Když zvířata sní

"Když zvířata sní, i doktora sní. Až se dívka osrstí, vezmi rozum do hrsti. Láskou zuby vycení, už jste oba ztraceni!" V rámci daných dánských možností sympatická, rachitická čůza versus seversky, až nelidsky nevlídné sychravo, co vám vleze až do trenýrek a způsobí tam husí kůži na vlkoulích. Chlupy pak stojí v pozoru, před šelmou bez dozoru. Otázka srovnávací: kdo měl svůj wolfcoming out těžší, resp. studenější? Vzdělaný anglický gentleman Lawrence Talbot honěný po anglickém venkově nebo podvyživená Marie, šikanovaná lopata z rybí konzervárny? A jaká je ideální léčba chronického osrstění, je-li zanedbané, protože rodinný lékař vám leží v žaludku? Je to injekce antilykantropických sedativ (© JASON_X) nebo spíš polibek od vašeho objektu animální touhy? Studené, odtažité, monstrózně bezútěšné a Sonia Suhl ve svém tápání ohledně vlastní identity velmi přesvědčivá. Shrnuto: záživný výlet do dánské ZOO. Až na ten výchovný LGBT+ záměr (zde je to + opravdu na místě :-)). Ten z toho čouhal jak chlupy z Mariiny podprdy. (19.09.2022)

[SCANDI 2014] Jonas Alexander Arnby nie je Thomas Alfredson a Niels Thastum nie je Hoyte van Hoytema. O tom už písali mnohí a je pravdou, že po druhý raz táto mrazivá severská hra na resuscitáciu žánrového filmu nemá taký účinok. Čomu však už až takú pozornosť nevenujú, je, že Når dyrene drømmer pripomína dánsku kombináciu Twilightu a receptu na americký tínedžerský horor. Vo filme nechýba množstvo erotických scén, postavy postrádajú hĺbku a už od začiatku je jasné, koho hrdinka zabije ako prvého. Horší je však fakt, že mnohé hororové pasáže vyvolávajú skôr smiech, než strach. 40% (16.01.2015)

Musím uznat, že mě místy mrazilo, protože horory o přeměnách případně rozkladu těla mám rád a nějakým zvráceným způsobem mě prostě přitahují, ale tady se bohužel tvůrci zaměřili z 99% na budování ponuré venkovské atmosféry a úplně zapomněli, že by to chtělo i trochu napětí a děsu. Škoda převeliká, potenciál tam byl, ale zůstal pouze na úrovni zdařené úzkostné atmosféry, která však sama o sobě celý film neutáhne. Konec dobrý, ale nezachránil to. 60% (13.02.2015)

Ejhle paranormální romance. Bez kýče, patosu a trapnosti. Paradoxně mnohem lepší v přirozené (tedy nenadpřirozené) rovině, než v té později rozjeté nadpřirozené. Hodně dobré obsazení, hlavní hrdinka hrozně příjemná a sympatická, prostředí super, romance přijatelná. Asi bych řekl, že ten film kazí ta nadpřirozená linie. (27.03.2016)

„NENECH SI NIC LÍBIT“… /// Dobrej filmařskej debut s trochou násilí a sexu. Seversky úsporná filmařina, která se snaží působit dojmem, že takováhle je realita. Nehororový lekačky plněj účel, stejně jako atmosféra v rodinnejch scénách, při kterejch se postupně vodhaluje tajemství. K tomu si přidejte pomalý tempo, ponurej vzhled a jednoduchý dialogy. Když pak Marie dostává důvod být sama sebou, stupňuje se napětí a přibývá násilí. Závěr připomíná středověký legendy, ve kterejch se vystrašení vesničané snažej zlikvidovat nechtěný monstrum, který však (i z pudu sebezáchovy) ničí všechno, co se připlete do cesty. Takže se dočkáme očekávanýho a nevyhnutelnýho krveprolití, který tady připomíná spíš tragédii. O chytrosti příběhu svědčí i to, že můžete se stejným výsledkem zaměnit lykantropii třeba za homosexualitu... Film určenej intelektuálnímu hororovýmu publiku, který dává přednost evropskýmu filmu. Od něj se vočekává, že nemá potřebu topit se v hektolitrech krve, ani nepotřebuje všechno polopaticky vysvětlovat. Já jsem někde mezi. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Studuju nový vlny. Třeba teď jedu „Nordic Twilight“. 2.) Baví mě filmy, ve kterých lidi mizej z jinejch důvodů, než z politickejch. 3.) Na zahradě máme zahrabanýho doktora. 4.) Thx za titule „majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (03.08.2015)