Slídil

Málem jsem se poblil a zároveň měl permanentně sevřené půlky a oči přikované k plátnu. Pomník bulvárního hyenismu ve vší jeho zrůdnosti a zároveň sžíravě nastavené zrcadlo doby, kdy vražda není nic, dokud není vidět tělo, krev a akce v pevně komponovaném záběru. Gilroy navíc zvládá o napínavé naháněčky a umně filtruje informace jen z pohledu psychopatického Jelenhulehena. Tenhle film Oscary nepotřebuje. Beztak si ho budeme pamatovat víc než všechny ty vyumělkované a škatulkám odpovídající dramata o chrabrých sniperech, druhoválečných gayích a bandě černochů bojujících s rasismem. (22.01.2015)

Tak tenhle film mi sedl jak facka od tý tlustý cuchty v baru na Silvestra, když jsem jí bez dovolení osahával kvalitně nahuštěnou pneumatiku, neboť, jak o mně není známo, i já se v investigativní žurnalistice marginálně pohybuji a jsem v této branži taktéž považován za ambiciózního zmrda. Sice ne v tak dramatickém měřítku, jako je to ztvárněno v tomto filmu, ale bez jakýchkoliv výčitek jsem schopen stáhnout cizí fotografie, třeba Blesku, a pak jim bez skrupulí v Malování oříznout vodoznak a v článku neuvést jejich zdroj! A když ten den nemám rebelie ještě dost, tak prostě jdu a udělám si kafe bez mlíčka. Bez jediné kapky mlíčka! Inu, novinařina je zkrátka drsná forma obživy a kdo nemá duši na to čas od času oželet Tatru v plechovce, tak má holt smůlu a nezbyde mu, než standardně zametat hovna v městských parcích, kde serou holubi, psi a bezdomovci. Ač se mi film líbil, dávám jen za tři, protože jsem závěrem očekával nějaký pořádný wtf mindfuck, který bych nečekal, jakože toho úlisného kokota s extrapedofilním sestřihem třeba přejede o půlnoci růžový tank, řízený Novotným bezprostředně po peelingu, protože to bych fakt nečekal. Tak zase někdy příště. (02.01.2015)

Nejen fascinující kontroverzní hlavní postava a v ní naprosto přesvědčivě mrchožroutský Gyllenhaal (casting na výbornou), ale i pevná a soustředěná režie, šarm nočních ulic a panoramat města andělů, NIGHTCRAWLERa jsem konečně po dvou letech lapil a dost si ho užil. Ta odpudivost, bez emocí, vypočítavost, manipulace, zároveň tah na branku, bystrost a ctižádost, spolu s bizarním světem peněžení tragédií... vysoce dívatelný a baví. (10.02.2017)

Je to jak epizoda gétéáčka, ze který někdo vypreparoval humor a většinu nadhledu. Jake se do své "zhubni a dostaneš cenu (útěchy)" obul bohužel ve stylu full retard a výsledkem je postava úchyláckého Forresta Gumpa. Šlo by to ustát, kdyby se Dan Gilroy nesnažil o perverzně seriózní obraz mediálního hyenismu. Pár humorných okamžiků to zvedá, ale těžko to vyváží celou řadu míst, kde Gyllenhaal přidává plyn hluboko pod podlahu a výsledkem je škleb místo mrazení. Problém mám i se strukturou. První 2/3 stojí z velké části na snaze pohltit diváka neonovou tmou LA, ale kombinace postavy za hranou uvěřitelnosti a opakujících se situací není hypnotická, spíš otravná. Šok a vykolejení se nějak přes fotogenicky přeexponované noční sety ven nedostávají. Poslední třetina se díky zápletce rozjede, ale spíš jsem se nechtěně přistihl, že Nightcrawlera sleduju s podobně mělkým zaujetím jako reality cop shows (je mi v jádru fuk, komu se to děje, hlavně že se to děje), přičemž Gilroyovo matro je mnohem víc cool, spousta úhlů, prostřihů, hudby a tak... jestli má být tenhle film svůdně pokřiveným obrazem, moc se mu to nepovedlo. Protože nakonec svádí diváka spíš k tupému zírání než k hluboké kritické reflexi posedlosti mediálním snuffem. Sexuální vzrušení Jaka a jeho ladyfriend v závěru je snad nejvíc falešný moment Nightcrawlera, který slídí s nasazením, ale podstata kompozice mu uniká. Snaživý určitě. Uhrančivý? Ani omylem. (31.01.2015)

Rovnou přiznám, že jediný důvod, proč (těsně) nedávám pětihvězdu je, dle mě, neuspokojivý závěr. Vzhledem k tomu, jak fascinující je zde hlavní postava, doufal jsem v podstatě v jakýkoli jiný než otevřený, a tedy jaksi neukončený závěr. V čem, že je Lou Bloom fascinující? Je to zvláštní, slizský podivín, který ale není podivínem čistě vlastní vinou. Je to člověk bez opory a přátel, který si jen hledá svou cestu v životě, chce se snažit, chce dělat věci správně, ale za každým životním krokem zanechává stopy své asociality. Je inteligentní, ale emocionálně plochý (proto Nightcrawler nemá nic společného s Drive), je prostě zvláštní, velmi zajímavý a dosti realistický - jeho charakterové rysy potkávám i ve skutečném životě... Sledovat takovou postavu, jak se prodírá nočním životem je vskutku fascinující zážitek. Samotná satira na mediální honbu za senzací je pak příjemným bonusem. 9/10 (11.01.2015)