Blue Ruin

Za poslední období, řekl bych za rok určitě, nejlepší revenge flick, který mne dostával typickou (těžko popsatelnou) australskou atmosférou a zejména celým pojetím a formou. Forma vládne !! Děj je popostrčen na vedlejší kolej. Většina uživatelů zmiňuje "pomalé vyprávění" a řekl bych, že většině to prostě nesedělo ... U mne tomu bylo naopak, pomalé vyprávění v drsných filmech mám rád, ne vždy, ale pokud je dobře zpracováno, tak nemám slovo kritiky. Co mne ale naprosto dostalo, tak byla hlavní postava, která si jde za osobní pomstou ...! Ještě nikdy jsem se nesetkal s takovým "nýmandem", obyčejnou nickou, který se neumí prát, neumí střílet, není ani příliš chytrý a dokonce paradoxně není ani moc statečný ... je vystrašený, je na něj ale vytvořen tak brutálně intenzivní tlak okolností, že se sám vybičuje k těm nejhorším činům proti lidskosti - vraždám a mrzačením několika jedinců, kteří se proti němu v minulosti postavili. V tomto je nekompromisní až na dřeň ... Nejde o to, jestli se chce pomstít či nikoliv, nijak si pomstu neužívá a z krvavých masakrů je psychicky a fyzicky naprosto zdrcen. Ale jak naznačuje celý film: "on to prostě musí udělat .... musí se to stát a přes to prostě nejede vlak". Hutný, pomalý, psychicky nátlakový a výživně drsný "revenge flick", který mne chytil za srdce a já si říkal ... takhle by se to mohlo skutečně možná i stát ... (výstřel na poli je nejlepší okamžik, navíc opět vykazující realističnost filmu: rána, půl vteřiny "podivné nic - zasvištění kulky" - ... ;-)) ). Tohle je prostě v rámci subžánru TOP!! (09.12.2014)

Už potřetí mě dokázal Jeremy Saulnier přesvědčit, že točit filmy umí, bohužel on je přesně ten typ režiséra, který nedokáže využít naplno potenciálu, který se mu nabízí a proto bude vždy zřejmě jen průměrným tvůrcem. Tentokrát nám mohl nabídnout brutální a krvavou pomstu plnou násilí a brutality (což o to, pár scén tu skutečně je a velmi dobrých), ovšem celé je to obaleno do nudné omáčky okolo – spousta hluchých a nezáživných pasáží a to je hlavní kámen úrazu. Navíc tentokrát jsem nebyl zrovna moc oslněný hereckými výkony a ani výběr herců a hereček. I oni se dost podepsali na celkové průměrnosti tohoto akčního thrilleru/dramatu, který měl rozhodně navíc… (26.12.2021)

Nenápadná pecka a herecký koncert Macona Blaira (Dwight), který svou postavu nepříliš výřečného ale odhodlaného chlapíka zahrál na výbornou. Celou dobu mi připadal hodně povědomý - k mému překvapení jsem zjistil, že hrál ve Florida Project, který jsem viděl nedávno, ale vůbec si nevzpomínám, jakou roli zde ztvárnil. Na fotkách vypadá jako velký sympaťák, ve filmu jsem si říkal, že je tak přirozený, jako by se ani na nic nehrál. Hned mě napadlo, že mu Leo svým výkonem v Revenantovi nesahá ani po paty. Každopádně co se filmu týče, tak mě hned od začátku zaujal tajemný příběh, který je odhalován po malých krůčcích a divák je nucen si skládat kousky puzzle do sebe. Nakonec se dozvíme, že byl na svobodu propuštěn vrah Dwightoých rodičů, což nastartuje sled dramatických událostí a cestu za odplatou. Co pro mě tento film odlišuje od ostatních je skvělá práce s kamerou, jednoduchá ale účelná hudba a pocit, že nesleduji film, ale skutečný příběh jednoho trpkého člověka. (01.02.2018)

Největším kladem tohoto filmu je jeho nepředvídatelnost. Vůbec jsem netušil o čem to celé je a skoro každých deset minut jsem byl příjemně překvapen nějakým dalším dějovým zvratem. Samotný film zas až tak příjemný není, ale jako malá sonda do života osamělého hrdiny, co vezme osud do svých rukou celkem fajn. Macon Blair "odtažitě" sympatický a Jeremy Saulnier opět dokázal, že jeho filmy mají svoje, mnohdy neodolatelně krvavé kouzlo. A na to já skoro vždycky rád slyším. (08.10.2018)

Objektivně nemůžu tomuto nezávislému revenge thrilleru vytknout skoro nic, jedná se o solidní filmařinu s báječnou kamerou a vtahující melancholickou atmosférou. Na mne to ale bylo asi až příliš pomalé, a to je co říct, protože obecně proti pomalým filmům nic nemám. The Battery bez kouzla. (26.04.2014)