John Wick

Ani termíny jako "akční jednohubka" nebo "čistá žánrovka" ve mě fakt nevyvolají nadšení ve filmu, kde chlap střílí všechny svoje protivníky proto, že mu zločinci vzali to poslední, co mu zbylo od manželky. Jistě, situace je to emocionální, ale nevěřím jí, snímek by se dal zpracovat psychologicky nebo jako drama, ale podezírám tvůrce, že chtěli natočit masakr a potřebovali výchozí bod, který na mě zpracovali málo uvěřitelně. Emoce to ve mně nevyvolalo žádné a ani akční část jsem si moc neužil a to už pár let umím. Keenau je docela charismatický, ale v tomto ho na celé čáře převálcoval Michael Nyquist. (25.03.2019)

Ze správnýho akčního filmu má kapat pot, krev a má smrdět mrtvolama a v tomhle ohledu lze Johna Wicka považovat přímo za velkododavatele. Zápletka příběhu skutečně neobjevila Ameriku, ale správnej akčňáček nemá zdržovat dějem, ale akčnit. A to přesně John Wick dělal, sice bylo zřejmé, že chodil na kurzy přežití k Chucku Norrisovi a na mluvené slovo uvalil úsporný opatření, ale jak uslyšel ruštinu, začal velkolepou kulkovanou, nožovanou i pěsťovanou. Nejvíc mě potěšilo, že z filmu rozhodně není cítit „néé kurva to tam nedáme nebo by na to nemohli jít děti“. Tohle je akční poctivka s vynikající hudbou, kvalitní kamerou a především rejžovaná klukem co má akci v krvi, protože nikdo nerozumí filmový akci líp než kaskadér s vydařenou praxí. A když je ke všemu ještě talentovaný šikula na akční režii, tak mě nezbejvá než ze sebe vydat jedno spokojené ňam. (22.10.2014)

Trvalo mi pár let docenit, ale teď musím říct, že krom nářezovějšího soundtracku a nějakých explicitnějších krváren mi moc nic nechybí. Je to stylový, temně neonový, soustředěný bez zbytečných píčovinek, má hezky obsazený vedlejšky. Keanu na tu roli poctivě trénoval (taktickou střelbu i bojový sporty) a je to fakt vidět. Kdo chce podobný revenge koncept, ale béčkovější srandu, čerstvě doporučuji nový DEATH WISH. (09.03.2018)

P. S. I Love You pro chlapy. Včetně romantického konce. Vážně:) Tedy není tam Skot hrající si na herce a na Ira, ale to rozhodně není na škodu;) John Wick je akční zážitek roku, srovnatelný s Gibsonovým Paybackem (a s P. S. I Love You;)). Od dokonalosti ho dělí v některých scénách přece jen trochu moc fotříkovsky přátelský Michael Nyqvist coby hlavní záporák, a pak závěrečné zúčtování, které je od okamžiku rozmlácení všech aut v dohledu dost slabé. Jinak je to efektní a stylové až na půdu, a jasná comicsová stylizace je taky velice dobrý tah. Až na to, že by postavy nemusely být právě comicsově šablonovité. Ale tady vlastně nejde moc o herce, ale o cool obleky, PŘEHLEDNÉ a efektivní (efektní taky) souboje a přestřelky (v hlavní roli Heckler & Koch P30L s hooodně dobře vypadajícím kompenzátorem), a - světe div se - funkční humor. Je tu vlastně ještě jedna vada na kráse, a to zcela náhodný výběr toho, která ruská věta bude (alespoň v kinoverzi) otitulkována (a že rusky se tady mluví hodně), k čemuž přidává svoje záporné body ještě překladatel do českých titulků. Jeho dílo dokládá úpadek tohoto řemesla, za což abychom byli féroví, mohou v nezanedbatelné míře i studia/distribuční společnosti se svojí paranoiou, bránící překladateli provést jeho práci (ačkoliv s nepřekládáním slova Bogeyman nemá studio nic společného, že?). Já jsem každopádně už dlouho neodcházel z kina tak spokojen jako po zhlédnutí Johna Wicka, takže mu uděluji jako EXTRA ZÁBAVNÉMU béčku silných 80%. (29.10.2014)

Jak už napsal Marigold, takhle měla vypadat filmová adaptace Maxe Paynea. Noirová stylizace (neony, déšť, noc, velkoměsto). Lehce „cheesy“ pulpová atmosféra. Komiksově nadsazené univerzum ruských mafiánů a nájemných vrahů (s tak promyšlenou mytologií, až mne překvapilo, že předlohou skutečně nebyla žádná komiksová série). Revenge zápletka ohlodaná na kost (ale ne tolik, abychom nechápali hrdinovu motivaci). Melodramatické flashbacky jsou nenásilně zakomponované do hlavní dějové linie a většina zúčastněných ví, jak to v podsvětí chodí, pročež mohou jít bez dlouhých úvah a řečí rovnou k věci. Prosté pozadí hrdinova příběhu ani zbytečná slova tak nikdy na dlouho neodvádí tok vyprávění daleko od akčních scén. Díky ukázněné kameře, delším záběrům a opodstatněným střihům jde o scény krásně přehledné, připomínající více asijské akce (k nimž režiséři přičichli díky spolupráci s Wachowskými) než současnou „realisticky“ roztřesenou hollywoodskou produkci. Čistý styl snímání likvidačních scén, s plynulými přechody mezi jednotlivými záběry, navíc souzní s čistým stylem práce Johna Wicka, který si potrpí na uklizeném kvartýru a většinu zloduchů pro jistotu umlčí kulkou do hlavy. Kromě možnosti vychutnat si choreograficky elegantní, precizně rytmizovanou kombinaci střelby a bojového umění v plné kráse tak styl akčních sekvencí slouží zároveň k charakterizaci protagonisty, na kterou pro všechno zabíjení jinak nezbývá moc času. Pro vychutnání filmu zároveň nepotřebujeme vědět víc, než že je John Wick cool zabiják. Zde se nabízí další paralela s akčními videohrami, které v prokreslování postav nezacházejí o moc dál (další podobnost pak lze spatřovat v hotelu, který funguje jako save-pointu, kde si hrdina může odpočinout a nechat se vyléčit). Svou videoherní povahu film pro větší názornost tematizuje také vtípkem zakomponovaným do jedné z akčních scén, kdy se protnou fikční světy hry a filmu. John Wick ukazuje, že snaha vycházet vstříc hráčům (a na ni vázané těžení z videoherní estetiky) nemusí spočívat jen ve frenetickém střihu. „Herní“ může být film také důrazem kladeným na maximální přehlednost akce a přímočarostí vyprávění, která není zastíraná, nýbrž hrdě stavěná na odiv. Jestliže druhý Zátah dosud v kategorii nejlepších akčních filmů letošního roku neměl silnou konkurenci, teď už ji má. 80% (15.10.2014)