Cizí oběd

Príjemná romantika, ktorá sa vyvíja skoro po celý čas predvídateľným smerom. Podstatné však je, že skoro. Výsledok: Už nikdy sa nebudem sťažovať na preplnené bratislavské autobusy a naše vnútromestské vzdialenosti. Zoznamovanie na Slovensku je oproti Indii med lízať. Pre Saajana je nádej na vzťah takmer stratená, povedzme že šanca je rovnaká, ako pri mýlke s doručovaním. Využije ju? Bude Cudzí obed tuctovou romantikou? 70% (07.08.2015)

Zkratkovitý popis "indický film pro evropany" od většiny komentujících sedí. Prostředí je vykresleno dobře i bez tradiční indické hudby a tanečků, což je tentokrát plus. Další plusem je pomalé plynutí příběhu a způsob komunikace (dopisy v ešusu) dvou hlavních hrdinů. To samo o sobě mě dokázalo zklidnit a příjemně naladit. Výborný je i otevřený konec, snímek vlastně nechá celé rozuzlení na divákovi a to je osvěžující přístup. Díky tomu všemu to není klasická sladká indická limonáda, ale film za čtyři hvězdy. (13.03.2019)

Cizí oběd je jeden z těch pár filmů, které dorazí do Vaší duše a už se z ní nevymaní. Vypráví totiž příběh něčeho, o čem jsem předtím neměl ani páru, dokud jsem se o tom nedozvěděl právě skrz tento film. Já teda uznávám, že toho ještě vím hodně málo, abych mohl soudit celý náš svět, ale tahle síť poslíčků, která už historicky přes sto let roznáší obědy zaměstnancům různých indických fabrik, mě úplně dostala. Nechápu tu preciznost, přesnost, dochvilnost a hlavně funkčnost. Vše samozřejmě s rezervou, protože nic není dokonalé a právě kvůli té jedné nedokonalosti vznikl tento krásný film, který je svým vzezřením tak krásný, až je vlastně smutný. Taková setkání totiž může opravdu napsat snad jen samotný osud. Nebo snad máte nějaké jiné vysvětlení? (09.01.2017)

(Láska) prochází žaludkem, (film) sází na přímočarost... Indická kinematografie – respektive její hindská část – má u nás těžce narušitelnou pověst. Bollywood působí na city, vypomáhá si množstvím přeexponovaných muzikálových čísel a váže se na tradiční prvky kultury daného regionu. Právě poslední bod nejvíce brání cizokrajnému seznámení s Indy. Lehká komedie Cizí oběd domnělý handicap nečekaně sebejistě ruší. Snímku v tomto ohledu nesmírně pomohl režisérův studijní pobyt v Americe. Cizí oběd připomíná (klasickou) hollywoodsku produkci čitelným vyprávěním i umírněným stylem. Režisér neztrácí čas s marnivými pasážemi atrakčního rázu – každý dialog, každá postava i gesto mají své místo. Umírněný humor přitom nenarušuje vážnější podtext filmu, v němž se obratně ukrývá společenská kritika. Navzdory optimistickému ladění snímek nezobrazuje idealizovanou Indii, nýbrž prvky každodenního života, o něž málokdo stojí (ruch, špína, hierarchický systém). I samotná zápletka prochází mnoha zvraty, pro něž by v běžném hollywoodském filmu pravděpodobně nebylo místo. Domnívám se, že sloučení závažného a odlehčeného napříč kulturními tradicemi je hodné následování. Snímek totiž „neopustil“ svou zem, pouze naznačil určitou propustnost dvou samostně se rozvíjejících kulturních tradic. A věřím, že ku prospěchu věci. P. S. – jídlo je zde skutečně nádherné, opět univerzálnější, než by se mohlo zdát... (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Na mě to působí falešně, jakoby to bylo jen sestaveno podle klasických žánrových klišé a pak začleněno do exotického indického systému doručování obědů, čímž to má úspěch na světových festivalech jistý. Mělo to sice kouzelné momenty, ale zase jich nebylo tolik, aby to vystačilo na hodinu a tři čtvrtě. Feel good movie po indicku, proč ne? Jen bych si ho dal trochu kořenější. (30.12.2015)