Keoma

Klasická špagetovka. Jednoduchý scénář, který se psal za pochodu v průběhu natáčení. Hlavní roli hrají vše říkající pohledy mezi postavami a neméně důležitou hudba. Všudypřítomná pravá western atmosféra. Po zásahu kulkou padouši dělají pomalu gymnastiku. Originálního Djanga jsem neviděl, ale tady to hrál Franco Nero výborně. (15.06.2015)

Po prvním rajcovním pohození opálené řiťky se to tváří jako Django numéro dué, ale než byste řekli "do psí kundy", tak si to začne vykračovat svou vlastní pěšinkou. O zmíněné pěšince se nedá říct, že by stála za vyližprdel, ale zároveň ani nestojí za kundu Carice van Houten. Ale o to tady vůbec nejde. Jde tu o toho hypersupertotalmegahustého pantátu Franca Nera, který se po celou dobu stopáže brodí po kolena v nánosech vlastního charismatu a nebýt má heterosexualita tak neotřesitelně neotřesitelná, tak neváhám, nacválám si to do té přerostlé kozačky a strýčka Franca vojedu do jeho sedmdesátiletého kaďáku. Mám tušení, že nebýt Francovy schopnosti excelovat ve všech hereckých polohách za patřičně grandiózního hudebního doprovodu, tak by se ta čtvrtá hvězdička pravděpodobně skutálela do nejbližšího kokršpanělského hovna. Ale tady nemá cenu polemizovat o tom cobykdyby. Jako jediný zápor vidím, že je tu příliš akce a příliš málo vyblité sedmdesátkové blažky. Stórka je jinak více než nosná a všechno ostatní je vlastně v cajku. Asi doporučuji. (18.08.2014)

Pokud si představím věci, které dělají špageťáckej western špageťáckym westernem, tak zde jsou snad všechny a to jak v dobrém, tak v tom nepříliš povedeném (poněkud dřevěnější herectví menších i větších rolí). A ano, je to povedené, zarostlý a vyvlasený Franco Nero hází zadumané pohledy a moc nemluví, přičemž čelí démonům své minulosti (což mi připomíná, měl bych zavolat bráchovi, hm). Děj je sice prostinký, ale funguje, více méně, bohužel ale nedokáže naplnit stopáž a má tak dva vrcholy, z nichž ten druhý je nastavovaná kaše (zdravíme Tarantinovského Djanga, mimochodem). Zkrátka a dobře, je to slušná žánrovka, co má ucházející přestřelky a zádumčivého pistolníka, co dělá pif paf a s brokovnicí zas pchžžrrž. Howgh. (07.12.2015)

Ani nudný dabing mi nezkazil zážitek z toho brilantního spaghetti westernu - špinavá syrová a lehce tajemná atmosféra, nápaditě využívaná kamera, skvělé záběry a k tomu ještě úžasná hudba. Ve filmu je poměrně dost zpomalených záběrů, ale narozdíl od dnešních filmů jsou efektní, účelné a mrazivé, nikoliv patetické. Velkou přestřelku ve městě jsem si užíval jako nějakou akční 3D hru. (27.01.2012)

Divný Nero. Pekná ukážka ako spomalené zábery môžu western aj kaziť (niekedy je to trápne). Fajn ingrediencie (hudba, akčný príbeh, kamera, cit pre atmosféru), ale kazia to napríklad smiešne bitky alebo niektoré wtf kreácie a výkriky pri umieraní (vrátane hluchého finále). Použitie pesničiek je takmer srdcervúce, ale mne to dáko nestačí... Inak zaujímavé, koľkokrát sa do použiť jedna mláka... (02.09.2011)