Show!

Do zhlednuti tohoto dokumentu jsem o skupine 5Angels nemel ani tuseni. Holky samy o sobe nepusobi na prvni pohled jako nejake namyslene pipiny, i tak mam ale tendenci je trochu litovat, jak ztraci detstvi. Zvlaste pak Nikolu, ktera ma za otce manazera cele te teenegerske kapely. Film jen potvrzuje fakt, ze spousta dnesnich skupin jede na vlne uspechu jen diky velmi dobremu marketingu a kontaktech na vlidne osoby ceskeho showbusinessu. Ac mi jejich manazer nebyl sympaticky, nemam duvod holkam uspech prat. Dokument jako takovy beru jako velmi zajimavou sondu do daneho odvetvi, zaujalo me to. (03.01.2015)

Holky z naší školky jako bezbranné aktérky hořké restituční komedie. Mladé zpěvačky, které žijí v iluzi, že si jednou zazpívají v Madison Square Garden, jsou uměle vytvořeným, z reality vyňatým produktem, který pomáhá prodávat jiné produkty. Jejich manažer je využívá coby levného obchodního nástroje k uspokojení reklamních partnerů, Michal David zas jako prostředku k zatraktivnění své normalizační popové produkce. Není podstatné, co zpívají, a zpívají-li dobře, ale zda se díky nim prodá víc jogurtů a dětské limonády. Na zvrhlé jádro uplatňovaného (de)formujícího přístupu, kdy jsou dívky okrádány o jejich identitu a tlačeny do rolí žen, nechtíc upozorní sám Mertl, když děti čekající na autogram označí nejprve za „malé lidi“ a až poté se opraví. Paradoxní vnímání členek kapely jako dospělých žen i naivních dětí je dobře patrné z toho, že se na jednu stranu mají chovat (a vypadat, což je neméně zvrácené) dospěle, ale zároveň nemohou svobodně prakticky o ničem rozhodovat. Uplatněná „fly-on-the-wall“ observační metoda názorně dokládá, jak vděčné někdy může být trpělivé pozorování. Výhody autorova splynutí s prostředím se vyjevují během křečovitých momentů z Mertlovy domácnosti. Díky ochotě sociálních herců nechat se točit v soukromí můžeme nahlédnout za mediální konstrukt, za pozlátko, kterým se manažer snaží oslňovat veřejnost. Bláhovcův vklad se každopádně neomezuje na sběr audiovizuálních dat. Ví, kdy porušit čtvrtou stěnu a položit nepříjemnou otázku („holky z kapely nejsou kamarádky?“), kdy kameru nechat běžet o chvíli déle, než je přítomným příjemné, kdy porušit chronologický sled událostí (domácí konflikt je načat v úvodu filmu a dořečen v závěru). Neodhaluje šokující skutečnosti, které by si kritický divák nedokázal vyvodit z běžně dostupných materiálů, ale předkládá až formanovsky výstižný portrét české malosti a trapnosti, nesoudnosti a pachtivé snahy o světovost. To vše pod rouškou čehosi neškodného, dětsky nevinného. Jenomže jak trefně ukazuje použití téže představovací písničky na začátku a na konci (kdy po všem viděném stejný záběr nevyvolává úsměv, ale mrazení v zádech), o nevinnost byly tyhle holky okradené jejich rodiči. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, Radko, Arbiter (11.03.2015)

Dokumentární zamyšlení nad realitou současného showbusinessu, honem za úspěchem a snad i rodičovskou snahou "dát svému dítěti to nejlepší", nekritické, nesoudící a přesto zanechávající v divákovi tolik otázek. Naštvání na tyranského otce, úchylného rádobyproducenta, co jedenáctiletým holkám kontroluje obvod pasu a snaží se je cestou přes Michala Davida, Káju Gotta a televizní hvězdičky procpat kamsi do zahraničí, se střídá snad i se soucitem a pochopením, že právě tohle je zrovna pro něj vyjádření otcovské lásky ve světě, kde stars na obálkách Blesku jsou na nejvyšší příčce společenského žebříčku. Bohdan Bláhovec citlivě a dokumentárně velmi schopně vykresluje andílkovské vzestupy a absurdity dnešní "společnosti, kterou jsme si sami vytvořili a jediný, koho v tomto dokumentu vinit, jsme tedy právě jenom my..." (11.07.2014)

Bláhovcovu SHOW! jsem chtěl vidět už dávno, ale loni jsem to nějak nestihnul, protože film kinosály profrčel myslím velmi rychle, a nedalo se ho pak už nijak sehnat. Proto jsem nyní nezaváhal ani okamžik, když se dokument dočasně zdarma objevil na webu Lidovky.cz ke zhlédnutí, a okamžitě si ho pustil. Díky tomu jsem se ujistil, že Bláhovec není jen excelentní slammer, ale i výborný dokumentarista - jeho absolventský počin je vzácně vydařenou voyareskou sondou do zákulisí něčeho, co snad radši ani vidět nechcete. Respektive - na tomto místě by se dalo stejně tak dobře možná namítnout, že se Bláhovec tak trochu vlamuje do otevřených dvečí, aby objevil Ameriku - skutečnost, že je český showbiz špína a ubohost nejtěžšího ražení, nemůže přece nikoho soudného překvapit. Míša David, Kája Gott, Darinka Rolins.. no jo, a jsme doma, staré známé tváře, které už dopředu svojí přítomností dávají tušit, že ať se v téhle sondě ze zasmrádlého českého VIP rybníčku objeví cokoli, pouze to zapadne do celkového obrazu o tomto bizarním světě, který si každý normální člověk musel udělat už dávno. A podobně jako jsem si nedávno povzdechl u Klusákova výborného počinu DĚLNÍCI BULVÁRU, dokud bude většinový vkus stejně pokleslý jako doposud, a dokud bude trvat poptávka po podobným produktech, nemůže se nic změnit. Opovrhovat či spílat za této situace manažerovi 5Angels (s nímž mám mimochodem osobní zkušenost) se mi jeví jako ryzí pokrytectví - pokud se vám příčí, jak připravuje o dětství všechny ty nevinné andílky, pak byste měli v první řadě začít u toho, pro koho je to celé určeno - dokud budou 12 leté blbounky slyšet na tuhle falešnou, skrz naskrz vylhanou a hudebně nicotnou šmíru, budou vždy existovat i lidé, kteří se na tom dokážou perfektně obohatit. Ačkoli tedy osobně považuji - řekněme - informační přínos tohoto dokumentu za velmi mizivý - neříká v podstatě vůbec nic nového - za sebe si strašně cením odvahy, s níž si Bláhovec vybral toto téma, aby ho dokonale filmařsky vystihl - a bezděky ho vystavil zdrcující kritice. Přiznám se, že navzdory svému narůstajícímu cynismu mě v závěru filmu doslova mrazilo. Víc takových skvělých dokumentů! (24.10.2014)

Show! alebo Všetko, čo ste si mysleli o zákulisí detského pop biznisu sa naozaj deje! Pozerať na výpovede členiek dievčenskej grupy, ich rodín, šoubizových persón, sprevádzaných úryvkami otrasne spievaných aj aranžovaných reklamných popevkov dá zabrať. Pokrivené vzťahy medzi otcom a dcérou, nastanú takmer vždy, ak je otec zároveň trénerom či učiteľom. Najväčšou slabinou filmu je charakter poznania, ktoré prináša. Nie je nové, objavné ani šokujúce. Prevažuje trápnosť nad objavným nadhľadom. Výsledkom je dokumentárny štandard o snahe zarobiť si pakultúrou. Morálnu protiváhu šoubizovému hnusu predstavuje vycúvanie z kšeftu rodičov jednej z anjeliek, ktorí zisťujú, že ich na ich dcéru sa vyvíja hrubý nátlak. Skutočným dôvodom, je slabý zárobok dcérenky. Poznámka: Väčšinou v roli nenávidených autorít, napĺňajúcich ambície rodičov, stoja učitelia na hudobné nástroje a tréneri. Zaujímalo by ma, ako rozhorčení komentátori riešia talenty svojich potomkov. Pretože v prípade, ak ich nútia kamsi chodiť (šport, nástroj) a dieťa sa vzpiera, sú presne na tej úrovni, akú tu kritizujú. Mne impresário pripadal ako zmrd, ale len v zmysle jeho mamonárstva, ktoré ho priviedlo k podaniu si ruky s každým sponzorom. Ale tak to u manažérov hudby chodí často. Vidieť to i v dokumente. Nielen hviezdy popu akými sú Kája Gott či Míša David sú v tom namočené, rovnako aj pankáči, akým je Lou Fanánek Hagen. Nuž: prachy nepustia. Výroba nehudby - spotrebného tovaru, nad ktorým netreba premýšľať, udržiava spoločnosť na nemennej úrovni debilnej masovej zábavy. Vyhovuje všetkým, čo nechcú zmeny. Hoci na stránkach magazínov sa kultúrni borci často štylizujú do rolí bojovníkov s korupciou a zlým vkusom. Tým zlým vkusom, ktorý na druhej strane zištne budujú. (22.05.2014)