Osm hrozných

Táto divadelná hra nevyšla podľa osobných preferencií zapojenia alternatívy do klasiky. Až na úvod a nejaké tie spomienky priestorovo uzatvorená do jedného obchodu. Rozdelenie na kapitoly nijako extra nesfunkčnilo príšernú dĺžku, v ktorej na 0,5% akcie pripadá 99,5% oveľa menej pôsobivých žvástov. Pre fanúšikov štandardného divadla a divadla v kine povinnosť. (30.07.2020)

Pre mňa rozhodne najlepší Tarantino. Pútavejšie než podobný "Django Unchained", silnejšie než preceňovaný "Pulp Fiction" a o kúsok zábavnejšie než môj doposiaľ najobľúbenejší "Death Proof". Excelentne spracované, luxusne odohraté, napínavé, vygradované, uspokojivé. Quentin si „požičal“ nielen zo svojej predchádzajúcej tvorby, ale čo ma vcelku potešilo - aj z Carpenterovej dokonalosti "The Thing" a vytvoril z toho grandiózny celok. (28.12.2015)

"Když tě praštím loktem do ksichtu, tak to znamená - drž hubu. Rozumíš?" Tak tomuto druhu posunkové řeči rozumím i já. A já jsem se přitom nekonečném vraždění dokázal i pobavit, přestože Quentin z Tarantinova tentokrát několikrát zbaběle vykradl sám sebe. Navíc mi příliš neseděla představa černého klacku v bílé tlamičce, ale to je můj problém. Nicméně scéna s příliš dlouho se vzdávajícím zákeřným koulostřelcem se jistě stane legendární tak, jak už to u Tarantinových filmů bývá. (12.08.2016)

Úvod? 35 minut tlachání v dostavníku s ošklivou zadní projekcí. Následuje dalších 60 minut tlachání v chatě, než zasviští první kulka. Do této chvíle je to neskutečně upachtěná nuda, při níž jsem Tarantina skoro proklínal, jakou ukecanou sračku to zas natočil, a jak mu to v komentáři pěkně nandám, zatímco zarytí fandové mu ho i přesto div nevykouří. Ale i mistr tesař se občas zmýlí. S prvním výstřelem se totiž rozjede ta pravá zábava: masakr, v němž se odstřelují koule, mozkovny či rovnou celé kebule, nebo se ve velkém zvrací proudy krve (Nicotero s Dykstrou se zase předvedli). Situace se vyhrocuje, hlášky přibývají, postavy odpadávají. Ve finále je pak interiér chajdy ocákán kečupem tak mocně, že by záviděly i Gauneři. Herecky to pak nejvíc táhne trio Jackson, Russell a trochu nečekaně Jennifer, která si to dává opravdu luxusně. Takže jak jsem psal - hodina a půl je skoro utrpením, ta následující hodina a čtvrt je však silnou kompenzací a hlavním důvodem, proč novýho Tarantina vidět. Jo a pokud bych si měl vybrat nejlepší scénu, zvolim nejspíš tu s kávou. (70%) (29.12.2015)

Sranda, jako by první pořádnej letošní sníh v pražských ulicích musel počkat až na promítačku osmého Tarantina v Lucerně; když ve filmu se rozběsní taková zimní vánice. Rovnou tuhle intimní mysteriózní krvavou westernovou konverzačku řadím o level výš než Djanga. Protože je kompaktnější, ukočírovanější, nápaditější, malebnější a prostě líp funguje. Osmička (devítka) hraje nařezově, v čele Jackson s Gogginsem. Radost pohledět na každý záběr a Quentin si hraje s divákem snad víc jak kdy předtím, kolikrát jsem se musel v duchu i nahlas zasmát jaký je ten člověk hovado. A kéž bychom se taky dočkali projekce. "Na vzájemné nenávisti a nevraživosti mezi hrdiny je založena převážná většina dialogů ve filmu. Tarantino tu buduje představu Spojených států jako společenství nenávisti, podezřívavosti a podrazů." (A. Tesař) (05.01.2016)