The Pillow Book
The Pillow Book
The Pillow Book
The Pillow Book
The Pillow Book
The Pillow Book
The Pillow Book
Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Sacha ViernyHrají:
Vivian Wu, Ken Ogata, Ewan McGregor, Ken Micuiši, Chris Bearne, Mennan Yapo, Ronald Guttman, Adrian Kwan, Jim Adhi Limas, Ham-Chau Luong, Arnita Swanson (více)Obsahy(2)
Úspěšná japonská modelka oživuje vzpomínky na svého otce - proslulého kaligrafa - tím, že si nechává od milenců psát na kůži. Díky aférce s Angličanem se rozhodne pustit do psaní sama a těla ostatních používá jako roli papíru. Vizuálně podmanivý příběh o japonské modelce, která hledá potěchu i nové kulturní zážitky v náručí nejrůznějších milenců. Když byla Nagiko ještě malá, dostávala od otce každý rok k narozeninám zvláštní dar. Proslulý kaligraf jí na obličej maloval klasické japonské básně o umění milovat, které Nagičina teta hlasitě předčítala z Knihy snů. Když Nagiko dosáhla plnoletosti, otec se rozhodl s touto tradicí skoncovat a přesvědčil ji, aby se provdala za synovce jeho vydavatele. Jenže Nagiko není se svým manželem spokojená a poté, co uspěje jako modelka, hledá milence, který by byl schopen naplnit její lásku k literatuře psaním veršů na nahé tělo. Dívka po čase najde štěstí u britského imigranta Jeroma, který ji přesvědčí, aby svou poezii psala na něj. (Cinemax)
(více)Recenze (41)
Vizuálně originální film, jak to jen Greenaway umí. Okouzlení písmem coby okno do vnitřního stavu člověka. Vivian Wu jako modelka Nagiko hledající sebe samou, ale příliš rozmazlená nachází svou knihu snů až na prahu dospělosti. ()
Budu drsná. U Greenawaye dokonalou výtvarnou stylizaci považuji za naprostou samozřejmost, počítám s ní a ani tentokrát mě vůbec nezklamal. Oceňuji, že dodržel strohou rafinovanost a důraz na každý detail. Jenže, ten lyricko - erotický námět mi vůbec nesedí. Ani na chvíli jsem tomu nepodlehla a netuším, co mi chtěl říct. ()
Tento film se mi vážně velmi těžce hodnotí. Určitě o něm nelze říci, že by byl nevýrazný, ale průměrného diváka rozhodně nezaujme. Při sledování se člověk musí obrnit trpělivostí a neočekávat, že se bude něco dít, ale spíše vnímat jednotlivé obrazy a nechat je na sebe působit. Při hodnocení jsem uvažoval, zda mu dát 2* nebo 4*, odpad či 1* si rozhodně nezaslouží, na 5* zase nejsem fanda uměleckých filmů. Nakonec jsem se rozhodl pro kompromis 3*. Pokud nejste naklonění uměleckým filmům, radím vám vyhnout se tomuto filmu, protože je vážně, vážně dlouhý. Pokud už si ho však pustíte a vydržíte alespoň do poloviny filmu, dodívejte se i na zbytek. ()
Náročný film s dost podivným obsahem, který, ač má co říci, mi úplně nesedl. Snímek působí velmi sugestivně, a protože obsahuje velmi kruté scény, není vodný pro slabší povahy. Podkladem pro toto dílo byly stejnojmenné zápisky (Makura no Sōshi) ze života Sei Shōnagon (dámy žijící na císařském dvoře v době Heian). Film nezapadá do průměru a pro dávám nadprůměrné hodnocení 4* respektive -4*. ()
Jeden z nejpovedenějších filmů Petera Greenawaye. Ve dvě ráno je to naprosto hypnotická podívaná. ()
Takáto experimentálna forma mi ani trochu nesedí, je vhodná akurát tak pre videoklip. Neustále sa tu niečo prepína, ako keby niekto len tak z rozmaru stláčal vypínač. Prepínajú sa jazyky, prepínajú sa farby (farebné, čiernobiele, farebné filtre) a prepína sa medzi rôznymi obrazovými okienkami. Navyše obrazy sa všelijako prekrývajú a mení sa aj obrazový výrez. Inak, čudujem sa Ewanovi McGregorovi, že sa dal naviesť na takúto podivnosť a zvrhlosť (záberov vtákov tu je viac ako v porno filme), ale jeho pôsobivý výkon bol jedným z mála pozitív tohto filmu (ďalším je potom Vivian Wu a jej pôvab). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Tak poselství tohoto filmu mě teda nějak bohužel minulo. Mé hodnocení je jeden velký otazník a doporučení pro všechny co nejsou zrovna milovníky P. Greenwaye: "Nepouštět, nekoukat, s klidným srdcem zavčas vypnout." ()
Nádherný snímok vymykajúci sa akýmkoľvek konvenciám, či už z pohľadu obsahu alebo spracovania. Inšpiratívne zobrazenie písania kníh na absolútne netradičný povrch - samotné ľudské telo, pomocou prelínajúcich sa úryvkov zo starého denníka, okienok či bankoviek s hlavným obrazom. Zaujímavé hry svetla a tieňa, krásna hudba plus Ewan Mcgregor. Pre mňa jeden z najkrajších umeleckých filmov. ()
Greenawayovo způsob servírování příběhu o dívce jenž má se vší pravděpodobností sexuální úchylku, kterou asi nedokážu pojmenovat, mě nijak neoslovil. Jediné co jsem shledal zajímavým, byla Vivian Wu a to je na 126 minut hodně málo. ()
.jpg){kind=link}
Těžký film. Ta zhruba sedmiminutová pasáž od 53.30 s francouzsky zpívanou písní je nevýslovná... ()
Dvouhodinové galapředstavení rozporuplnosti mých pocitů během sledování snímku se na mne teď přenáší i během snahy o hodnocení. Na jedné straně povznášející až uchvacující Greenawayova lyričnost a okouzlující atmosféra "něčeho trošku jiného" - a sice kaligrafie na nahém těle, to vše přináší dávky rozličných emocí, které s Hollywoodem hned tak nezažijete. Na druhou stranu film v některých momentech až nudí, v jiných už fetiš zcela přesahuje hranice mého chápání (a to opravdu nejsem žádná konzerva) a obecně je jen velice těžce uchopitelný. S Pillow Book je to prostě jako s poezií. Může uchvátit nebo naopak - z jakéhokoli důvodu - nebavit. Greenaway u mě v tomto filmu dokázal obé, a proto hodnotím 3 ***. ()
Nejvíc umělecký film, který jsem kdy viděla. Možná víc obraz než film a možná víc poezie... Kniha, u které se hezky usíná :) ()
Kdysi v Bakalovi se simultánním překladem, který byl velmi legrační. Jinak nudný kýč. ()
Když dávám Greenawayovi čtyři hvězdičky, znamená to - viděl jsem, líbilo se, není to moje krevní skupina, ale cosi mě na jeho filmech fascinuje. I přes to že film nejde divákovi naproti jsem se nenudil. Greenaway obecně na diváky nebere mnoho ohledů. Je vidět že tvoří z niterné potřeby, nenamáhá se s vysvětlováním. Cítím tam hodně intuitivní přístup. Pillow Book jsem pobral tak z půlky. To co ke mě vysílá na mě nějak dopadá, ale vysvětlit proč se mi líbil nebo na jaké úrovni (mimo té estetické) se mnou komunikoval nedovedu. Možná je to důkaz kvality filmu - kdyby šel převést do slov, nebyl by tak cenný. ()
Nevím, proč pořád koukám na Greenawayovy filmy, když rozhodně nejsem jeho publikum. Naštěstí má G. svých fanoušků dost a já mám taky možnost volby. ()
8/10 ()
Moje první setkání s Peterem Greenawayem a hned jsem do toho spadl... Není pro mě nijak těžké pochopit, že pro některé lidi je to kýčovitý, protahovaný film s nejasnou zápletkou... a přesto je pro mě ještě snazší s nimi nesouhlasit. Bezuzdá nevázaná romantika, které se nějakým způsobem podařilo projít mojí cynickou slupkou a tvdě zaútočit na mé emocionální jádro. Až se někdy rozhodnu spáchat sebevraždu, tak ještě před tím než si napustím vanu plnou horké vody a na přehrávači navolím Mozartův Requiem(mám v tomhle ohledu poněkud teatrální sklony), se ještě naposled podívám na Pillow book. ()
Nádherný a neuvěřitelně něžný snímek jež oslavuje krásu lidského těla a japonské kaligrafie. Zároveň však zobrazuje zvrácený lidský charakter, jenž stojí na pozadí všeho a nenávratně tak determinuje několik lidských životů. Překrásně poetický obraz nitra mladé dívky, která si zapamatovala "rituální obřad" svého dětství, aby ji provázel celým životem. Pillow book je kniha o poznání - smyslovém, duchovním i tělesném. Kniha o tom, co je hluboko ukryto v nitru ženy, a čemuž lze porozumět jen skrze otevřenost vlastního vnímání a intimitu pohledu. ()
Fascinující pocta umění kaligrafie, která má schopnost vyvolat rozkoš, nenávist, lásku i potrestat. ()
Typický Greenawayov rukopis. Netradičný námet, pútavé vizuálne spracovanie, umocnené výberom miesta deja. Neoslovil síce tak ako Dieťa z Maconu, Kuchár, zlodej... alebo Prosperove knihy, ale určite stojí za zhliadnutie. ()