Pozor na Harryho

Další z povedených Woodyho kousků a další povahová variace Woodyho samého. Mezilidská motanice a míchanice skutečnosti a fantazie nebyla záměrem spisovatele ublížit skutečným postavám, které se evidentně musely poznat. Spíše šlo o důkaz, že jsou v jeho životě velmi důležité a nebo že se jim všem chce omluvit za své přehmaty. Harry, neurotický a hypochondrický, se hodně inspiruje Freudem. Ve Woodyho podání skvělý, nejde si ho neoblíbit. Na veškeré své konání má netradiční zdůvodnění a kdoví, jestli je schopen lásky. Líbil se mi konec filmu, kdy se dočká ocenění za četného potlesku protagonistů jeho knihy - symbolicky za účasti velmi dobrých herců - R. Williams, B. Crystal... (03.06.2015)

Nejsprostejsi film ve Woodyho kolekci. Vybaven slovni fuck kanonadou a plejadou znamych hercu se Woody vyrovnava s internimi demony a prekonava tvurci krizi skrze vyrizovani osobnich uctu. Cele je to ale prilis rozsekane a stejne jako Woodyho alterego v podani Robina Williamse, completely out of focus. "You have air-conditioning in Hell?"... "Sure! Fucks up the ozone layer!" 3/10 (08.04.2010)

Na to aký je malý a škaredý je Harry poriadne nadržaný. Nič sa mu nedarí a ako sám tvrdí je najhorší človek na svete...O.K., tak štvrtý, po Hitlerovi , Goringovi a Goebbelsovi...Ako každý Allenov film je aj tento dosť ukecaný, čo mi nikdy nevadilo. Horšie je, že postáv tu vystupuje toľko, že je problém ich spočítať. Príbeh nie je nič moc, navyše stále chaoticky preskakujeme medzi postavami. Pri tej sprche hlášok, ktoré Allen vypúšťa sa nedá občas nezasmiať, ale film je ako celok akýsi roztrúsený a chaotický. Skôr bavia scénky samé o sebe. Pobavil ma zostup výťahom do pekla a teória o právach na diaľkový ovládač. Hlavné slovo má ten, kto ho vlastní....60%. (23.02.2013)

Woody ve své nejcyničtější, nejvzteklejší podobě. Po náročném rozchodu s Miou Farrowovou a hádkách o svěření dětí do péče si ulevil snímkem, na který leckdo z věrných fanoušků nebyl připraven. Vidět starého dobrého Woodyho, jak vztekle sakruje a mluví o potřebě dobrého vykouření, je asi stejně příjemné, jako přistihnout svého milého, staromládeneckého strýčka, jak si po telefonu objednává sado/maso šlapku. Allen ve svých filmech umí vykouzlit atmosféru, kdy jsou smolaři na Manhattanu sice opuštění a ještě k tomu zmoknou, ale pod vším hraje jazz a je to vlastně takové hořko-sladké, protože cítíme, že svět je přes všechny průsery vlastně krásný a každý nakonec spřízněnou duši potká. V Deconstructing Harry ale nic takového nenastane, všichni na sebe křičí, vtipy spíš bolí, a jediná radost, kterou opuštěný tvůrce na světě má, je ta, kterou si v tvorbě vymyslel on sám. Kdyby tady začalo pršet, hlavní smolař Harry by nejspíš řekl "A ještě k tomu všemu zmoknu, kurva!" Podle mě nejde o film vyloženě skvělý (na to je příliš roztříštěný všemi těmi nápady z šuplíku), ale určitě jde o film důležitý, pokud kontinuálně sledujete autorovu tvorbu. Woody Allen odhodil všechny masky. (24.03.2020)

Netradičně přisprostlá Allenovka (koncetrace slov f**k, blowjob atd. je zde na Woodyho poměry vysoká) postrádající část jeho životní filosofie, na kterou jsme zvyklí u jeho starších kousků, ale na druhou stranu se jedná o jeden z jeho nejvtipnějších počinů. Takhle nějak si představuji komedii pro masy, která je na úrovni. (22.08.2009)