Show!

Show!: 65 minut o pojmu "pop-krytectví".... Že existuje "produkt" s názvem Five Angels jsem zjistil již před drahnou dobou - na plakátovací ploše před zastávkou MHD se nakrucovalo pět zmalovaných holčiček "v sexy pózách" a mně to tedy přišlo děsivě perverzní. Okamžitě jsem nabyl pocitu, že jde o útvar podobný seskupení Black Milk... A na chvilku mi vrtalo hlavou, která z těch zmučených bezbranných bytostí je vnučka Leška Semelky nebo neteř Ládi Kerndla. Nakonec ale přijel autobus a já na plakát mohl zapomenout. I když myslím, že ten znepokojivej pocit v břiše mi zůstal po zbytek dne. Díky dokumentu Show! jsem se po letech dozvěděl pravdu - totiž, že za obchodní značkou 5Angels stojí jden nadmíru přemotivovaný tatík. K jeho osobě by se jistě dalo trousit mnoho moudrých postřehů a psychologických velepravd. Já se tomu ale vyhnu, protože celou zálěžitost pro mě vyřešila epizodka s vrčícím psem - Nejzásadnější bod celého filmu. Přestože několik podstatných věcí nebylo vyřečeno nebo ani naťuknuto, jedná se o parádní, nehysterický dokument. Díky za něj! (25.05.2014)

Ze začátku mi z taťky co to všecko řídí bylo na blití. Byla z něj vidět ta šílená vypočítavost a jak mu rukama protejká byznys. Pak jsem to jeho jednání trošku pochopi. Holt byznys je byznys. A ani mi nepřišel zase tak zlej a arogantní. Každopádně takovou spartánskou výchovu si ta holka nezasloužila. Možná by bylo dobrý zapřemejšlet i nad tím, co chce ona a ne, co má řikat a jaké sponzory má zrovna na koncertech hlásit. Tenhle dokument hezky ukazuje to, co nám kapitalismus nabízí. Hyeny, které těží na svých dětech. Každopádně klobouk dolů, co ten táta dokázal. Natáhnout do takovýho projektu Lou Fanánka a Michala Davida, to už potřebuje pořádný koule. Dokument jako takový je pro mě vypovídající tak akorát. Vstoupí nezávisle do života jedné extrémní rodiny a zase z něj nenápadně vystoupí. A musím říct, že to bohatě stačí. Tak umělej úsměv jsem hodně dlouho neviděl. (22.05.2014)

Dokumentárny film často zobrazuje také osobné veci, že možno hovoriť o vážnom narušení súkromia. Tomu sa Show úspešne vyhla a Bláhovec to primerane vybalancoval. Námet bol veľmi zaujímavý, ale hoci som videl tú kratšiu verziu, bolo tam dosť hluchých miest. Ten ich manažér podľa mňa hravo nahradí aj 2 dokumentaristov a systematicky 5Angels do všetkého nadmieru strkal nos - chudáci holky. Myslím, že až si jeho dcéra uvedomí, že vlastne stratila detstvo, bude doma veľa hnevu a plaču. (10.04.2017)

Holky z naší školky jako bezbranné aktérky hořké restituční komedie. Mladé zpěvačky, které žijí v iluzi, že si jednou zazpívají v Madison Square Garden, jsou uměle vytvořeným, z reality vyňatým produktem, který pomáhá prodávat jiné produkty. Jejich manažer je využívá coby levného obchodního nástroje k uspokojení reklamních partnerů, Michal David zas jako prostředku k zatraktivnění své normalizační popové produkce. Není podstatné, co zpívají, a zpívají-li dobře, ale zda se díky nim prodá víc jogurtů a dětské limonády. Na zvrhlé jádro uplatňovaného (de)formujícího přístupu, kdy jsou dívky okrádány o jejich identitu a tlačeny do rolí žen, nechtíc upozorní sám Mertl, když děti čekající na autogram označí nejprve za „malé lidi“ a až poté se opraví. Paradoxní vnímání členek kapely jako dospělých žen i naivních dětí je dobře patrné z toho, že se na jednu stranu mají chovat (a vypadat, což je neméně zvrácené) dospěle, ale zároveň nemohou svobodně prakticky o ničem rozhodovat. Uplatněná „fly-on-the-wall“ observační metoda názorně dokládá, jak vděčné někdy může být trpělivé pozorování. Výhody autorova splynutí s prostředím se vyjevují během křečovitých momentů z Mertlovy domácnosti. Díky ochotě sociálních herců nechat se točit v soukromí můžeme nahlédnout za mediální konstrukt, za pozlátko, kterým se manažer snaží oslňovat veřejnost. Bláhovcův vklad se každopádně neomezuje na sběr audiovizuálních dat. Ví, kdy porušit čtvrtou stěnu a položit nepříjemnou otázku („holky z kapely nejsou kamarádky?“), kdy kameru nechat běžet o chvíli déle, než je přítomným příjemné, kdy porušit chronologický sled událostí (domácí konflikt je načat v úvodu filmu a dořečen v závěru). Neodhaluje šokující skutečnosti, které by si kritický divák nedokázal vyvodit z běžně dostupných materiálů, ale předkládá až formanovsky výstižný portrét české malosti a trapnosti, nesoudnosti a pachtivé snahy o světovost. To vše pod rouškou čehosi neškodného, dětsky nevinného. Jenomže jak trefně ukazuje použití téže představovací písničky na začátku a na konci (kdy po všem viděném stejný záběr nevyvolává úsměv, ale mrazení v zádech), o nevinnost byly tyhle holky okradené jejich rodiči. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, Radko, Arbiter (11.03.2015)

Divácký hit festivalu zaručen! Parta lolitek je cepována svým manažerem, který mylně hledal v Bohdanově zájmu laciné píárko. Holky běhají, protože zpěvačka musí být krásná a netlustá. Holky se nenuceně fotí s barevnýma hodinkama od sponzora. Holky se musí vyfotit s Michalem Davidem, Darou a Mončou Absolonovou, i když by raději z hlediště pozorovaly tanečky Bena Cristovaa. Bizar a absurdita, obzvlášť pohybujete-li se v akváriu intelektuálů, kteří v kavárně nad dvojkou (s ádvojkou!) rozebírají poslední literární počin od Topola a volí zelené. A je sympatické, že Bohdan si tohle vakuum dobře uvědomuje - Michalovi Davidovi jsou kecy kulturní veřejnosti šumák a spousta lidí odebírajících Blesk řekne, jak je to pěkné, že na sobě holky makají a jdou si za svým snem. Dobře udělaná oddychovka s přesahem. Gratulace! (MFDF Jihlava 2013) (30.10.2013)