílenost, s přesným Levittem. (18.07.2017)