Kruté radosti

V podstate film, ktorý najlepšie charakterizuje slovenskú a českú porevolučnú kinematografiu. Tvári sa to ako umenie, ale je to komercia, nerieši to žiadne zásadné filozofické otázky, hrajú v tom tí istí herci ako inde, odohráva sa to v zidealizovanej minulosti a viac sa to hodí do televízie, ako na plátna kín. Takže v podstate spokojnosť a bodaj by aspoň takto vyzeral každý slovenský film. (30.06.2012)

Malebný vidiek v medzivojnovom období v ktorom žijú bežní ľudia upjatí k svojím každodenným zvykom, respektíve návykom. Po príchode "cudzinca" začína proces narušovania rutinného živorenia, prejavujú sa charaktery osôb, odkrývajú sa neznáme skutočnosti. Slovom, divoký impulz z vonka zasahuje do relatívneho pokoja vo vnútri a priestor (až na pár hrejivých okamihov) dostávajú hlavne vypäté situácie. Juraj Nvota sa spolieha na komorné podanie celej zápletky počas ktorej sa snaží zachytiť faloš, pokrytectvo, lásku, sklamanie a poukázať na ich separátnosť určovanú práve konaním/správaním jednotlivých obyvateľov dediny. Škoda, že je to tak tézovité a v povrchných frázach sa utápajúce. Navyše spočiatku sľubne rozohraná partia "stretu rozdielnych nátur" nemá kvôli unáhlenému strihu + schématickému skriptu takú katarznosť - vyznieva dostratena a hlavne vlastní koniec, ktorý moc uveriteľný a pasujúci teda nie je. (02.06.2011)

Divný zvyk míchat drama s komedií. Kruté radosti jsou jednoznačně drama. A ještě divnější zvyk dávat dobým filmů jen průměrné hodnocení. Pravdou je, že se současné slovenské tvorbě nijak intenzivně nevěnuji, ale tohle je jeden z nejlepších novodobých slovenských filmů, které jsem v poslední době viděla. (09.12.2014)

Myslím, že existuje spousta lepších filmů na téma "lolitka čeří stojaté vody". Btw trochu mě zmátlo, že sedmnáctiletá Valentína až v tomto věku zažívá první menstruaci. Nebo jí má být méně? Těch 17 jsem našel v jedné recenzi. // Značný rozpor mezi nabubřelým oficiálním textem distributora a všedností vlastního filmu. 50% (18.02.2010)

Spíše než komedie je to velmi podprůměrné drama, které se snaží udělit hlubší význam divákovi. Přihlouplá postava neschopného chlapa, který se zjevně neřídí heslem "co si nadrobíš, to si sníš"(hraje ho Vetchý) se díky své neschopnosti uchýlí ke lži. Jeho dcera (zjevně z nějakého nejapného úletu) "díky" smrti její matky přijíždí do městečka kde žije její biologický otec, ale protože se mu nechce se o ni starat tak ji svěří svému kamarádovi jako jeho údajnou "neteř". Hloupoučká zrzatá slečna hledá sama sebe,zdárně rozvrací vztahy a zamiluje se jak do svého "strýce" - shodou okolností také ředitele místní školy, který ji zachránil před křesťanskou internátní školou a vzal ji k sobě domů a také do učitele. Ke konci filmu si s ním dokonce uletí a pak jede studovat do Prahy. Vrací se se slovy - "Přivezla jsem vám z Prahy Plzeň!" a tím film končí - zbytečné, nudné a o ničem. Oceňuji pouze herectví pana Ondřeje Vetchého a dohromady miniroličku(asi minuta) Zuzany Kanócz. (20.11.2012)