Co děláme v temnotách

Po naprosto bezchybném seriálu, který se za mě řadí na můj osobní vrchol kinematografie, jsem zkusil i původní film, ale výsledek je neporovnávatelný. Drasticky chybí humor, sympatické postavy a naprosto ujetý styl jako je v seriálu a jelikož jsou to hlavní devizy úspěchu, výsledek je hodně neuspokojivý. Tohle bych vynechal a dal rovnou seriál, protože garantuju, že zábavnější, zvrácenější a vtipnější jízdu jinde nenajdete. (02.10.2021)

Prazvláštní film, který prostě nesedne každému.Není to žádná tupá americká komedie, která se snaží diváka pobavit situačním, přeafektovaným a fekálním humorem, ale inteligetní a místy dost suchá a černohumorná satira s až skoro Britskou elegancí.Dokonalý scénář s neuvěřitelnou dávkou odkazů na všechna upírská klišé a Stokerova Draculu.Samotná postava Vlada jednoznačně nejlepší.Úvodní trojice (čtveřice pokud počítáte i nejstaršího upíra Petyra) je skvělý mix zcela rozdílných magorů.Já se královsky bavil a jelikož mám v upírském žánru nakoukáno prakticky vše podstatné, mohl jsem si užít ty tuny odkazů.Místy je film dost pomalý a jedním slovem prostě divný, humor je tvrdý a není laciný a to hold v dnešní době není pro všchny.Pro mě to je určitě jedno z nejmilejších letošních překvapení u kterého jsme dostávali záchvaty smíchu.80%. (01.01.2015)

Poměrně zábavný snímek, který formou dokumentu ukazuje co dělají třeba i takoví upíři po setmění. Jak vypadá jejich život, kam chodí za zábavou a jaký mají vztah mezi sebou, k lidem a k vlkodlakům. Snímku originalitu a vtip nemohu upřít, ale spíše si neumím představit, že bych si tohle pustil někdy znovu. Vlastně se jedná o takového Borata s hororovou tématikou. 65% (19.06.2017)

Divácký hit karlovarského festivalu? Sakra, to mi asi pustili něco jiného! Nejlepší vtip byl úvodní titulek „Novozélandský institut dokumentárního filmu uvádí“. Jinak tu jsou vtipy, jejichž kadence ani úroveň nejsou nic moc, a ty nejlepší jsou vystřílené hned na začátku. Prostě další nadšenecká amatérština (50%). (15.07.2014)

Viago, Deacon a Vladislav sú traja upíri, ktorí spoločne so svojim "masterom" žijú v menšej vile na okraji mestečka Wellington. Ich "každodenné" starosti "smrteľníka" spočívajú v dodržiavaní režimu upratovania či ako sa dostať cez "security" do nočného podniku. V podstate sú až na "malý detail" bežnými občanmi malého mestečka. Úprimne sa musím priznať, že tunajšie hodnotenie niekoľko násobne prevýšilo moja očakávania z tohto snímku. Na začiatok dodám, že pointa príbehu riešenia upírskej problematiky zachovania samotnej existencie je náramne podobná s minuloročne nafúknutým "Only Lovers Left Alive". Jediný rozdiel spočíva v poňatí rozprávania story. Kým v zmienenom snímku sa režisér Jim Jarmusch rozhodol pre romanticko dramatické poňatie, v tomto smere Jemaine Clement a Taika Waititi zvolili odľahčený spôsob, ktorý nenúti diváka k mimoriadnemu zapínaniu mozgových buniek. Úvod ma vďaka pár vydareným frkom, či niektorým hororovým prvkom veľmi milo prekvapil, pobavil a navnadil zároveň. Tento rok je veľmi chudobný na kvalitné snímky tohto žánru a tak som dokonca na pár minút prepadol myšlienke, že "What We Do in the Shadows" bude záchranným kolesom prehodeným cez zábradlie "Titanicu". Bohužiaľ, napriek krátkej stopáži, vďaka ktorej som veril, že si tento snímok udrží svoj štandard nastolený z úvodu, prišiel zlom, ktorý ma núti zamyslieť sa, či na festivaloch, ako to už zmienil aj "G.S." ozaj nedochádza k nejakej konzumácii psychotropných látok, ktoré skresľujú oko diváka. Na záver len dodám, že "What We Do in the Shadows" si síce pozornosť zaslúži, no tunajšie percentuálne hodnotenie mi príde prinajmenšom pritiahnuté za vlasy. Zas tak vtipný tento film nebol, zas tak hororový taktiež - 60%. (05.12.2014)