Slídil

Jake! Opět jeden z mimořádných mužských hereckých výkonů, který vévodí filmu s tématikou ne zcela otřelou, ačkoliv hyenismus v médiích není novinkou. Ten tady ale vnímám spíše jako pozadí, v centru je Slídil a jeho schopnost chladně manipulovat. Je dlouze a dobře připraven, jako šelma číhající na svou kořist, a když vystartuje, z mentorů se stávají jeho loutky. Hodně dobrý film. (01.02.2015)

Nejlepší date movie pro bulvární novináře. Zároveň ale film, který odkvétající televizní zpravodajství využívá jen jako základny k tomu, aby s hořkým cynismem zpracoval univerzálnější témata - ideologie sebezdokonalování, vyhrocený individualismus a kariérismus v podmínkách tržního kapitalismu (který velí udílet významně znějící názvy nejen bezvýznamným pracovním pozicím, ale třeba i vraždě). Také díky tomu, že Gyllenhaalova noční šelma se „zeligovskou“ schopností splynout s libovolným prostředím postrádá stálou identitu (ne náhodou jeden z posledních záběrů cituje finále Obvyklých podezřelých), výborně funguje jako zrcadlo prohnilé společnosti. Od začátku chladnokrevně a bez jakýchkoliv morálních zábran (zřejmě ani neví, že něco jako morálka existuje) napodobuje druhé. Rychlou cestu k velkému úspěchu sám nevymyslel, ale odpozoroval a odposlouchal (mj. z televize a internetových kurzů). Pochopil, že nejlépe prodává průběžně přikrmovaný strach, že každý člověk a každá nešťastná událost mohou být zpeněžitelným zbožím. To, co chce, si prostě vezme. I kdyby kvůli tomu měl vraždit. Případně vytouženou skutečnost sám vytvořit. Znamenitě odstupňovaný vývoj Louových úprav reality před kamerou považuji za přednostní kvalitu tohoto návratu k osmdesátkové estetice (z níž podobně čerpá Michael Mann) a vypravěčské přímočarosti. Od přeuspořádání fotografií na ledničce a zatajování některých fakt cesta plynule pokračuje k přemísťování mrtvol a lžím, které mohou zabíjet. Celé Los Angeles se pro Loua stává počítačovou hrou (GPS mapa, plnění misí v časovém limitu), kde lze bez zásadních konsekvencí (pro viníka) spáchat cokoliv. S tím souvisí další nadčasová rovina příběhu – ztráta schopnosti rozlišovat ve světě žijícím skrze média mezi reálným a zprostředkovaným (Louova poznámka, že pozadí v televizním studiu vypadá tak reálně, jeho snaha komunikovat s reportérem na obrazovce). S touto hranicí mezi fikcí a realitou si pohrává samotný film, když i v záběrech, které nejsou točeny televizní kamerou, přejímá „akční“ způsob zpravodajského snímání a v podstatě nechává protagonistu, aby se stal režisérem toho, co vidíme. Kromě neschopnosti rozlišovat, co je skutečné a co jenom jako, se však Lou od lidí, kteří žijí jen pro kariéru, až tolik neliší. Díky tomu by Slídil mohl vyvolávat nepříjemné mrazení i dlouho poté, co bude televizní zpravodajství vytlačeno tím internetovým. Nebo něčím ještě horším. Více zde. 80% Zajímavé komentáře: MessiáŠ, castor, Vančura, maddy, andrii (02.02.2015)

Očividný důraz na výrazná místa nočního L.A. mi okamžitě evokoval GTA V. Nedivil bych se, kdyby režisér s kameramanem byli fanoušci. Ten film je nesmírně originální. Podobnou hlavní postavu jsem nikde neviděl a ten real shit feeling ze špinavých ulic jsem naposledy zažil tak možná v Patrole (zase Gyllenhaal :) Jeho postava, abnormálně cílevědomej vyhublej slizák, s mluvou, jak z příručky pro začínající podnikatele, je skvělá. Není to sympaťák a rozhodně ne dobrák, ale odhodlání mu nikdo vzít nemůže. Hrozně se mi líbily ty intenzivní honičky v autech. (08.03.2015)

Proto se nedívám na zprávy. Moderní převyprávění amerického snu a jeden z filmů roku. Dany Gilroy trefil hřebíček na hlavičku v neotřelém zrcadle dnešní společnosti, kterým NIGHTCRAWLER úmyslně chce být. Dokonalá sebeprezentace při hledání zaměstnání, naučené univerzální pravdy, bezohlednost, přetvářka, nenávist k ostatním lidem = dnešní model úspěšného člověka. Parádní práce s kamerou, skvělá atmosféra, přesný Jake Gyllenhaal. Je mrtvej. Pojď točit! (05.01.2015)

Ten Gyllenhaal mě baví čím dál tím víc. Po mrazivém Zmizení a psychologické bizarnosti Nepřítel si Jake vybral opět zajímavý projekt, v němž může předvést další hereckou proměnu. A ta je tentokrát nezvykle lahůdková: jako Lou Bloom - cílevědomý mladík, který se za pořádné záběry neštítí leccos obětovat - shodil téměř deset kilo, ulízal si vlasy dozadu a nahodil tak úchylný pohled, že v jednom autě byste s ním nevydrželi ani deset minut. Dokonale by vás vydeptal. Deptá ale i film jako celek, i když nějak ohromně nepřekvapí a příběh vlastně probíhá v přesně očekávaném módu. (21.12.2014)