Aloha

Crowe je pre mňa režisér natoľko osobitý, že to dakedy až preženie. Jeho filmy sa mi buď páčia, alebo ma úplne minú či už posolstvom, alebo spracovaním. Aloha je ale zvláštny film, ktorý nezapadá ani do jednej kategórie. Na jednu stranu tu Crowe vytvára akúsi atmosféru nadprirodzena, kde dávny duchovia a bytosti môžu chodiť medzi obyčajnými ľuďmi. Táto línia je natoľko zaujímavá, až zamrzí, že sa jej vlastne až na 3 scény vôbec nevenuje. Potom tu máme líniu starého vzťahu a zisteniu, že hlavný hrdina má dcéru, ktorá nemá výraznejší emotívny moment. Na jednu stranu sa tak Crowe vyvaruje prvoplánovosti, na druhú chýba ale filmu vrchol. A hlavná línia lásky medzi dvoma ľuďmi je síce zaujímavá a hravá ( čo je dosiahnuté výbornou chémiou medzi Stone a Cooperom), ale je zbytočne spomaľovaná akousi vojenskou podlíniou so zbytočnými postavami Murrayho a Baldwina. Lenže skončil film. Nič som sa nedozvedel. Žiadne posolstvo som si neodniesol, ale aj napriek tomu som mal na tvári široký úsmev. Možno Crowe nechcel tentoraz vypovedať nič a možno naozaj nechcel robiť niečo dramatické a plné veľkých momentov. A možno práve tá všednosť dodala príbehu na uveriteľnosti a dokázala aj vo všedných momentoch zanechať prvok niečoho čarovného. Rozprávanie bez slov je tu využité úkážkovo a bez chyby. (09.08.2015)

Nejraději mám u těchto romantických komedií vždy tu +- první polovinu, kdy si k sobě hlavní duo nachází cestu skrze humor a pošťuchování. Z kopce to začne jít, až když jsou pozváni na nějakou tu tancovačku kde se opijí a přes noc se z nich stane "mávnutím proutku" pár . Pak totiž následuje ta dramatická část, kdy se musí pohádat a usmířit a ta bývá často nezábavná, plná lítosti a rozmazanýho mejkapu. Funguje-li ale první polovina a komediální stránka filmu, často jsem schopnej si ho úžít, zvlášť pokud má tak sympaticé herecké obsazení jako Aloha. Ze všech bych vyzdvihnul hlavně Emmu Stone a její roztomile vtipnou kreaci entuziastické pilotky, kterou zvládla zábavně a s citem, aniž by ji přestřelila do parodie či protivnosti. (09.08.2015)

To jsem zas vybrala film... Nepochopila jsem nic. Zamýšlený "humor" šel mimo mě. Rozhovory byly prapodivný. Díky tomuhle filmu asi nikdy nepojedu na Havaj, protože jsou tam očividně všichni magoři. Ale asi se to stalo v posledních letech, protože ještě v roce 2011 (The Descendants) mi přišli relativně normální. Mám pocit, že došlo k totálnímu failu, co se týče obsazení herců. Bradley a Emma - žádná chemie, nic, nula na entou. On byl spíš jako její táta. Bylo docela nechutný se na ně koukat, zlatej Jamie a Cersei. (14.10.2017)

Problém byl patrně už v tom, že si scenárista neujasnil hlavní myšlenku. Film vzbuzuje dojem, jakoby se autor předlohy nechal vést směrem, který ho právě v tu chvíli napadl, takže se řeší milion podružností, žádná podstatná a film nemá ani jednotné vyznění nebo důvod, proč ho vyprávět. Sledujeme nepříjemně rozplizlé vykecávání se, pseudo milostný příběh a nějaké asi antimilitaristické poselství, které je ale tak hloupé, že by neobstálo ani ve filmu pro děti. SHRNUTÍ: Žádný domorodý král by nikdy neměl věřit bělochům. (23.10.2018)

Už dlouho jsem neviděl film, který by tak přemrštěně promrhal talent všech obsazených herců, tím, že jim dává prostě nulový prostor k předvedení toho, co umí. Obsadí takovéhle filmové velikány dnešní doby a oni ve filmu ani nemají, co předvést. Bylo to hereckými výkony opravdu slabé... Dobrodružná zápletka zastavení zlého Billa Murraye je tragická, jako komedie to selhává naprosto a romantika? Emma Stone a Bradley se k sobě jako tyhle postavy nehodí ani omylem. Emmin výkon v podobě parodie na upjatého vojáka je taky jedna velká hrůza. (20.09.2015)