Jen 17

Pozor obsahuje spoiler Kdyby nešlo o to, že tý holce je sedmnáct, vlastně by to bylo jen o klasické prostituci. Navíc ten konec až zbytečně zdramatizovali. Nicméně výběr hlavní role, byla trefa do černého. Nedovedu si představit, že by tuto roli zahrála jiná herečka s takovým sexuálním nábojem jako krásná Marine, i když o krásu tady vůbec nešlo. Bohužel příběh by mohl mít na víc, kdyby ho rozvedli do jizev sedmnáctiletého mládí. 3* (02.03.2014)

Každá na to myslí, ale jen málokterá to zkusí. No, nevím, zda tato myšlenka pronesena zkrze postarší deux ex machina v závěru filmu, uspokojí potřebu diváka po vysvětlení. Ženská sexualita je opravdu něco neuchopitelneho (tedy určitě pro muže), a Ozon si s ní jako scénárista vůbec neví rady. A tak raději první půlku filmu sleduje hlavně nahé anorekticke tělo hrdinky, což dost nudí. Během těch souloží jsem spíše uvažoval, jak se ta holka rychle naučila všechny ty sexuální praktiky. Asi podobný talent jako hrdinka Padesáti odstínů šedi, a docela se mi zdá, že tento film je jen jeho artovou variací. (03.11.2016)

moje první setkání s Ozonem a pocity smíšené.Očekával jsem něco co půjde víc do hloubky,ale v reálu Jeune a Jolie spíš klouže po povrchu a když má dojít na pravé emoce,se mnou to neudělalo nic.Je viditelné,že Ozon má ženy rád a moc hezky se na film kouká,ale jinak je to jedno z těch typických francouzský dramat,které člověk brzo zapomene...60% (28.07.2014)

Film rozhodně nechce šokovat nějakejma otevřenejma sexuálníma scénama nebo svým tématem, jak by se mohlo z obsahu filmu zdát. Je to poměrně intimní pohled do duše sedmnáctiletý holky, která se vyrovnává se svou sexualitou a ženskostí. Příběh nedává divákovi svůj názor na hlavní hrdinku veškerá stanoviska nechává na čistě na něm. On prostě jen tiše vypráví a pomalu plyne, přesně tak, jak to mám u francouzských filmů nejradši. (14.12.2013)

S panem režisérem máme takové tiché souznění. Jeho poťouchlý styl vyprávění mě baví, vybírá si témata provokativní, nikoliv však za hranou. Tím se výrazně liší od Larse Tiera, který ve mě vyvolává dojem nemocného člověka, který si vzal diváka jakou rukojmí a háže na něj všechnu vnitřní špínu, s níž se nedokáže vypořádat. Ukazuje zvrácenost nepochopitelnou až nereálnou (Antikrist, Nymfomanka, Prolomit vlny) Oproti tomu Ozon nastolí téma tak přirozeně a lehce, že nastolí otázky, ale nezanechá žádnou pachuť. (11.10.2019)