Bohové musí být šílení

Skvělé komediální nahlédnutí do jihoafrické Botswany, které často působí až jako groteska. Na začátku se dozvíte, jak obyčejná lahev od Coca-Coly může změnit život obyvatelům pouště Kalahari a jak prohnilá a zkažená je naše civilizace. Dále budete svědky toho, co to obnáší, když se do těchto končin vydá někdo nezkušený a nakonec naruší komediální ráz filmu přestřelka s revolucionáři. I tak je ale vše skloubeno do jednotného celku a film divákovi uteče jako voda. Geniální komedie. (07.08.2012)

První díl o dobrodružných osudech křováckého lovce Xi. Vlastně je to tak trošku humornější pohled na střed dvou odlišných kultur. Co může způsobit jedna prázdná sklenice od coca-coly? Pro mě povedená komedie, která vás nenásilně osloví svým, někdy možná potrhlým, ale často originálním humorem bez hektolitrů tělních tekutin a stupidních dialogů. Jako nejvtipnější scénku v tomto případě nominuji Xiho jako řidiče auta. :-) (13.12.2006)

Jde o primitivní komedii? Ano, ale jen v tom dobrém slova smyslu. Primitivní a pohodový svět Křováků je mi velmi sympatický. Kontrast mezi nimi a naší civilizací je zobrazen výborně a dokáže vždy spolehlivě rozesmát. Mám raději druhý díl, ale rovněž jednička je skvělá. Ústřední dvojice (bílých) hrdinů je také parádní a společně s českým dabingem a známým Ajajajajajaj! přidává čtvrtou hvězdu. (07.10.2016)

Na západní publikum zacílenou, již názvem přímočaře "zblázněnou" komedii - jež při diváckém hlasování na montrealském festivalu zvítězila spolu s Carmen Carlose Saury - si pamatuje i dnešní dvacátnická generace z dřívějšího televizního uvádění, a pro mnoho z diváků je dost možná i jediným "africkým" filmem, s nímž se jim podařilo setkat. Úspěšná žánrová směs, s prvky akčního a dobrodružného filmu i (chaplinovské) situační grotesky, nabízí lehkou rodinnou zábavu skrze náhled do vysušené divé přírody pouště Kalahari v Botswaně, kde se postupně pojí trojice narativních linek, v níž vystupují bílí (angličtí) zdomácnělí protagonisté (mikrobiolog, novinářka přecházející k misijní učitelské práci), černí povstalečtí násilníci i původní "křováčtí" obyvatelé savany, přežívající v "primitivním" vývojovém stádiu. Tak totiž optika filmu jednotlivé skupiny odděluje a představuje, v zájmu humoristické nadsázky, která je ale mírně nekorektní až (nezáměrně) exploatační, vykořisťovatelská. Příznačným námětem pro kritiku skrze post-kolonialistický přístup je (nejen) úvodní turisticky naučná "dokumentaristická" pasáž a momenty přímočarého srovnávání s civilizovaným, ale chaotickým a nebezpečným světem, ale i samotná narativní metoda, která si v pasážích "křovácké" linie vypomáhá autoritativním vypravěčem, jenž má v moci interpretovat domorodé myšlení a konání a přináší "nám" barvitý překlad dění. Zneužití bezmocných účastníků nebo naopak neškodný, navíc láskyplně pojatý vhled do "nepoznamenané" (ani Coca-Colou) kultury? (03.01.2014)

Romantické komedie většinou nebývají zrovna vzorem intelektuální zábavy, ale bývají roztomilé, představitelé hlavních hrdinů bývají sympatičtí a film je ve výsledku celkem zábavný. Zde se zadařila pouze ta nenáročnost. Ta však zašla za hranici snesitelnosti a vzniknul křečovitý film plný trapného humoru. (14.03.2020)