K smrti odsouzený uprchl

Načo ukazovať tváre nemeckých väzniteľov, keď to pre napätie vo filme nemá žiaden vplyv. Navyše je ich anonymita originálna. Načo ukazovať explicitne popravy väzňov, keď zvuky streľby zbraní sú možno ešte emocionálnejšie zdrvujúcejšie a viac nám približujú to, čo prežíva hlavný hrdina. Možno nie tak napínavé, ako Diera, alebo iné, ešte slávnejšie útekové väzeňské filmy, zato veľmi sugestívne a môžeme si hlavne povedať, že takto nejako sa to asi stalo a nikto z tvorcov si nemusel vďaka dramatizácii deja nič špeciálne prikrášlovať. Možno minimalistický, ale predovšetkým realistický film o francúzskej idei vzdoru voči nemeckej okupácii, kde by na rozdiel od spomenutého filmu bol iný záver ťažkým podrazom na diváka a popretím názvu a ústrednej myšlienky filmu. (15.06.2013)

Zvláštní to strategie tvůrců podat již v názvu tak těžký spoiler. Nevím, zda to bylo právě touhle předem podsunutou vědomostí o konci příběhu, ale ve srovnání s o 4 roky mladší Dírou jsem nebyl tolik pohlcen a fascinován úplně po celý čas. V místech, kdy se zdálo, že z precizně připravovaného útěku možná nic nebude a děj začal na chvilku stagnovat, mi ten celý vývoj přišel až zdlouhavý. Nicméně dlouhá závěrečná pasáž s reálným útěkem mi to plně vynahradila, tam se člověku opravdu tajil dech a z chvilky rozhodování, zda zabít pro záchranu svého života nevinného strážnika, se mi málem udělalo až nevolno. Celkově vynikající snímek a přidám-li k němu a již zmíněné Díře také Ptáčnika z Alcatrazu, případně i československé TV klenoty jako Raport a Dlouhé dopoledne, vzniká mi před očima krásná kolekce, po níž lze se o další vězenské filmy ze starších dob jenom zajímat. Takže příště konečně Stanley Kramer a jeho Útek v řetězech. 85% (#Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (19.12.2019)

Bressonovi se v tomto případě povedl celkem úctyhodný kouzelnický trik. Nechal zmizet vězně a to bez výrazné dramatizace, s minimem emocí, velkých gest, či dynamizujících stylistických postupů. A přesto jsem se ani na vteřinu nedokázal od filmu odtrhnout. Přesto jsem byl ke konci snímku napjatý jak struna před prasknutím a v jeho závěru jsem jako struna praskl a všechny ty dobře skrývané emoce se osvobodily s nebývalou silou. Bressonovi filmy jsou totiž tak trochu jako hlavní hrdina Fontaine. Ačkoliv je to na první pohled takový nenápadný věchýtek, skrývá se v něm mnoho obdivuhodného. (15.10.2016)

V hlavě tisíce alternativ, které projdou kolečkem návrhu, posouzení a zamítnutí. Času je tolik a přitom se tak krátí.. Vrcholem napětí Bressonovy anatomie útěku z vězení je zvuk podrážek dozorce blížícího se po schodech. Jinak je to od zbytečných emocí osekané procedurální porno, u kterého se tímhle směrem ujetí jedinci mohou stejně ukájet jako třeba u toho, když si Llewelyn Moss dělá z ramínek háček, aby si přitáhnul tašku s penězi z motelové ventilace.. Maminky je sice u toho neviděly, ale určitě se díval Andy Dufresne a možná i po očku Tango s Cashem.. (04.04.2023)

Útěk z vězení po francouzsku - a nesmírně realisticky. Komorní vyprávění je sice studené jako psí čumák a vedlejší postavy působí svým chováním i promlouváním jako pouhopouhé potřebné kulisy, avšak coby vylíčení skutečných, deprimujících událostí jsem tomu jednoduše věřil. V jednoduchosti je někdy síla a tenhle klasický snímek, byť nepatří zrovna mezi nejtypičtější zástupce tohoto motta, je toho přeci jen příkladem.. 70% (07.07.2014)