Divočina

2x kino -- Magický zážitek. Film, který se mnou souzněl od začátku do konce v každém okamžiku. I Bez "wow" scén a velkých dramat si mě omotal kolem prstu a po dvou hodinách vyplivnul do reality. Reese, střih, flashbacky, hudební dramaturgie (El Condor Pasa nebude nikdy jako dřív), závěrečný voiceover. Prostě top. (30.03.2015)

Mal som podstatne väčšie očakávania. Od názvu Divočina očakávam drsný stret s prírodou a ostal som zaskočený, že jediná s čím sa Cheryl na dlhej ceste stretla bola jedna líška a skúsenosť, že na takú cestu treba kvalitné bačkúrky. R. Witherspoon hraje ok, oveľa viac však zabodovala Laura Dernová v roli matky. Film tak nakoniec nie je ani tak o ceste divočinou ako o vyčistení hlavy, vyrovnaní sa so smrťou matky a možnosti urobiť za doterajším nezodpovedným životom hrubú čiaru. Veľmi podobne je na tom film Pouť(Cesta) s M. Sheenom a kvalitatívne sú asi na jednej úrovni, aspoň z môjho pohľadu. Pochváliť musím známu skladbu, ktorá do filmu výborne zapadla. Veková prístupnosť od 12 rokov ma dosť šokuje. Deti som musel od telky vyhnať, pretože je tam sexu pomerne dosť. Ak je tento sex vhodný od 12 rokov tak asi starnem a veľa sa zmenilo alebo to niekto brutálne neodhadol. Rozhodne to nie je pekný film o prírode vhodný pre deti! 70%. (01.11.2015)

Snímek se umí dostat do hloubky, ale ve filmu pyšnícím se názvem Divočina by divák možná očekával nějakou divočinu, medvěda, nebo alespoň okamžiky pocitu úplné samoty, zoufalství, bezvýchodné situace a la Bear Grylls .. prostě něčeho, kvůli čemu se lidé bojí na PCT vydat. To mi ve filmu chybělo. O tříměsíčním tripu jsme se vlastně skoro nic nedozvěděli. Příště víc dobrodružství a míň z její nechutné minulosti, díky! (01.03.2015)

Dost dobře natočený film o dlouhém pochodu jedné praštěné ženské. Kdyby nebyl dobře natočený, určitě bych se dost nudila a možná to ani nedokoukala. Musím ovšem dodat, že na celém filmu mě ani tak nezajímal příběh Cheryl, jako spíš ta PCT trasa - přišlo mi fascinující, že je někde tak dlouhá "turistická stezka" se všemi těmi záchytnými stanicemi a schránkami na vzkazy. (03.03.2015)

Co když s těmi všemi muži chtěla spát? Co když jí heroin něco naučil? Co když jí tyranský opilecký otec dal něco do života? Co když se nikdy nestane takovou, jak jí její matka vychovávala? Co když… Trochu 127 hodin, trochu Útěku do divočiny… Kanadský režisér a scénárista Jean-Marc Vallée dal prostor dalšímu výjimečnému hereckému výkonu, po zcela suverénním Matthew McConaugheym (Klub poslední naděje) přichází velmi soustředěný „navzdory osudu“ výkon modrooké Reese Witherspoon, která má sakra štěstí na silné a zajímavé ženské postavy. Vallée stejně jako v předchozím zastavení něco lehce ošidí, někde škobrtne, ale pokud se divák soustředí na přerod jedné duše, může být mile překvapený. Nelineárně vypráví, moc to divákovi nekomplikuje, přičemž co do tempa a atmosféry je tohle objevování světa bez lidských slabostí občas dosti nevyrovnané. Touha něco změnit, snaha o pokoření vlastních možností, boj s minulostí, vyrovnávání se se ztrátou milované matky. Celkový feeling filmu docela zručně balancuje na hraně mezi nezávislou tvorbou a klasickou hollywoodskou látkou, která v poměrně uhlazeném balení pokukuje po oscarové noci. I když to vyšlo jen v hereckých kategoriích (a oprávněné při vší úctě k Lauře Dern jen u Witherspoon). Výsledek může být ideální i pro tisíce Američanů, kteří nevytáhli paty z domu, znají jen nejbližší McDonald´s a autosalon, kam si příští rok zajedou koupit nového, ještě většího Forda. Dolehlo to na mě nicméně „jen“ na silné tři hvězdy!! (30.01.2015)