Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Manželé Marek a Monika Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Hodlali tady najít nejen lepší vzduch pro vlastního synka trpícího těžkým astmatem, ale i vstřícnější klima pro dva starší adoptované syny, kteří nezapřou svůj romský původ. Sen o svobodném "přírodním" prostoru však bere rychle za své, když postarší soused jejich syna Františka obviní z toho, že mu kamenem rozbil čelní sklo u auta. Vesničané nejsou k cizincům příliš vstřícní, soužití s otevřenou arogancí, která neskrývá chuť hnát svou kauzu až k soudu, však Šírovy dohání k neadekvátním reakcím. Marka a Moniku, odhodlané vybudovat rovnoprávné a láskyplné rodinné prostředí, navíc dovedou čas od času pořádně vytočit i samotní kluci. Mezi křehkým zázrakem lásky a strachem z nenapravitelných chyb se rodí rovnováha všedních dní. Střídmé komorní vyprávění nabízí otevřený pohled na otázky všednodenní tolerance a ekologie rodinného i společenského prostoru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (156)

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Zatímco okolo přelomu tisíciletí se většina filmů pro kina točila ještě na klasickou filmovou surovinu, z tohohle televizní technologie vyloženě čouhá. Je to v podstatě taková typická televizní inscenace s odpovídajícím pojetím režijní estetiky: sice bez využití tříkamerového řetězce (o to delší jsou pak statické interiérové záběry) a s větším počtem exteriérových obrazů, ale kdyby ji natočil v osmdesátých letech např. takový Jiří Adamec, asi by se výsledek moc nelišil, snad jen v tom, že by podstatně víc používal ruční kameru. A ještě ke způsobu distribuce: když v roce 1993 natočil Karel Kachyňa film Kráva, odpovědní lidé v České televizi nezodpovědně usoudili, že pro tento umělecký skvost je postačující odvysílání v televizi. K tomu už není - zvlášť při porovnání kvalit Krávy a Smradů - co dodat... ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Lidi jsou zlí a čeští obzvlášť; aneb obsah 90% českých filmů z posledních 17-ti let. Včetně Smradů, řešících otázku rasové problematiky u nás. Šťastná smíšená rodinka (výborný Trojan, výborná Špalková a tři děcka) se přestěhuje z Prahy na vesnici částečně i proto, že věří v „neposkvrněnost“ zdejších lidí. Jenže svině jsou všude. Jedno rozbité sklo na autě tak rozpoutá nesmyslný hon na čarodějnice, resp. na dva romské kluky. Ti nejsou vykresleni jako neviňátka s, ale jako normálně problémoví teenageři, což se cení. Cenit by se měla rovněž snaha Zdeňka Tyce o natočení protirasistického psychologického polodokumentu. Protirasistického tím, že ten nejhnusnější rasista je skutečně odporný a jednostranně zlý . Psychologického tím, že dlouhé detaily hlav herců brzy začnete považovat za nezbytnou přítěž. A polodokumentární tím, že nevypráví ucelený příběh, ale pouze sumarizuje jak to s námi vypadá. Do toho občas zabuší hudba jako z Terminátora nebo se kamera začne neotřele otáčet kolem vlastní osy, sledujíc postavu, která zrovna mluví. Upřímně, nevím kam Smrady zařadit. Na syrovou výpověď jsou příliš idiličtí a zidealizováni, o dojemnost taky nezavadili a ke skutečnému artu jim chybí oprostit se od patosu a exploatačních zkratek. Přitom si myslím, že tuzemský film podobných kvalit do našich kin v posledních letech nezavítal. 70% Zajímavé komentáře: dwi, JayKey ()

Reklama

Mr.Shock 

všechny recenze uživatele

Vyzdvihl bych výkon Petry Špalkové, kterou jsem viděl hrát i naživo - v Praze v Pygmalionu byla v roli Lízy Doolitlové naprosto vynikající... A ve Smradech byl její výkon neméně zajímavý. Trojan nedostal tolik prostoru, niméně pracujícího otce vystřihl bravurně. Moc pěkný film, který se netváří nijak skvostně, ale má "něco do sebe" . ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Námět byl skvělý. Bohužel byl zabit nepřesvědčivými dětskými hereckými výkony. Naopak (jako vždy) vynikající byl Ivan Trojan. Ale na škodu bylo i nedořešení hádek s rasistickým sousedem. Ale vcelku se dá říct, že má tenhle film jeden velký plus - konečně otevře diskuzi o problémech rómských dětí adoptovaných "normální" rodinou. A proto stojí za to, se na tento film kouknout. ()

Pedestrian 

všechny recenze uživatele

Dobré jen ze strany dětských herců. Ruční kamera filmu akorát tak napomáhá k jeho celkové prázdnosti (detailní záběry na tváře postav) a laciné efektnosti (podívejte, jak umím s kamerou parádně kroužit kolem stolu & snová sekvence). Tu kameru Smradům neodpustím a tu třetí jim nedám. Už třeba jen kvůli té směšné zápletce. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Petra Špalková (Šírová) ve filmu působí dojmem, že je mnohem starší, než v době natáčení ve skutečnosti byla: "Na tom jsme byli domluvení. Jednak tomu pomohlo chování a pak - úplně jsme odstranili líčení. Řasy mám namalované snad jen když jedu pro kluky do školy a přijedu z Prahy. Shodli jsme se, že nemáme rádi, jak hollywoodské herečky vždycky vstanou s tou učesanou hlavou a dokonalým make-upem, protože je to tak málo podobné životu... Navíc jsme chtěli, aby maminka Šírová byla psychicky i fyzicky krásná i ošklivá. Někdy je člověk zmačkanej a nezpůsobilej a někdy naopak duch tak krásně prosvítí tvář a pohyb... A to hledáte asi vždycky. Aby to v sobě mělo vzestup i pád, kouzlo i nepůvab. Aby to nebyla vymyšlenina, ale člověk." (NIRO)
  • Film získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech Diváckou cenu. Na filmovém festivalu v Istanbulu byl pak oceněn za nejlepší režii. (Ded@M@tes)
  • Autobusová zastávka nacházející se na návsi obce byla postavena pouze pro potřeby natáčení, Obě skutečné autobusové zastávky v obci totiž leží na hlavní silnici, která přes náves nevede. (ČSFD)

Reklama

Reklama