Dočasný domov

Vždycky tak nějak jednou do roka se objeví jeden indie film, který mě svým zpracováním a upřímností zcela odrovná a letos tuhle metu jistě splňuje pecka Short Term 12. Po režijní stránce naprosto výtečná věc, která skvěle kombinuje vážné pasáže s humornými a pohodovými scénami, aby pak scénáristé přišli v poslední třetině s totální emocionální smrští, která mě vyždímala na několik následujících měsíců. Postavy jsou naprosto uvěřitelné, jejich vývoj a postupné odkrývání tajemství hlavní postavy je navíc tak skvěle napsané, že by kdejaké letošní oscarovky mohly závidět. Brie Larson navíc předvádí zatím svůj nejlepší herecký výkon a také zbytek obsazení včetně dětských herců je bezchybný. Pro mě bezpochyby jeden z nejlepších filmů roku 2013. (11.01.2014)

Docela drsné drama z prostředí americké obdoby dětského domova (nebo něčeho na ten způsob), které zachycuje problémy nejen tamních chovanců, ale také jejich vychovatelů (použil jsem asi nesprávnou nebo naprosto zastaralou a nekorektní terminologii, a věřím, že američtí sluníčkáři už vymysleli daleko modernější, vědečtější a liberálnější názvosloví). Jen mě při sledování udivilo, že většina tamních dětí byla školou povinných a jediné, co dělali, bylo čučení na televizi, hraní her a válení se na kavalci. (07.08.2016)

Filmy o problémových teenagerech, kteří si prošli drogami, zneužíváním a nevím jakým dalším svinstvem, vídáme pravidelně ve velkém množství, ale jen málokterý na diváka dokáže tak přenést pocity jako právě tento malý velký film. Upřímně chvílemi mi bylo na umření, jako bych to sama prožívala, takový příběh o chobotnici a žralokovi mě úplně rozdrtil, především ten způsob, jakým je podaný a co představuje, v tu chvíli jsem se chtěla někam zahrabat a ukrýt se před celým světem. Přesně z tohoto důvodů mám tak ráda indie dramata, protože občas narazím na přesně takový film, bez velkých hereckých jmen, která by na sebe strhávala pozornost, ale který se Vám zaryje pod kůži jako máloco a tento film jen tak z hlavy nedostanu. (08.01.2014)

Na úkor Short Term 12 šel Černobílý Svět z mých oblíbených filmů. Myslim si že první věc, kterou by si lidi měli uvědomit, když tenhle film hodnotí průměrně je to, že rozpočet byl malinkej, herci jsou docela dost noví a momentálně se řadí mezi béčkový ( možná Brie nakukuje dopředu ) , režie a hudba je dělaná chlápkama co nemaj skoro žádný zkušenosti. Já to ani v potaz brát nemusel, režijně to nijak těžký asi nebylo, ale hudba do toho sedla jak dělaná, opět se mi potvrdilo, že hudba tvoří film. Ale ani ta hudba nebyl ten hlavní aspekt, proč tomu dávám 95%, scénář je boží, mladí by to určitě měli vidět. Líbí se mi, jak je to pojatý vtipně, neni to ani tak moc těžký díky tomu, a přitom ty problémy co se tam řeší, jsou nesrovnatelný s tím, co řeší 90% mládeže teď i předtím (sračky) . Takže když to shrnu, hudba absolutně excelentní, Brie absolutně excelentní, příběh dokonalej, žádnej přesládlej americkej happyend se taky nekoná, ale přitom to končí parádně. (30.11.2014)

I v americkém Klokánku, záchytné to stanici, chránící děti před vlastními rodiči, dochází ke stejnému jevu, jako u nás a všude jinde - bolestí ze sebepoškozování si dokazovat, že žiji, že cítím, že pohled na vlastní krev mi dá na chvíli zapomenout... Den otevřených dveří v "Short Term 12" však navíc nastoluje otázku, jak až je vhodné, aby se o takzvaně "znevýhodněné" děti starali ti, co si prošli podobným peklem, ano, dokáží odhalit rébusy, do kterých šifrují svá volání o pomoc, jsou jim blíž vědomím stejného stigmatu... ale dovedou zvládnout svoje vlastní emoce ve vyhrocených situacích, neposouvají záchranné hranice podle svých traumatických zážitků, nezatáhnou je do svých skříní s kostlivci? Není rozumnější pouze nadhled profesionála, byť z nastudovaných modelů? Pointa zní - obojí je správné, jen je třeba oba přístupy citlivě nakombinovat, pak naděje na záchranu není jen teoretickou učebnicovou formulí... Zajímavé, civilní, uvěřitelné. (17.03.2014)