Dočasný domov

Short Term 12 to trochu přehání s tím, kolik problémů nacpat do jednoho filmu, ale staví se k nim obdivuhodně, citlivě a s mimořádným pochopením. Zároveň se v problémech dokáže neutápět a čas od času vykouzlit i úsměv na tváři. Vyznění je nakonec skoro až optimistické, ale především uklidňující - nebojte, jste mezi svými. (20.09.2014)

Videl som už niekoľko filmov o mládeži, ktorá sa nevie zbaviť démonov zo svojho doterajšieho života a o terapeutoch, ktorí nehľadiac na vlastný, často problémový život, sa im snažia všemožne pomôcť. Rozumovo to chápem, ale pre pochopene a empatiu mi chýba vlastná skúsenosť. Preto sledujem takéto filmy nezaujato a som rád keď skončia. Tento bol možno o niečo lepší, ale videl som ho s ruským dabingom, na ktorý niekto naklonoval české titulky. A to už bolo nad moje sily. (02.07.2019)

Čekala jsem od toho asi moc. Jako téma na námět je to super, ale bylo to kapku nudně zpracované. Myslím, že se to dalo ztvárnit mnohem líp. Ani trochu mě to nevtáhlo do děje. Tuhle tématiku mám hodně ráda, ale tento film je pro mě zklamání. Přišlo mi, že je tam málo hudby a herci mi taky nějak extra nesedli. Po půl hodině jsem se začala nudit a bylo tam na mě až moc prázdných scén. A taky mi vadila ta kamera. Tohle moc nemusím. 60%. (21.01.2014)

Docela drsné drama z prostředí americké obdoby dětského domova (nebo něčeho na ten způsob), které zachycuje problémy nejen tamních chovanců, ale také jejich vychovatelů (použil jsem asi nesprávnou nebo naprosto zastaralou a nekorektní terminologii, a věřím, že američtí sluníčkáři už vymysleli daleko modernější, vědečtější a liberálnější názvosloví). Jen mě při sledování udivilo, že většina tamních dětí byla školou povinných a jediné, co dělali, bylo čučení na televizi, hraní her a válení se na kavalci. (07.08.2016)

Nejen děvčata, která se až moc často sprchují s vlastním otcem, získávají útočiště v téhle přechodné ubikaci, ve které nechybí silná podpora a empatie, velkou měrou z náruče vychovatelky/sociální pracovnice Brie Larson, která si sama tahá velké břímě z minulosti. Právě herecké výkony mladých neokoukaných tváří dodávají výsledku na věrohodnosti, problémy sociálně vyloučené mládeže dokresluje polodokumentární styl, tvůrci předkládají emoce nenásilně, přesto mi přijde, že se tu trochu klouže jen tak po povrchu. Nezávislé indie drama volající o pomoc si pozornost i tak zaslouží. Ač nesedne úplně každému. A nevím, zda je dobré, aby těm, kteří špatně usínají, celé dny v sobě hledící do zdi leccos dusí a „rádi“ se sebepoškozují, pomáhali ti, kteří si prošli podobnou zkušeností. Líbila se mi civilnost, na čtyři ale jít tak nějak nechci. (09.05.2015)