Chappie

Neskutečný bordel, který je jednu chvíli drsnější komedií, poté chce být roztomilý jako Číslo 5, pak to chce být gangsta drsný a nakonec zase akční a dojemný. Sice to pak nedrží moc pohromadě, ale mě se to stejně nějakým zvráceným způsobem líbilo. Chappieho si prostě nejde nezamilovat, efekty má Blomkamp stále v malíku a Zimmerův soundtrack to umí vždy správně nakopnout. Navíc to odsýpá od začátku do konce a akci má Blomkamp pořád v malíku. Akorát si zase mohl více pohlídat scénář plný děr a daleko lépe využít Hugh Jackmana. Tak unylý a nezajímavý záporák se jen tak nevidí. I přesto evidentně chyby si ale u mě Blomkamp po Elysiu napravil reputaci. 70% (16.05.2015)

Nevýhodou pozdního diváka je to, že zjevné již zmínili komentátoři před ním. Ať jsem tedy notorický škudlil, nebo sociopatický exemplář, do kina jdu jen tehdy, když z pár bolestivých a ulepených chvilek v přítmí poslední řady kouká povýšení. No, na čapíču mi vrcholný management naší spodinové firmy nezval, tedy x týdnů po premiéře těžko ohromím své věrné čtenáře slovy o neoriginalitě snímku. Nyní následuje pasáž ,,Alkáčovi navzdory". Především pak šlo o vykrádačku pátého numera (i s tím nablblým krišnofilem a mimickými tykadýlky, v původní verzi brežněvovským obočím), Světové invaze a Devátého okrsku (design i chůze plechovek, místo konání), robočuta (snad ani není nutno specifikovat) a po zrození pixly vybrabčení tiků roztomiloučké Judy z Daktari. Kdyby mi to za to stálo, přihodím příkladů klidně celé další... jednotky. Ale nestojí mi. Ve své prvoplánovosti až trapné, ve své trapnosti téměř bezkonkurenční. Když už se ti kokoti, co si nemohli pomoci a museli, prostě museli tímto filmem rejžnout nějaký ten nugget, pustili do točby, proč nepřihodili o trošku reálnější datum děje? A místo téhož? Co je do boha přinutilo ztvárnit veškeré padouchy jako karikatury na Blbý a ještě o strášně hodně mocinky moc blbější? Dvě hodiny života v toaletním zařízení, do hajzlu. Pokud to není zjevné, cítím se poněkud rozrušen a zklamán. (23.05.2015)

"Číslo 5 žije" sa musí obracať v hrobe. No a to, že má tento emocionálny plecháč "uniformu", ešte neznamená, že je mladším bratom, či dokonca kópiou Robocopa. Vzájomná rivalita vedcov, pripomínajúca záverečný špurt Sagana s Greipelom síce osviežila už tak mdlý snímok, no celé mi to prišlo akési umelé, bez snahy originálne zaujať, iba skopírovať, čo sme už niekoľko krát videli. Osobne ma potešil akurát záver, ktorý síce môže pripomínať "District 9", no na tento dokonalý sci fi príbeh sa "Chappie" nechytá ani steblom slamy. (13.07.2015)

Číslo 5 nejen žije, ale ožilo v o generaci mladší verzi, poněkud drsnější a méně sentimentální, než byla ta, kterou známe od dětství. Chappie má králičí ouška, půvabně autistické uvažování a větší srdce, než většina té biomasy, co mi ráno smrdí pod nos v MHD. Navíc umí opravdu velmi uvěřitelně odpouštět. Kromě mé pochopitelné slabosti pro mláďata (což Chappie se získáním vědomí byl) se k tomu pojí ještě moje láska k tvorům s velkými oušky. Zasmála jsem se, slzu jsem uronila, závěrečný opravdu otřesný song nedoposlechla. Triky a efekty mě nerušily, byly součástí příběhu, nebylo to tak, jak to často bývá, kdy je příběh chabou záminkou pro to, když chaoticky nastanou mnozí efektové. Zajímavé pro mě bylo vidět Hugha Jackmana jako záporáka, ještě jsem ho nikdy neviděla jako zlého pána. (28.03.2016)

Jeden uřvaný robot, jeden otravný kravaťak, jedna bizarní gangsterská rodinka a jeden zneuznaný Hugh Jackman v podivné roli. Dramaturgicky to je při vší úctě nezvládnuté. Výborně zvolené kulisy, svěží akce i syrová atmosféra z Districtu 9 jsou nenávratně pryč. Elysium už bylo lehčím krokem zpět, u novinky Neilla Blomkampa se už dá mluvit i o zklamání. Znovu tu máme jihoafrický Johannesburg, jen o pár let dopředu. Kriminalita je alarmující, do terénu musí anonymní policejní roboti, za kterými stojí mladý inženýr a vývojář. Jeho sen je však někde jinde. Nestojí o naprogramované titanové mašiny, touží po stroji, který přemýšlí a je empatický. S vyřazeným kusem se mu to nakonec i podaří. Vzápětí však nastanou potíže. A tvůrci se neumí rozhodnout, zda dát přednost dalšímu bráškovi Čísla 5 a E. T.ho, nebo nechat jiným robotem půlit lidská těla. Nicméně ani ten pokus o drsný sci-fi thriller zdaleka nefunguje. Tohle hraní si s žánry Blomkamp nezvládl, ač se v některých pasážích zřejmě moc chtěl přiblížit rodinné spielbergovštině. Nápady prostě nikdo nekoriguje. Sebevědomý je naopak v akci, která je solidní, design robotů nebo výprava potěší. Tvůrci lákají na ambiciózní projekt, připomenou nám, že ve slumech stále bydlí lidé a neodpustí si nějaký politický komentář, snaží se dělat z robota hustého týpka, ale většinu děje jen střílí slepými náboji. Škoda.. (17.05.2015)