Komisař Maigret zuří

Zatím co v případě prvního příběhu, Maigret nakladl past opravdu hodně vysoko, v tomto spíše špionážním díle, děj malinko zaostává. Každopádně dvě věci jsou nenahraditelné, a to jest 1. hlavní představitel Pan Gabin je naprosto úžasný. Škoda, že s ním nebylo natočeno více dílů 2. Neopakovatelná atmosféra kulis, představující Paříž a předměstí . (08.03.2011)

Nejslabší ze tří dílů s Maigretem. Přest pořád solidní. Fascinující je název filmu, který vůbec nesedí s osobností Maigreta v podání Jean Gabina. Komisař je tu totiž naprosto v pohodě, v klidu, prochází si dějem, sem tam si dá s grácií sobě vlastní pivo a nakonec případ vyšetří tak hladce, jako když nůž projde máslem. (02.09.2022)

Známý komisař, který má v hlavě podrobnou mapu Paříže, začne vidět rudě až ke konci. A dle mého to není kvůli drzosti italo-amerických gangsterů, ulhaným svědkům, diplomatickým incidentům a imunitě chránící bídáky. Stačí se podívat na Bertrandka, který dráždil i komisaře Juvea a je jasné, že s tímhle materiálem se pracuje velmi těžce a je potřeba k němu projevovat shovívavost stejně jako k amatérským zločincům.. Gabin, přikrajující si chapadlo organizovaného zločinu k načepovanému ležáku bez pěny, je bezpochyby dynamem vyrábějícím stejnosměrné charisma, jenže tady ho Grangier vyslal do případu, který nemá sebevědomí a s potenciálem neo-noiru jen tak koketuje.. (04.01.2024)

Komisař Maigret ve skutečnosti nezuří nebo minimálně svůj hněv dovede umně skrývat pod věčně zádumčivý tón s ironickým vtipem navrch. Ale vyšetřování včetně rozplétání a naplánoví akce jde mu výborně od ruky, pokaždé upoutá svou bystrostí, přesným smýšlením i milým nadhledem, Jean Gabin se pohybuje v této poloze s velkou grací jako doma a Michel Constantin jako hlavní záporák je tradičně rovněž klasa... Přestože většina filmu pojednává o policejním honu na zločineckou partu, kterou známe už od počátku, atmosféra těchto kriminálek v černobílém hávu na mě dýchá podmanivou atmosférou, že mě to stejně nenudilo, a já si Gabinova Maigreta ve společnosti rovněž schopných spoluhráčů užil i v posledním ze tří filmů. S odstupem času mě nejvíc překvapila dvojice pomocných vyšetřovatelů ve složení budoucího Funésova přihrávače Jacquese Dynama a představitela drsných záporáků Marcela Bozzuffiho na nezvykle kladné straně zákona v umírněné poloze. Konečně jsem film viděl i v originálním znění a tak jsem dodatečně ocenil i volbu autentické mnohojazyčnosti u vyjednávání mezi gangstery několika národností, kteří spolu mimo francouzštiny skutečně jednají anglicky i italsky. [85%] (03.09.2022)

Přidávám společný komentář k filmům Komisař Maigret zuří a Maigret klade past, viděným bezprostředně po sobě. V obou případech mé hodnocení zásadně ovlivnil dabing, zatímco novější Komisař Maigret zuří s novým dabingem (Schánilec, 2003) je nudná záležitost typické krimi, která nemá pořádně o čem vyprávět, a na niž ihned zapomenete a není problém u ní opakovaně usnout, starší Maigret klade past s výborným Zlatomírem Vackem a celou dabing partou z ČST Brno je zábavný, veselý i napínavý (kombinace jadrného humoru, bodrého vyšetřovale a archaismů nejvíc připomene nejlepší příběhy rady Vacátka). Zase se ukazuje, že 50 let starý film nelze nadabovat v dnešní mluvě. Ty skvělé dialogy, dnes už nepoužívaná slovní spojení, slovní humor, to je vše, co se podařilo v původní úpravě a nepodařilo v nové. K nové jazykové úpravě filmu Komisař Maigret zuří bych ještě dodal, že film je tvořen původní stopou, ve které se mluví francouzsky, ale i někdy anglicky, Zatímco francouzské pasáže jsou předabovány částečním překrytím češtinou, anglické dialogy zůstaly nepřeloženy a film neobsahuje žádné titulky. (15.06.2014)